Více než 800 úředníků v USA, Spojeném království a EU vydalo prohlášení Obecná opoziční řeč V pátek proti podpoře jejich vlád Izraeli v jeho válce v Gaze.
Dopis je prvním případem, kdy se úředníci ve spojeneckých zemích za Atlantikem sešli, aby veřejně kritizovali své vlády za válku, říkají současní i bývalí úředníci, kteří toto úsilí organizují nebo podporují.
Úředníci říkají, že je jejich povinností jakožto státních úředníků pomáhat zlepšovat politiku a pracovat pro zájmy svých zemí, a mluví nahlas, protože věří, že jejich vlády potřebují změnit směr války. Signatáři tvrdí, že své obavy vyjádřili prostřednictvím interních kanálů, ale byli ignorováni.
„Současná politika našich vlád oslabuje jejich morální postavení a podkopává jejich schopnost bránit svobodu, spravedlnost a lidská práva globálně,“ stojí v dopise podle kopie, kterou ve čtvrtek získal The New York Times. Dodává: „Existuje přiměřené riziko, že politika našich vlád přispěje k vážnému porušování mezinárodního humanitárního práva, válečným zločinům a dokonce etnickým čistkám nebo genocidě.“
Izraelští představitelé uvedli, že izraelská armáda zahájila bombardování a pozemní kampaň v Gaze poté, co bojovníci Hamásu napadli Izrael 7. října, přičemž zabili asi 1200 lidí a asi 240 dalších unesli. Od začátku izraelské ofenzívy bylo v Gaze zabito více než 27 000 lidí a téměř dva miliony byly vysídleny, uvedlo ministerstvo zdravotnictví v Gaze a představitelé OSN.
Jeden z organizátorů, úředník, který pracoval na ministerstvu zahraničí více než dvě desetiletí, uvedl, že dokument neobsahuje jména signatářů, protože se obávají odvetných opatření. Úředník však uvedl, že dopis schválilo asi 800 současných úředníků, protože byl v tichosti rozeslán mezi zaměstnanci na národní úrovni v mnoha zemích.
Toto úsilí odhaluje, do jaké míry proizraelská politika mezi americkými, britskými a evropskými vůdci podnítila odpor mezi státními úředníky, včetně mnoha těch, kteří provádějí zahraniční politiku svých vlád.
Asi 80 signatářů je z amerických agentur, největší skupina z ministerstva zahraničí, uvedl jeden z organizátorů. Řídícím orgánem nejvíce zastoupeným mezi signatáři jsou kolektivní instituce EU, následované Nizozemskem a Spojenými státy.
Další osoba obeznámená s dopisem uvedla, že tento dopis schválili představitelé na národní úrovni z osmi dalších členských států NATO, jakož i Švédska a Švýcarska. Většina z těchto podporovatelů pracuje na ministerstvech zahraničí těchto zemí.
Josh Ball, který pracoval v kanceláři ministerstva zahraničí, které dohlíží na transfery zbraní, uvedl, že „politické rozhodování západních vlád a institucí“ o válce „vytvořilo bezprecedentní napětí s odborností a povinnostmi nepolitických státních úředníků“. Který rezignoval loni v říjnu kvůli podpoře Bidenovy administrativy izraelské vojenské kampani. Pan Paul řekl, že zná organizátory zprávy.
Řekl: „Jednostranná podpora zvěrstev spáchaných Izraelem v Gaze a zavírání očí před palestinskou lidskostí je morálním selháním i politickým selháním, navzdory škodám, které způsobuje západním zájmům po celém světě.
Američtí představitelé loni na podzim vydali řadu podobných a nesouhlasných dopisů. V listopadu poslalo více než 500 zaměstnanců z asi 40 vládních agentur USA dopis prezidentu Bidenovi, v němž kritizoval jeho politiku týkající se války. V tomto dopise úředníci také neuvedli svá jména.
Více než 1000 zaměstnanců USAID vydalo otevřený dopis ve stejném duchu. Desítky úředníků ministerstva zahraničí zaslaly ministru zahraničí Antonymu Blinkenovi nejméně tři interní opoziční depeše.
Na druhé straně Atlantiku propukla opozice také mezi evropskými představiteli v měsících následujících po vojenské reakci Izraele na Gazu po útoku ze 7. října.
V Evropské unii, která má společný diplomatický orgán známý jako Evropská služba pro vnější činnost, a také agentury, které se zabývají humanitární pomocí a rozvojem, stovky úředníků podepsaly nejméně dva samostatné dopisy vyjadřující nesouhlas s vedením bloku. Na rozdíl od Spojených států Evropská unie neudržuje opoziční kanály, které by úředníkům umožnily formálně zaregistrovat svůj nesouhlas s její politikou.
27 zemí EU a jejich společné instituce zaujaly k válce různé postoje, ale většina vlád je převážně proizraelská.
Pouze několik zemí EU – zejména Irsko, Španělsko a Belgie – vyzvalo své partnery a Unii, aby poskytly umírněnou podporu Izraeli, usilovaly o příměří a zaměřily se na utrpení obyvatel Gazy.
Barbara van der Woode, bývalá nizozemská diplomatka, uvedla, že chce promluvit jménem sloužících státních zaměstnanců, kteří dopis podepsali anonymně, protože se báli odvety za nesouhlas.
Paní van der Woude, expertka na konflikty a udržování míru, která pracovala na nizozemském ministerstvu zahraničí, mimo jiné na jeho misi v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu, rezignovala v roce 2022 na protest proti politice své vlády. Od té doby se stala prominentním propalestinským hlasem v Nizozemsku.
Paní van der Woude řekla, že opozice v případech, jako je konflikt mezi Izraelem a Hamásem, dokonce i mezi státními úředníky, kteří mají tendenci pracovat v zákulisí a přebírat politický směr od zvolených vlád, je oprávněná, pokud jsou brány v úvahu přijaté politiky. škodlivý.
„Být vládním zaměstnancem vás nezbavuje vaší odpovědnosti dál přemýšlet,“ řekla. „Když systém učiní škodlivá rozhodnutí nebo činy, je naší odpovědností je zastavit. Není to tak jednoduché jako 'zavři hubu a dělej, co se ti řekne'; také dostáváme zaplaceno za přemýšlení.“
Kávový fanatik. Přátelský fanoušek zombie. Oddaný praktik popkultury. Zlý obhájce cestování. Typický organizátor.
