Vzhledem k tomu, že svět je poháněn, Čína říká, že se s klimatem vypořádá po svém

Vzhledem k tomu, že teplo zasahující části severní polokoule blízko hranic lidského přežití, čínský vůdce Si Ťin-pching ve středečních poznámkách prohlásil, že pouze Peking rozhodne, jak – a jak rychle – bude řešit změnu klimatu.

Si Ťin-pching své oznámení nesměřoval na zvláštního vyslance USA pro klima Johna F. Kerryho, který byl v Pekingu na tři dny klimatických rozhovorů mezi největšími světovými producenty skleníkových plynů, ale místo toho na nejvyšší představitele komunistické strany v rámci své environmentální agendy – bez účasti USA.

Si Ťin-pching v úterý pozdě večer řekl, že Čína bude pokračovat v plnění svých závazků „neochvějně“, ale že tempo těchto snah „musí a musí“ být nastaveno bez vnějšího zasahování. Bylo to daleko od Pařížské dohody o klimatu z roku 2015, kdy čínsko-americká dohoda připravila cestu pro mezinárodní cíl udržet globální oteplování na 1,5 °C (2,7 °F) nad předindustriální úrovní.

Naléhavost splnit tyto ambice byla v posledních týdnech ostře zdůrazněna historickými vlnami veder v Číně, jižní Evropě, na Středním východě a v Severní Americe. Rostoucí průměrné teploty zesílené klimatickým vzorem El Niño způsobily, že rok 2023 bude nejteplejším rokem od doby, kdy lidstvo začalo sledovat jeho trajektorii.

Teplotní index dosáhl na Blízkém východě 152 stupňů – téměř hranice pro přežití lidstva

Mezitím zákonodárci v Evropě, kteří doufali, že si odpočinou od válečných výzev na Ukrajině s oblíbenou tradicí prázdnin v polovině července, se setkali s pekelným vedrem pro další vlnu veder, která posloužila jako palčivá připomínka, že klimatická krize si letní přestávku nedává.

Ambiciózním klimatickým plánům Bruselu však ostře odporují konzervativci EU na znamení, že blok zůstává rozdělený v otázce, jak přesně postupovat.

Akce Evropy a Číny – zejména to, jak rychle dokáže přejít od uhlí k obnovitelné energii – budou rozhodující pro již tak mizivé šance světa na dosažení cíle Pařížské dohody.

READ  Rusko popáté prodlužuje vazbu pro Ivana Gerškoviče

Peking si stanovil svůj vlastní cíl zvrátit rostoucí emise oxidu uhličitého do roku 2030, ale také slíbil, že podpoří globální přechod na čistou energii tím, že v zahraničí zastaví výstavbu uhelných elektráren.

Na obrázcích: Zde je návod, jak se svět vyrovnává s extrémními horky

Xiho zpráva – doručená ve stejnou dobu, kdy byl Kerry ve městě – nebyla podle Li Xu, hlavního politického poradce Greenpeace East Asia, žádná náhoda. Řekl, že Si Ťin-pching ukazuje, že „Čína se rozhodne svou vlastní cestou k dosažení uhlíkových cílů a nebude ji nařizovat ostatní.“

Jednání o klimatu mezi těmito dvěma zeměmi, která byla kdysi vzácným světlým bodem v napjatém vztahu, byla stále více podkopávána napětím v oblasti obchodu, technologií a lidských práv. Rozhovory jsou nyní stále daleko od urychleného snižování emisí, které OSN považovala za nezbytné ke splnění cílů pařížské klimatické dohody.

Kerry v pondělí trávil 12 hodin denně se svým čínským protějškem Xie Zhenhua. Když ve středu viděl vicepremiéra Han Zhenga, Kerry vyzval, aby to bylo klima samostatný případoddělený od širšího bilaterálního antagonismu.

Mnozí čínští experti však návštěvu vylíčili jako součást dočasného diplomatického resetu po návštěvách ministra zahraničí Antonyho Blinkena a ministryně financí Janet L. Yellenové, spíše než jako průlom v jednáních o klimatu.

John Kerry chválí čínskou „úžasnou práci“ v oblasti obnovitelných zdrojů, varuje před uhlím

Čína se trápí posunem v přístupu Bidenovy administrativy ke klimatu, protože rozhovory doplňují donucovací opatření, jako jsou cla na dovoz oceli a hliníku s vysokými emisemi, aby Čínu přiměla k rychlejšímu postupu.

