V úterý 23. dubna 2024 uspořádalo Ministerstvo zahraničních věcí ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy a European Law Students Association akci pro studenty s názvem „75 let Rady Evropy: přínosy a výzvy“. “. Debata se zaměřila na to, co Rada Evropy přináší svým 46 členským státům a 675 milionům Evropanů, jak organizace reagovala na ruskou agresi proti Ukrajině a jak čelí současným výzvám, jako je dopad umělé inteligence na lidská práva. demokracie Lidská práva, demokracie a účastníci vyzdvihli veškerou odbornou práci Rady Evropy na podporu právního státu Rada Evropy je součástí širšího evropského projektu a vyhlídky na členství v EU podporují i další země.
Diskusi zahájil děkan právnické fakulty Radim Boháč a po něm náměstek ministra zahraničních věcí Jan Marian. Čeští zástupci v orgánech Rady Evropy prezentovali své názory na aktuální témata organizace. Česká soudkyně Evropského soudu pro lidská práva Kateřina Šimeková zdůraznila, že vznik Rady Evropy byl reakcí na tragické události druhé světové války.
„Vstup do Rady Evropy v roce 1991 byl pro Československo (nebo Českou republiku v roce 1993) prvním krokem k návratu k demokracii respektující právní stát.“ Uvádí velvyslanec Petr Válek, stálý představitel ČR při Radě Evropy. Jak připomněl náměstek ministra John Marion, hrála historickou roli v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině: „Rada Evropy okamžitě zareagovala na ruskou agresi proti Ukrajině, 25. února 2022, den po začátku útoku, pozastavila Rusku hlasovací práva v organizaci a o necelý měsíc později, 16. března 2022, bylo Rusko zcela vyloučeno. z organizace.“ Následovaly další kroky, například zřízení registru škod způsobených ruskou okupací, díky kterému mohou Ukrajinci, kteří utrpěli majetkové a jiné škody, přihlašovat své nároky.
Řečníci se zaměřili na širší aktivity Rady Evropy i v dalších oblastech. Soudkyně Kateřina Šimáčková představila svou vizi Evropského soudu pro lidská práva, který lidem nabízí jedinečnou možnost žalovat stát a dosáhnout spravedlnosti v případech, které na národní úrovni nejsou možné. Profesorka Helena Hoffmannová se podělila o své poznatky v rámci ECRI, komise specializující se na boj proti rasismu, diskriminaci, xenofobii, antisemitismu a nesnášenlivosti v Evropě, jejíž doporučení využívá Evropský soud pro lidská práva a Evropská unie.
Velvyslanec Petr Válek se podělil o své zkušenosti z působení v rámci Rady Evropy, včetně vytvoření registru škod způsobených ruskou agresí proti Ukrajině, kterou prosazovala i Česká republika. Monika Hanich seznámila studenty s nedávno vyjednanou Radou Evropy o umělé inteligenci, lidských právech, demokracii a právním státu. Diváky zajímala budoucnost Rady Evropy, jak Rada Evropy komunikuje s veřejností a jak jsou v české soudní praxi aplikovány rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Moderátorka, místopředsedkyně Benátské komise profesorka Veronika Bílková, shrnula diskusi: „Potřebujeme Radu Evropy a Rada Evropy potřebuje nás.“
Tuto akci lze tento týden zhlédnout ve vstupní hale Právnické fakulty s tematickou výstavou o historii Rady Evropy.
O největších výzvách Rady Evropy studenti diskutovali s náměstkem Marianem a českými zástupci působícími v ústavu
O největších výzvách Rady Evropy studenti diskutovali s náměstkem Marianem a českými zástupci působícími v ústavu
O největších výzvách Rady Evropy studenti diskutovali s náměstkem Marianem a českými zástupci působícími v ústavu
„Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek.“
