Polská ekonomika zahájila třetí čtvrtletí slabě. Všechny červencové údaje o reálné ekonomice byly slabší, což naznačovalo obecně slabou domácí poptávku, zatímco globální podmínky zůstaly nepříznivé. To naznačuje, že oživení bude ve čtvrtém čtvrtletí pomalejší a výraznější než ve třetím čtvrtletí. To naznačuje rizika poklesu naší prognózy HDP na rok 2023 ve výši 1 %.
Inflace CPI v červenci činila 10,8 % r/r (pokles z 11,5 % r/r v červnu), především díky cenám potravin (-0,6 bps) a energií (-0,2 bps). Jádrová inflace rovněž klesla na 10,6 %, ale od CPI odečetla pouze 0,2 bazického bodu. Ve srovnání s únorovým vrcholem CPI se CPI ve skutečnosti zpomalil asi o 8 bazických bodů, a to především kvůli odeznění externích nabídkových šoků. Očekáváme, že CPI v srpnu meziročně klesne zhruba o 10 %, ale ne méně. Jednociferné hodnoty by měla rozhodně dosáhnout v září a do konce roku by se měla pohybovat kolem 7 %.
Očekáváme, že MPC zahájí uvolňování v září, a to i bez splnění pokynů guvernéra, aby CPI dosáhl jednociferných hodnot. Nedávná reálná ekonomická data se ukázala jako nevýrazná, tj. údaj o HDP za 2. čtvrtletí ve výši -0,5 % r/r zaostal za prognózou Polské národní banky na červenec (-0,1 % r/r) a výhled na druhou polovinu rok podléhá také… Pro očekávání rizika poklesu. Mezitím je inflace na jasné cestě k dosažení jednociferných úrovní později v druhé polovině roku. Nejnovější údaje Výboru pro měnovou politiku však nenaznačují, že by Rada byla ochotna snížit úrokové sazby o více než 25 bazických bodů na jediném zasedání. Proto v roce 2023 očekáváme dvě nebo tři snížení o 25 bazických bodů.
EUR/PLN zůstává vůči euru vázaný na rozpětí a je nepravděpodobné, že by se do všeobecných voleb v polovině října změnil. Zlotý zůstává podporován přebytkem obchodní bilance a aktivitou ministerstva financí, což kompenzuje nepříznivý sentiment rozvíjejících se trhů. Zlotý může po volbách klesnout, protože průzkumy veřejného mínění naznačují, že politická situace může bránit okamžitému přístupu k ozdravnému fondu. Navíc očekáváme, že domácí poptávka se ve druhé polovině postupně oživí, což by vzhledem k omezené vnější poptávce snížilo obchodní přebytek Polska.
Očekáváme další strmost křivky polských státních dluhopisů. Návrh rozpočtu na rok 2024 představuje výrazný nárůst (o 55 %) čistých výpůjčních potřeb (na 225 miliard zlotých ve srovnání se 143 miliardami zlotých v roce 2023), přičemž místní banky mohou v roce 2024 pokrýt třetinu této částky oproti dvěma třetinám v roce 2023, a ministerstvo a financování by měly silně záviset na poptávce. Základní vývoj na trhu také obecně nepodporuje domácí dlouhodobý horizont, zatímco domácí údaje by měly zachovat nebo dokonce posílit tržní pohledy na uvolňování centrální banky.
„Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč.“
