České ministerstvo zdravotnictví chce začít vyrábět penicilin, kterého je dlouhodobě nedostatek, ale plány čelí mnoha výzvám a kritice, protože v zemi ani v Evropě není dostatek finančních prostředků.
Česká republika se stejně jako další země Evropské unie potýká s nedostatkem penicilinu. Tento problém je zvláště umocněn blížícím se podzimním a zimním obdobím, které je obvykle svědkem nárůstu nemocnosti.
Nyní se snaží zajistit dostatek lahviček s penicilinem ze zahraničí a domluvit se s potenciálními prodejci.
Jak již Euractiv informoval, Praha také připravuje novou legislativu, která má obecně pomoci řešit nedostatek drog. Zároveň byla otevřena také diskuse o možnosti výroby penicilinu v tuzemsku.
Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09, EPP) je přesvědčen, že výroba může být spuštěna do dvou let, protože již jedná s farmaceutickými firmami.
„Jednáme s několika potenciálními továrnami, které by mohly splnit podmínky například pro výrobu penicilinu. Zatím se zdá, že jednání probíhají velmi dobře. Předpokládám, že jednání budou pokračovat ještě půl roku, možná i déle,“ řekl ministr Válek. česká média.
Ministerstvo ale neupřesnilo, jakou fázi výroby penicilinu by země chtěla zahájit – zda jde o výrobu účinných látek (API), tablet z dodaných API nebo jen finální kompletaci hotových tablet.
Penicilin se v České republice vyrábí od 40. let 20. století, ale jeho výroba byla postupně ukončena.
Do Česka dnes antibiotika dodávají firmy ze Slovenska, Slovinska, Rakouska a Německa.
Rozhodující složky, v tomto případě účinné látky antibiotik, se vyrábějí především mimo Evropu v asijských zemích. V Evropě se antibiotika vyrábějí z dodávaných materiálů.
Evropský parlament: Nebylo učiněno nic, aby se výroba penicilinu vrátila do Evropy
Plán českého ministerstva se setkal s kritikou. Podle české europoslankyně Kateřiny Koninové (vlevo) je výroba penicilinu nejen v Česku, ale i v Evropě dlouhodobým úkolem a pro překonání stávajících bariér se zatím nic vážného neudělalo.
„Návrat léků obecně, a nejen antibiotik, je dlouhodobým plánem Evropské komise od vyhlášení takzvané Farmaceutické strategie pro Evropu v roce 2020. Od té doby se bohužel neudělalo nic pro její realizaci. návratový plán buď na úrovni EU.“ Nebo na vnitrostátní úrovni.
Cunina je přesvědčen, že výroba léků, zejména API – surovin potřebných k výrobě léků – si vyžádá obrovské investice.
Český europoslanec, který se zdravotní agendě několik let věnuje, vysvětlil, že „nikdo tyto peníze neuvolnil a v tuto chvíli nejsou v procesu implementace“.
„Pokud jde o produkci antibiotik, nevidím tam vůbec žádný pohyb ze strany EU,“ řekl Kunina.
Pokud jde o české plány na zahájení výroby na svém území, Konečná se domnívá, že jde jen o planý slib.
„Aby uspěl, musel by český stát zaplatit miliardy korun na pobídkách nebo najít silného soukromého investora.“ „To jsem ještě neviděla,“ řekla s tím, že i kdyby ministerstvo zdravotnictví dokázalo zajistit investice, oživení výroba by nebyla možná.Realistické až za několik let.
„Nebude to mít žádný dopad na současnou krizi,“ řekla Konečná.
Euractiv hovořil také se zástupci inovativních společností. Plán ministerstva je podle nich nereálný, dokud nezmění cenovou politiku a nezavede nový systém placení antibiotik.
Zástupci českého generického farmaceutického průmyslu poznamenali, že by bylo nutné řešit problematiku výroby léků na evropské úrovni tak, aby nebylo potřeba investovat do stejných fází výroby stejných léků v jednotlivých zemích.
Euractiv se zeptal českého ministerstva na podrobnosti, zejména zda lze plánovanou výrobu penicilinu v ČR chápat jako snahu o řešení problému nedostatku antibiotik na evropské úrovni. Do zveřejnění článku ale nepřišla žádná odpověď.
(Anita Zachová | Euractiv.cz – střih Vasiliki Angouridi)
Přečtěte si více s EURACTIV
„Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč.“
