Inovace filmu se zvukem dorazila do Československa poprvé před 95 lety. První zvukový film promítaný v tuzemsku nebyl hraný film, ale reklama na továrnu v Ústí nad Labem. Ve stejném městě měl premiéru čtyři měsíce před uvedením prvního zvukového filmu v Praze.
Za úspěšnou premiérou prvního zvukového filmu uvedeného v Československu stál George Schecht, majitel firmy na výrobu mýdla v Ústí nad Labem. Do kina Alhambra v Ústí koupil obrovské ozvučení – prý tak obrovské, že zabralo celou místnost – a promítal na něm reklamu na svou továrnu.
Památného představení 26. dubna 1929 se zúčastnila elita ústecké společnosti i Pražané, kteří se na něj přijeli podívat. Cíl premiéry nebyl ani tak umělecký, jako komerční – měla za cíl představit zvukový film a jeho přednosti československým majitelům kin, kteří byli mezi diváky, a zdůraznit význam zvukového filmu pro reklamu.
Veřejnosti byl poprvé promítnut němý film se zvukem přehrávaným z gramofonové desky. Poté jim byl ukázán samotný Shechetův projev, nahraný na audiozáznam, takže diváci mohli oba porovnat.
Tehdejší tisk chválil přehlídku jako úspěšnou, ačkoli ji někteří kritizovali za to, že jde spíše o reklamu než o umělecký film. Jiní protestovali proti myšlence zvukových filmů zcela na základě toho, že pianisté a další hudebníci, kteří v té době pracovali v kinech, aby hráli pro němé filmy, by přišli o práci.
První celovečerní hrané filmy se zvukem v Československu byly ze Spojených států a Německa, ale první český celovečerní film se zvukem, Tonka šibenice, byl natočen v roce 1930 v Paříži, rok po uvedení reklamy na Schichta v Ústí. .
„Introvert. Analytik. Zapálený řešitel problémů. Totální tvůrce. Baconaholik. Průzkumník. Obecný internetový fanatik. Televizní odborník.“
