Evropa se připravuje na život bez ruské energie – EURACTIV.com

Rusko je největším vývozcem zemního plynu a ropy na světě. Podle International Energy pocházelo 45 % ruského federálního rozpočtu v roce 2021 z příjmů z ropy a zemního plynu.

Poté, co se svět dozvěděl o masakru Bosha, vzrostl tlak na jejich úplný zákaz.

Zatímco členské státy zůstávají v časovém měřítku rozděleny, shodly se na nutnosti postupně ukončit ruskou energetiku. Mnoho z nich již hledá možnosti pro ropu i plyn. Někteří hledají alternativní dodavatele, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron sází na obnovitelné zdroje energie.

Střední Evropa a jižní Evropa

Závislost na Rusku je nejvyšší ve střední Evropě.

Česká republika dováží veškerý plyn a polovinu ropy ze země. České ministerstvo obchodu a průmyslu uvedlo, že vláda v současné době připravuje strategii diverzifikace svých dodavatelů.

„Připravuje se legislativní prostředí pro vstup norského plynu na území České republiky,“ uvedlo ministerstvo pro EURACTIV.cz. Ministerstvo také vyjádřilo podporu společným nákupům plynu, který by nahradil plyn z Ruska.

Slovensko je také jednou ze zemí Evropské unie nejvíce závislých na Rusku. Slovenská vláda nedávno schválila krizový plán pro případ zastavení dovozu plynu, ale nebyly oznámeny žádné informace o tom, co by to mohlo obnášet.

Ministr hospodářství Richard Solek řekl, že Slovensko studuje možnost dovozu zkapalněného zemního plynu ze Spojených států a Kataru. Solik ale řekl, že kapacita LNG terminálů v Evropě není dostatečně velká, aby pokryla ztráty ruského plynu.

Maďarsko získává téměř 95 % svého plynu a asi polovinu ropy z Ruska. V současné době neexistuje žádný obecný plán, jak budou ztráty pokryty, a maďarská vláda je proti zákazu a trvá na tom, že neexistuje žádná alternativa.

Rumunsko má mezitím vlastní těžbu ropy a plynu, která pokrývá 70 % spotřeby. V posledních letech však dovoz plynu vzrostl, zatímco domácí produkce začala klesat. Více než 80 % dovozu pochází z Ruska. Nebyl vyhlášen žádný krizový plán, ale ministr energetiky hledal další zdroje plynu ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. Plánuje se také zahájení těžby z nových ložisek v Černém moři.

V Bulharsku hraje plyn méně důležitou roli, ale závislost na Rusku je poměrně vysoká. Nová linka s Řeckem by měla začít fungovat v září, což znamená, že Ázerbájdžán by mohl nahradit Rusko jako hlavního dovozce.

Ropa je pro zemi důležitějším zdrojem energie. Vláda však nemá plán, jak nahradit dovoz ruské ropy, protože rafinérie vlastní Lukoil a pracují s ruskou ropou. T

západní Evropa

Závislost na Rusku je nižší v západních zemích s výraznými výjimkami Rakouska, Německa a Itálie. Pro Rakousko a Německo je ruský plyn nepostradatelný. V případě krize je vláda připravena zaplatit průmyslovým operátorům, aby snížili spotřebu a případně přerušili veškeré dodávky do průmyslu. Německo aktivně hledá alternativní trasy dodávek LNG v Kataru a USA.

Itálie také usiluje o ukončení své závislosti na Moskvě. U plynu podepsal Řím dohodu s Alžírskem o dalších dodávkách a probíhají jednání s Egyptem a Ázerbájdžánem.

Strategie francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je založena na masivním rozvoji obnovitelné energie a jaderné energie. Francie si také klade za cíl zvýšit dovoz LNG a obecně snížit spotřebu energie.

Finský plán je podobný – zajistit alternativní dodavatele a urychlit zelený přechod. Vláda již pověřila ministerskou pracovní skupinu přípravou opatření ke zvýšení tuzemské výroby energie a zintenzivnění zavádění nových tepelných soustav.