V posledních týdnech byly na Twitteru přeloženy a sdíleny desítky snímků obrazovek z nejpopulárnějších čínských platforem sociálních médií, což západnímu publiku poskytlo vzácný pohled na čínský internet.
Příspěvky se objevují s laskavým svolením anonymních uživatelů Twitteru, kteří říkají, že jejich cílem je odhalit západní publikum skutečnému rozsahu proruského nebo nacionalistického obsahu na čínských silně cenzurovaných platformách.
Podle oficiálního rozhovoru pro CNN často spadá pod hashtag „The Great Translation Movement“ nebo je sdílen stejnojmenným účtem provozovaným decentralizovaným a anonymním týmem, který shromažďuje a překládá oblíbené příspěvky o Ukrajině a dalších aktuálních tématech. . Zdá se, že mnozí, ale ne všichni, byli v Číně široce obdivováni nebo sdíleni – úředník uvedl kritéria výběru.
Od spuštění účtu na začátku března si již získal mnoho přátel a nepřátel – přilákal jak 116 000 sledujících (a počet stále roste), tak i vlnu kritiky ze strany čínských státních médií.
„Chceme, aby vnější svět alespoň věděl, co se děje uvnitř, protože si nemyslíme, že zevnitř lze provést nějakou změnu,“ řekl úředník, který si z bezpečnostních důvodů nepřál být identifikován.
Ve zlém úmyslu?
Čínská státní média kritizovala to, co popsala jako „vlastně vybraný obsah“. List The People’s Daily, hlásná trouba vládnoucí komunistické strany v zahraničí, tvrdil, že překladatelé stojící za hnutím se provinili tím, že „extrémistické výroky“ některých uživatelů internetu připsali „celé zemi“.
Nacionalistický Global Times obvinil skupinu z toho, že jde o „nevěřící čínsky mluvící herce“ a jeden z jeho autorů názorů tvrdil, že skupina zahrnuje „cizí nepřátelské síly“ udržující „psychologickou válku proti Číně“.
Mediální experti mimo Čínu varovali, že publikace nezachycují celkový pohled na veřejné mínění v Číně a zdá se, že byly vybrány alespoň částečně pro šokující hodnotu – přesto mohou být užitečné při zdůrazňování těchto prvků v čínské mediální scéně. .
Kritici také tvrdí, že tweety skupiny svědčí o její zaujatosti – jako v příspěvcích, které používají termín přirovnávající Čínu k nacistickému Německu.
Odborníci tvrdí, že příspěvky získávající na čínských sociálních sítích musí být vnímány ve světle jejího silně cenzurovaného prostředí, kde se daří nacionalistickým hlasům a liberální hlasy do značné míry ustoupily nebo byly cenzurovány.
Ale úředník, který mluvil s CNN, řekl, že cílem bylo upozornit na vznik takových příspěvků – z nichž některé pocházejí od slavných influencerů, komentáře získávají tisíce lajků nebo od VIP, dokonce i od vládních zpravodajských kanálů.
„Naším cílem je zvýšit povědomí o stavu veřejného mínění v Číně, ať už je výsledkem spontánních interakcí (nebo) v důsledku vládní cenzury,“ řekl úředník.
„Chceme čelit úsilí čínských státních médií tím, že ukážeme Západu nějaký obsah, který nechtějí ukazovat.“
dvojité zprávy
Čína se často snažila představit dva různé narativy – jeden pro domácí publikum a druhý pro publikum v zahraničí. Umožňuje to jazyková bariéra a online ekosystém, který blokuje aplikace jako Facebook, Twitter a Instagram. Velké překladatelské hnutí boří obě tyto bariéry.
řekl David Bandorsky, ředitel China Media Project, výzkumného programu ve spolupráci s Centrem žurnalistiky a mediálních studií Hongkongské univerzity.
A pokud jde o Ukrajinu, Čína se snažila vykreslit sebe sama – alespoň veřejnosti v zahraničí – jako nezaujatou a investovanou do nastolení míru. Bandorskij ale řekl, že jeho mediální pokrytí doma vypráví jiný příběh.
„Pokud se jen podíváte na (vládní) mediální pokrytí, je opravdu těžké mluvit o neutralitě… Všechno, co řekli, bylo zesílit dezinformace a sladit se s Ruskem, pokud jde o narativy.“
Zatímco tón státem podporovaných médií je jasný, experti říkají, že je obtížné změřit veřejné mínění v Číně pouhým pohledem na sociální média, i když jde o populární influencery nebo virální příspěvky.
Stejně jako kdekoli na světě mohou být názory na sociálních sítích extrémní. V Číně extrémní manipulace a extrémní cenzura často umocňují vybrané hlasy.
„Úřady mají určitě zájem propagovat svůj oblíbený román online a mají technické a politické prostředky k tomu, aby bez omluvy řídily veřejné mínění,“ řekl Florian Schneider, ředitel Leiden Asia Center v Nizozemsku.
„Neměli bychom podceňovat sílu algoritmů sociálních médií: Jak se proruská prohlášení stávají mainstreamem, získávají více lajků a sdílení, díky čemuž jsou viditelnější,“ řekl.
Potlačené hlasy, ozvěny
Situace je komplikovaná: Peking má také důvod k obavám z ultranacionalistických hlasů, které někdy cenzuruje. A i když se nacionalistická rétorika v posledních letech stala na internetu dominantnější, většina hlasitých hlasů se nemusí objevit.
Analogií, řekl Bandorskij, by bylo zvážit velmi konzervativní hlasy v prostředí amerických médií a předpokládat, že to představuje americký pohled.
„Takže nebezpečí je v tomto druhu obsahu ozvěny, o kterém bychom mohli předpokládat, že představuje Čínu a její perspektivu, a je skutečně složitější,“ řekl.
Když přijde řeč na Ukrajinu, Maria Rybnikovová, ředitelka Centra globálních informačních studií na Gruzínské státní univerzitě, řekla, že existují „alternativní hlasy hovořící o válce… ale nejsou dominantní, hlasité ani viditelné“. Jejich příspěvky mohou být buď cenzurovány, nebo obtížně odhalitelné, protože uživatelé sociálních sítí mohou prostřednictvím kódu a nápověd vyjadřovat protichůdné názory.
„Kdyby lidé viděli všechny ty obrázky a scény, byl by to jiný příběh? Zachytilo by to různé zvuky?“
Ředitel Velkého překladatelského hnutí uvedl, že doufá, že toto hnutí pomůže Pekingu přimět zmírnit rétoriku na těchto platformách, aby bylo místo pro více hlasů.
„V dnešním převládajícím diskursu v Číně je velmi omezený prostor pro mluvení lidí s racionální myslí,“ řekl úředník.
„I kdybyste promluvil a nebylo to smazáno, stále byste dostávali spam… a lidé by řekli, že jste špión… byla zničena důstojnost lidí samotných.“
K tomuto příběhu přispěla pekingská kancelář CNN.
Kávový fanatik. Přátelský fanoušek zombie. Oddaný praktik popkultury. Zlý obhájce cestování. Typický organizátor.