Chen Ying, výzkumník ze státní Čínské akademie sociálních věd, v rozhovoru pro místní média řekl, že Spojené státy „ignorují čínské příspěvky a úspěchy ve snižování emisí a slepě tlačí na Čínu, aby přijala nerealistické závazky“.

READ  Rusko evakuovalo 4000 lidí po zřícení přehrady a záplavách u kazašských hranic Zprávy o počasí

Ale není to tlak Spojených států, co nutí Čínu jednat.

Bleskové povodně, krupobití a další smrtící extrémní jevy počasí v posledních letech zvýšily povědomí veřejnosti v Číně o nebezpečích oteplování. Vláda reagovala sliby, že zlepší varovné systémy a mechanismy reakce na katastrofy, aby ochránila živobytí, ekonomiku a dokonce i cenné historické artefakty během budoucích krizí.

Ale lidé v Číně se toto léto cítí extrémně. Teploty v severních částech země dosáhly v posledních týdnech spalujících maxim, i když její jihovýchodní břehy bičují přívalové deště a hurikány.

Rekordní teplota 52,2 °C (126 °F) byla zaznamenána v neděli v malém městě v Turpanské propadlině, což je úsek pouště na severozápadě, který klesá až 150 metrů pod hladinu moře.

Na opačném konci země vyhlásila jihovýchodní provincie Kuang-si v úterý červenou výstrahu před záplavami a sesuvy půdy, když se tajfun Talim přesunul do vnitrozemí.

Dosavadní reakce Pekingu upřednostňovala zmírnění následků samotných událostí spíše než zvýšení ambicí zabránit oteplování atmosféry. To znepokojuje ekologické aktivisty, že Peking klade energetickou bezpečnost na první místo, což je v rozporu s jeho klimatickými cíli.

Poté, co loni v létě rekordní vlna veder vyschla nádrže a způsobila výpadky elektřiny z ochromených vodních elektráren, se vláda obrátila na uhlí, aby zajistila, že se totéž nestane letos. Místní úřady schválily v roce 2022 více uhelných elektráren než v kterémkoli roce od roku 2015.

Vicepremiér Ding Xuexiang o víkendu řekl jednomu z největších čínských poskytovatelů energie, že zajištění dodávek energie během vrcholné letní poptávky ovlivňuje pohodu každé domácnosti.

Aby bylo možné udržovat klimatizaci, poskytovatelé, jako je CHN Energy, jeden z největších světových uhelných generátorů elektřiny, nastavují rekordy v dodávkách, uvedl v pondělí státní Global Times.

V Evropě už poslední vlna veder zaznamenala teploty nad 104 stupňů (40 stupňů Celsia) v částech Španělska, Francie, Itálie a Řecka. Na Sicílii byla teplota až 115 stupňů (46,3 stupně Celsia).

READ  Bývalý hlavní poradce britského premiéra uvedl, že časný plán COVID-19 byl „katastrofou“

Podle nedávné studie publikované v časopise Nature Medicine zemřelo loni v celé Evropě ve vlnách veder více než 61 000 lidí. A Studie zveřejněná v květnu Počítejte s tím, že s oteplováním klimatu porostou v Evropě vzácné vlny veder.

Zatímco zákonodárci v Bruselu zápasí s ambiciózními plány Evropské unie v oblasti klimatu, hlavy států a předsedové vlád NATO se scházejí v litevském Vilniusu na vrcholném summitu, který zastínil jednání o klimatu.

Existují náznaky, že někteří Evropané chtějí, aby jejich vůdci dělali více a rychleji. „Sebevražedné pokušení popření tváří v tvář klimatické nouzi je v rozporu s nepřijatelnými údaji, jako jsou údaje z loňského léta a to, co se začalo objevovat letos,“ stojí v úvodníku zveřejněném ve středu ve španělském listu El País.

„Potřeba účinnějších a komplexnějších preventivních opatření by však neměla být předmětem diskuse,“ uvedl úvodník.

Otázkou nyní je, zda další smrtící léto přiměje dostatek Evropanů k tomu, aby na podzim prosadili opatření v oblasti klimatu – a zda na to vlády zareagují.

Vic Chiang v Taipei na Tchaj-wanu a Beatriz Rios v Bruselu přispěli k této zprávě.

You May Also Like

About the Author: Miláčku Alexander

Kávový fanatik. Přátelský fanoušek zombie. Oddaný praktik popkultury. Zlý obhájce cestování. Typický organizátor.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *