NATO říká, že bude jednat proti Číně, aby omezila bezpečnostní hrozbu – Svět lidí

Šéf NATO Jens Stoltenberg ve středu oznámil, že vojenská aliance vedená USA se připravuje zasáhnout proti Číně, přičemž zemi označil za „hrozbu pro bezpečnost a demokracii“.

Na úterní tiskové konferenci v Bruselu řekl, že NATO „prohlubuje své vztahy s asijskými spojenci, aby se vypořádalo s výzvou, kterou představuje Peking“.

Stoltenberg oznámil, že svolá schůzku ministrů zahraničí členských zemí NATO a Evropské unie, ale na protičínské shromáždění pozve (na silnou výzvu Spojených států) i další země. Ty by zahrnovaly země, které by NATO rádo přidalo na svůj seznam členů, což je dalším porušením jejich dohody se Sovětským svazem na konci studené války neexpandovat na východ. Evropští nečlenové NATO pozvaní na protičínské shromáždění jsou Finsko, Švédsko a možná nejprovokativněji Gruzie.

NATO zdůraznilo záměry USA rozšířit NATO nejen k ruským hranicím, ale po celém světě a pod vedením USA také souhlasilo s pozváním Austrálie, Nového Zélandu a Jižní Koreje na protičínskou konferenci, která by podle Stoltenberga projednávala „čínské rostoucí vliv a jeho donucovací politiky na jevišti.“ světové třídy a systémově zpochybňující naše cenné papíry a demokracie.“

„Vidíme, že Čína nebyla ochotna odsoudit ruskou agresi a připojila se k Moskvě ve zpochybňování práva zemí zvolit si vlastní cestu,“ řekl Stoltenberg na tiskové konferenci.

Na Čínu vyvíjel nátlak, aby Rusko odsoudila, prezident Joe Biden, který pohrozil Pekingu „následky“, pokud podpoří Moskvu, ať už vojensky nebo ekonomicky. Ukázalo se, že zprávy amerických tajných služeb, že Rusko požádalo Čínu o vojenskou pomoc na Ukrajině, byly mylné. Několik zdrojů z administrativy nyní uznává, že tyto zprávy byly rozeslány, aby odradily Čínu od poskytování pomoci Rusku pro případ, že by o tom Čína uvažovala. Zastánci míru poukazují na to, že šíření falešných zpravodajských zpráv z taktických důvodů ve válce může učinit věci nebezpečnějšími, než již jsou.

Čína odmítla nátlak prezidenta Bidena prohlášením, že zůstane neutrální a prohlásila, že bude mírovou silou. Čína uvedla, že chce být připravena být v případě potřeby prostředníkem v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Spojené státy obviňují Čínu z obcházení a sabotování sankcí uvalených Evropskou unií na Rusko. Čína to popřela, ale prohlásila, že v každém případě je proti ekonomickým sankcím proti Rusku kvůli nebezpečí, které by se mohlo rozšířit s „vážnými následky po celém světě“, uvedl v prohlášení mluvčí čínské vlády Wang Luting.

„Dokonce i Evropa dělala normální obchod s Rusy. Přispíváme ke světové ekonomice tím, že udržujeme normální obchod.“ [with Russia]Aby se zabránilo jakémukoli potenciálnímu narušení dodavatelských a průmyslových řetězců.

Další země také vyjádřily hněv nad tím, co označily za nepřiměřený tlak na ně ze strany Spojených států, aby se připojily k podpoře sankcí proti Rusku. Jedním z jejich argumentů je, že sankce ublížily obyčejným Rusům mnohem více než Putinově vládě. Jedna země však obvinila Spojené státy ze snahy změnit režim v této otázce.

Pákistánský premiér Imran Khan obvinil Washington, že stojí za plánem na jeho sesazení kvůli jeho neschopnosti odsoudit Rusko a jeho kritice americké zahraniční politiky.

Indie také vyjádřila hněv nad tím, co říká, že je na ni tlak USA kvůli jejímu pokračujícímu obchodu s Ruskem a neschopnosti vycházet s evropskými zeměmi, z nichž některé se snaží vyhovět americkým požadavkům na zvýšení sankcí. Někteří v Evropě například říkají, že by mohli splnit nedávné požadavky USA na bojkot ruského uhlí, ale jejich lidé by trpěli, kdyby bojkotovali všechna ostatní fosilní paliva.

Spojené státy byly obviněny z pokrytectví za nátlak na Evropskou unii a její spojence, aby zablokovali ruskou ropu, protože její dovoz z Moskvy vzrostl o 43 % na 100 000 barelů denně za uplynulý týden.

Česká republika mezitím ve středu udělala krok, který ne všichni ve vedení NATO potěšili. Stala se prvním členským státem, který dodal tanky Ukrajině.

Praha odeslala zásilku tanků ruské výroby T-72 a dalších obrněných vozidel pěchoty v přímé reakci na výzvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského z tohoto týdne v OSN k navýšení vojenského vybavení ze Spojených států a NATO. Tanky byly prezentovány jako dárek a zdálo se, že na to doplatili čeští milionáři a miliardáři.

Pentagon naznačoval, že mezi americkými spojenci mohou existovat určité rozpory v otázce vojenské pomoci Ukrajině, a údajně nebyl s tímto krokem spokojen, s nímž nesouhlasil. Objevují se zprávy, že v Pentagonu probíhají diskuse, přičemž Spojené státy stále častěji považují Čínu za větší bezpečnostní hrozbu než Rusko a že v určitém okamžiku bude třeba „přehodnotit“ dodávky vojenské pomoci Ukrajině.

Tento sentiment existuje také mezi některými evropskými spojenci Spojených států, kteří možná nejsou tak jednotní ve všech aspektech ukrajinské válečné politiky, jak Bidenova administrativa ráda předstírá. Tento útočný rozměr mají tanky vyslané Čechy. Nejsou čistě defenzivní. „Nebude to nijak zvlášť relevantní pro vojenské aktivity, které Ukrajinci potřebují provést,“ řekl západní představitel, který mluvil s členy evropského tisku pod podmínkou anonymity a citovaly ho evropské noviny, včetně britského Morning Star.

NATO je připraveno zajít tak daleko pouze ve své vojenské „pomoci“ Ukrajině. Spojené státy minulý měsíc rozdrtily přesun 28 stíhaček MiG z Polska na Ukrajinu přes americkou základnu v Německu a Spojené státy se bránily opakovaným výzvám Zelenského a ukrajinských představitelů o některá letadla a vrtulníky. Důvodem je, že by to mohlo vést k přímé konfrontaci mezi NATO a Ruskem ak širší válce mezi nimi.

Mezitím se zdá, že tisíce lidí prchají z ukrajinského regionu Donbass ve strachu z blížícího se ruského útoku. Při diskuzi o Číně na své středeční tiskové konferenci Stoltenberg změnil témata a řekl, že věří, že Rusko nebude připraveno na takovou invazi již několik týdnů. Předpokládá se, že se Rusko stáhlo z oblasti kolem Kyjeva, aby zesílilo vojenské tažení na východě.

Morningstar přispěl k tomuto článku.

---

přispěvatel