Türkiye podpoří členství Švédska v NATO – Stoltenberg

Šéf vojenské aliance Jens Stoltenberg řekl, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan souhlasil s podporou švédské snahy o vstup do NATO.

Řekl, že turecký vůdce předá švédskou žádost parlamentu v Ankaře a „zajišťuje ratifikaci“.

Mezitím švédský premiér Ulf Kristersson řekl: „Jsem velmi šťastný, je to dobrý den pro Švédsko.“

Turecko předtím strávilo měsíce blokováním švédské žádosti a obviňovalo je z hostování kurdských militantů.

Jako jeden z 31 členů NATO má Turecko právo veta nad každou novou zemí, která se ke skupině připojí.

Americký prezident Joe Biden v reakci na zprávy řekl, že vítá závazek prezidenta Erdogana pokročit v „urychlené ratifikaci“ švédského členství.

„Jsem připraven spolupracovat s prezidentem Erdoganem a Tureckem na posílení obrany a odstrašení v euroatlantickém regionu. Těším se, že přivítám premiéra Christersona a Švédsko jako našeho 32. spojence v NATO,“ stojí v prohlášení Bílého domu.

Biden v neděli hovořil s Erdoganem a vyzval ho, aby upustil od svého odporu vůči švédskému členství v NATO, a v úterý se s tureckým vůdcem znovu setká.

Mezitím německá ministryně zahraničí Annalin Buerbock tweetovala: „Ve 32 jsme všichni ve větším bezpečí.“ Britský premiér Rishi Sunak řekl, že přistoupení Švédska „učiní nás všechny bezpečnějšími“.

Stoltenberg dohodu oznámil pozdě v pondělí v litevském hlavním městě Vilniusu, kde je v úterý naplánováno zahájení summitu NATO. Stalo se tak po jednání mezi tureckými a švédskými vůdci.

Vůdce NATO to označil za „historický krok“, ale zdůraznil, že nelze stanovit žádné „jasné datum“ pro vstup Švédska do vojenské aliance – protože to závisí na tureckém parlamentu.

Řekl, že obě země pracovaly na řešení tureckých „oprávněných bezpečnostních obav“ a v důsledku toho Švédsko upravilo svou ústavu, změnilo své zákony a rozšířilo svou protiteroristickou operaci proti PKK (PKK – zakázáno v Turecku). Vývoz zbraní do Türkiye byl obnoven.

Turecko a Maďarsko jsou v současnosti jedinými dvěma členy NATO, kteří neratifikovali žádost Švédska o členství.

Na dotaz ohledně odporu Budapešti Stoltenberg řekl, že „Maďarsko dalo jasně najevo, že nebude poslední zemí, která ratifikovala“.

„Myslím, že tento problém bude vyřešen,“ dodal.

Dříve v pondělí se zdálo, že prezident Erdogan spojuje tureckou podporu švédské kandidatuře do NATO se znovuotevřením zmrazených rozhovorů o členství EU s Ankarou.

Představitelé EU žádost rychle zamítli s tím, že jde o dvě samostatné záležitosti.

V prohlášení zveřejněném po oznámení dohody však NATO uvedlo, že Švédsko bude aktivně podporovat úsilí o „revitalizaci procesu přistoupení Turecka k EU“, což bude zahrnovat „modernizaci celní unie EU-Turecko a vízovou liberalizaci“.

Turecko poprvé požádalo o vstup do Evropské unie v roce 1987, ale jeho posun k autoritářství za prezidenta Erdogana přístupový proces zastavil.

Ale od loňské totální invaze Ruska na Ukrajinu sehrál Erdogan také jedinečnou roli jako vůdce NATO s vlivem v Moskvě.

Loni pomáhal zprostředkovat iniciativu Black Sea Grain Initiative, která Ukrajině umožňuje vyvážet zemědělské produkty z jejích přístavů.

Turecko pomohlo udržet dohodu při životě i přes opakované ruské hrozby, že odstoupí.

Türkiye ale také rozhněval Kreml tím, že Ukrajině dodal ozbrojené drony.

Ruští představitelé byli také rozzlobeni o víkendu, když Turecko překvapivě povolilo pěti bývalým velitelům ukrajinské posádky v Mariupolu návrat do Kyjeva na závěr návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Podle podmínek loňské výměny zajatců Rusko očekávalo, že muži zůstanou v Turecku až do konce války.