Ve věku 94 let zemřel Milan Kundera, autor knihy Nesnesitelná lehkost bytí

Příběh pokračuje pod těmito slanými videi

Napsali Robert Mueller a Jan Lopatka

PRAHA (Reuters) – Ve věku 94 let zemřel spisovatel českého původu Milan Kundera a autor knihy Nesnesitelná lehkost bytí, který po emigraci z deziluze z vlasti ovládané komunisty žil téměř pět desetiletí v Paříži.

Moravská zemská knihovna v Brně, kde se nachází Kunderova osobní sbírka, uvedla, že Kundera zemřel v úterý po dlouhé nemoci ve svém pařížském bytě.

Kundera získal mezinárodní ocenění za ztvárnění subjektů a postav, které plují mezi všední realitou každodenního života a vznešeným světem idejí.

Český premiér Petr Fiala řekl, že jeho díla „zasáhla celé generace čtenářů na všech kontinentech“, prezident Petr Pavel ho označil za „spisovatele světového formátu“.

„Jeho životní osud symbolizoval pohnutou historii naší země ve dvacátém století,“ řekl Pavel. „Kunderův odkaz bude žít v jeho podnikání.“

Francouzská premiérka Elisabeth Borneová řekla, že Kundera je „spisovatel a hlas, který nám bude chybět“.

„Dílo Milana Kundery je zároveň hlubokým průzkumem, lidským, intimním i vzdáleným,“ řekla.

Kundera se narodil v Brně v roce 1929, ale v roce 1975 emigroval do Francie poté, co byl ostrakizován za kritiku sovětské invaze v roce 1968 do komunistického Československa, která rozdrtila liberální reformní hnutí Pražské jaro.

Zřídka poskytoval rozhovory, věřili, že spisovatelé by měli mluvit skrze své dílo, a žil mimo zraky veřejnosti.

Český spisovatel Karel Hvizdala České televizi řekl, že svého přítele viděl loni v listopadu a už byl na tom zdravotně špatně.

Řekl: „Pamatuji si, že na nemocničním lůžku, které měl doma s sebou, měl jen jednu knihu – Mor od Alberta Camuse.“

„jednoduché smlouvy“

Kunderův první román Žert vyšel v roce 1967 a představil sžíravý portrét československého komunistického režimu a vládnoucí strany, jejímž byl stále členem.

Nakonec se vzdal naděje, že by se strana mohla reformovat demokratickým směrem, a přestěhoval se do Francie. O čtyři roky později byl zbaven československého občanství.

Francouzskému deníku Le Monde v roce 1976 řekl, že nazývat jeho díla politikou je přílišné zjednodušení, čímž se skrývá jejich skutečný význam, ale že jeho knihy často nabývají politického nádechu.

The Book of Laughter and Forgetting (1979) byl příběh napsaný v sedmi částech, který demonstroval sílu totalitních režimů vymazat kousky historie a vytvořit alternativní minulost – dílo, které New York Times ve své recenzi nazval „génius“.

Jeho nejslavnější kniha Nesnesitelná lehkost bytí (1984) se soustředila na Pražské jaro a jeho bouřlivý zánik, kdy se Češi zoufalí z sevření totality stahovali do obskurního soukromého života nebo emigrace na Západ.

Byl natočen do filmu s Danielem Day-Lewisem a Juliette Binocheovou a režíroval ho Philip Kaufman v roce 1988 a získal dvě nominace na Oscara.

Profesor Oxfordské univerzity Timothy Garton Ash, autor a historik zaměřující se na střední Evropu, řekl, že Kundera „udělal hodně pro to, aby vštípil myšlenku a kulturu střední Evropy do světové představivosti“.

Kundera jednou tazateli řekl, že se považuje za Francouze, nikoli za imigranta. Později psal romány ve francouzštině.

Le Monde ho ve zprávách o jeho smrti nazval „neúnavným obhájcem románu“.

Anne Hidalgo, starostka Paříže, řekla: „Je nepochybně největším představitelem evropských spisovatelů o jemných rozporech našeho světa.“

Po sametové revoluci v roce 1989, která pokojně svrhla komunistický režim v Československu a nastolila prozápadní demokracii, Kundera zřídkakdy navštěvoval své domovy, ale v tichosti navštěvoval přátele a rodinu.

V roce 2019 získal zpět své české občanství.

(Reportáž Jan Lopatka a Robert Mueller v Praze, Elisabeth Pinault a Tassilo Hamel v Paříži; scénář Michael Kahn a Jason Hovett; střih Toby Chopra, Kevin Levy, Mark Heinrich a Nick McPhee)