Ve věku 94 let zemřel česko-francouzský spisovatel Milan Kundera

„Bohužel mohu potvrdit, že pan Milan Kundera zemřel včera (v úterý) po dlouhé nemoci,“ řekla agentuře AFP Anna Mrázová, mluvčí knihovny ve svém rodném Brně.

„Zemřel doma ve svém bytě v Paříži,“ řekla.

Prozaik, básník a esejista žije od své emigrace z komunistického Československa v roce 1975 ve Francii.

Byl známý svými temnými a provokativními romány o lidském stavu, posetými satirou, která odráží jeho zkušenost se zbavením českého občanství kvůli disentu.

Česká tisková agentura (ČTK) citovala českého velvyslance v Paříži Michela Fleischmanna, který řekl, že Kundera chce být pohřben ve svém rodném Brně.

Jiří Hlaváček ve středu při procházení regálů Městské knihovny v Praze řekl, že zpráva o Kunderově smrti byla „šokem“.

„Milan Kundera je fenomén, o kterém jsem si myslel, že nikdy nezemře,“ řekl agentuře AFP.

Hlaváček dodal: „Vždy mi to dávalo důvod přemýšlet o jeho tématech vážněji. Pak jeho styl, je to složitá, dlouhá věta s řádkou na konci a je radost to číst.“

Francouzský prezident Emmanuel Macron na Twitteru vyjádřil soustrast „Kunderově ženě a blízkým svým čtenářům“.

Macron dodal, že Kundera „přijal ve svém psaní kosmopolitní pohled. Jeho ironie a genialita učinily z jeho děl klasiku naší doby.“

Kundera se narodil 1. dubna 1929, studoval na střední škole v Brně, poté se přestěhoval do Prahy na literární vědu a poté na vysokou školu scenáristiku.

Překládal díla francouzského básníka Guillauma Apollinaira a psal poezii – včetně sbírky básní vychvalujících komunismus – a také povídky.

Kundera také vyučoval na pražské filmové škole, kde mezi jeho studenty patřil i budoucí držitel Oscara Miloš Forman.

V roce 1967 vyšel jeho pozoruhodný román Žert o mladém muži, který je kvůli špatně vymyšlenému vtipu vyloučen z univerzity a komunistické strany.

Francouzská národnost

Sám bývalý komunista Kundera upadl v nemilost úřadů poté, co v roce 1968 bylo reformní hnutí Pražského jara rozdrceno armádami vedenými Sověty.

Po odjezdu do Francie Kundera studoval na univerzitě v Rennes a na pařížské École d’Advanced Studies.

Kundera byl v roce 1979 po vydání Knihy smíchu a zapomnění zbaven českého občanství.

V roce 1981 získal francouzské občanství.

Jeho zdaleka nejslavnější dílo Nesnesitelná lehkost bytí vyšlo v roce 1984 a v roce 1987 byl zfilmován s Juliette Binoche a Danielem Day-Lewisem.

Román je morálním příběhem o svobodě a vášni, a to jak jednotlivě, tak kolektivně, tváří v tvář pražskému jaru a jeho následkům v exilu.

Jeho hořký vztah k rodné zemi dostal další ránu v roce 2008, kdy ho český časopis obvinil z toho, že byl za komunistické vlády policejním informátorem. Kundera tyto zprávy popřel a označil je za „čisté lži“.

Kundera, kritizovaný za svůj odpor k vlasti a za rozhodnutí zakázat překlad svých francouzských knih do češtiny, získal české občanství zpět až v roce 2019.

Stalo se tak 30 let poté, co bývalé Československo v sametové revoluci v roce 1989 svrhlo komunistickou vládu vedenou Moskvou, a 26 let po mírovém rozdělení země na Českou republiku a Slovensko v roce 1993.

na všech kontinentech

V den jeho letošních narozenin Moravská zemská knihovna v Brně otevřela v jednom ze svých pater Knihovnu Milana Kundery, kde je vystavena část jeho sbírky výtisků autora v desítkách jazyků, do kterých byly jeho knihy přeloženy.

Kundera byl opakovaně propagován jako favorit na získání Nobelovy ceny za literaturu, ale nikdy to neudělal.

Evropští zákonodárci ve Štrasburku uctili ve středu minutou ticha Kunderovu památku.

Český premiér Petr Fiala, rovněž narozený v Brně, řekl, že Kundera dokázal svým dílem „zaujmout celé generace čtenářů na všech kontinentech“.

„Zanechal po sobě nádherná beletristická díla, ale také nádherná,“ dodal Fialeh na Twitteru.

Francouzská ministryně kultury Rima Abdelmalek ve svém tweetu uvedla, že cítí „velký smutek“.

„S ním zemřel jeden z největších hlasů evropské literatury,“ dodala.