bne IntelliNews – Česká ekonomika se snaží setřást stagflaci

bne IntelliNews – Česká ekonomika se snaží setřást stagflaci

Česká inflace – aktuálně nejvyšší v Evropské unii – pravděpodobně zůstane po celý letošní rok nad cílem centrální banky, což omezuje prostor pro hlubší snižování úrokových sazeb, které by podpořilo slabý růst země, myslí si šéf centrální banky Pavel Sobiešek. Ekonom české pobočky UniCredit.

Česká ekonomika trpí od pandemie COVID-19 stagflací. Kromě nejvyšší inflace – která loni v lednu dosáhla 17,5 % – zůstává Česká republika zaostávání Evropské unie Protože ekonomika se ještě nevzpamatovala na předpandemickou úroveň. HDP ve čtvrtém čtvrtletí mezičtvrtletně (čtvrtletně) vzrostl pouze o 0,2 %. Meziročně klesla o 0,2 % (meziročně) a za celý rok o 0,4 %.

řekl Sobiesek – který je hlavním ekonomem UniCredit a její předchůdkyně od roku 1995 Ben IntelliNews Česká národní banka (ČNB) se v rozhovoru chystá pokračovat ve snižování úrokových sazeb na příštím zasedání měnové rady 8. února po… Facilitační sezení začíná minulý měsíc Jde o první změnu od června 2022.

„Čínská centrální banka je jasná, že chce v první polovině tohoto roku velmi rychle klesnout,“ říká a předpovídá snížení o 25 bazických bodů nebo 50 bazických bodů poté, co minulý měsíc snížila o 25 bazických bodů na 6,75 %. . „50 základních bodů by podle mého názoru neuškodilo.“

Sobiesk je však ohledně inflace ve druhé polovině roku „méně optimistický“ než čínská centrální banka. Čínská centrální banka podle něj očekává, že inflace dosáhne svého dlouhodobého cíle ve výši 2 % ve druhé polovině letošního roku, ale je opatrnější a na konci roku očekává 3,5 %.

Míra inflace v prosinci byla 6,9 % meziročně a celkový průměr v roce 2023 byl 10,7 %. Ministerstvo financí očekává letos průměrnou inflaci 3,1 % a čínská centrální banka 2,6 %.

„Později v průběhu roku můžeme zažít sekundární šoky, a to zjevně není v modelu samotné národní centrální banky,“ říká. „Pokud k tomu dojde, bude to důvod k zastavení snižování úrokových sazeb dříve, než čínská centrální banka očekává.“

Mezinárodní měnový fond souhlasí. v něm Předpověď na listopadMezinárodní měnový fond očekává, že inflace dosáhne na konci roku 2,9 % a cíle čínské centrální banky dosáhne až na začátku roku 2025. Doporučil bance zachovat jestřábí politiku.

READ  Seznamte se se stoletým Hamdenem, který pomohl osvobodit Československo v roce 1945

„Rizika mají tendenci směrem dolů pro aktivitu a nahoru pro inflaci,“ uvedla. „Odborníci doporučují držet politiku po určitou dobu přísnou, aby se zajistilo, že se inflace vrátí včas k cíli a sníží se rizika posunu inflačních očekávání směrem nahoru.“

Sobiesk aktuálně očekává, že úrokové sazby do konce roku klesnou na pouhých 4,5 %.

Guvernérka čínské centrální banky Alice Michelová byla mnohými ekonomy kritizována za to, že nezvýšila úrokové sazby po nástupu do úřadu v létě 2022, kdy náklady na energie vzrostly po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022, a také za to, že je nesnížila dříve. než loni.. Sobiesk ale banku brání.

„S výhodou zpětného pohledu bylo nezvyšování úrokových sazeb nad 7 % naprosto správné,“ říká s ohledem na to, že inflace byla do značné míry závislá na vnějších faktorech, které banka nebyla schopna ovlivnit.

„Myslím, že bylo možné, že čínská centrální banka mohla začít snižovat úrokové sazby o něco dříve, možná v září místo v prosinci,“ dodává, ale podle něj to nebylo přesvědčivé.

Na pokraji recese

Vysoká inflace a úrokové sazby poškodily spotřebitelské a podnikatelské výdaje a v loňském roce udržely ekonomiku buď v recesi, nebo na pokraji recese.

Pracovníci utrpěli osm čtvrtletí poklesu reálných mezd – což je další nejhorší rekord v EU – i když Sobiesek říká, že to pomohlo vyrovnat „velmi rychlý“ růst v letech 2016-19 a zlepšilo konkurenceschopnost. „Pokles reálných mezd v posledních dvou letech je uvádí do dlouhodobé rovnováhy,“ říká.

S klesající inflací a klesajícími úrokovými sazbami, Letošní růst vypadá o něco lépeR: Ne ministr financíČínská centrální banka a Mezinárodní měnový fond očekávají růst pouze 1,2 %, UniCredit Bank pak 1,5 %.

Firmy zůstávají opatrné – výhledové indexy nákupních manažerů (PMI) jsou stále negativní a jsou již rok a půl – ale údaje o spotřebitelské důvěře zveřejněné minulý týden ukázaly známky zlepšení, index vzrostl o 5,8 bodu na 91,2.

READ  Česko-ruský jaderný výzkum skončil po více než 60 letech

Ministerstvo financí očekává letos meziroční růst mezd o 6,6 %, což umožní reálným mzdám (po zohlednění inflace) po dvou letech poklesu vzrůst o 3,2 %. Reálné mzdy se ale letos ještě nevrátí na předpandemickou úroveň, což omezí spotřebu.

Zároveň lze vzhledem k recesi v Německu – cíli třetiny českého exportu – a nejistým globálním geopolitickým vyhlídkám, které mohou dodavatelské řetězce ještě více zatížit, očekávat malou podporu od ostatních složek HDP, jako jsou investice a export. .

Peníze EU z Facility pro obnovu a odolnost mají pomoci, ale naplno se to projeví až v roce 2025. Negativní dopad zatím budou mít vládní výdaje po loňských úsporných škrtech středopravé vlády ve výši 100 miliard Kč, které ministerstvo Finance očekávají, že povedou k recesi. HDP o 0,5 procentního bodu.

Cílem těchto škrtů je snížit rozpočtový schodek z loňských 3,6 % HDP na letošních 2,2 %, čímž by se Česká republika – jediná největší ekonomika ve střední Evropě – nedostala do rozporu s opatřeními Evropské unie ohledně nadměrného schodku. Kdo zvládl tento deficit.

UniCredit očekává deficit 2,8 %, což by bylo stále pod hranicí 3 % a ve volebním roce 2025 by hluboce nepopulární vládě poskytlo jen malý prostor ke stimulaci ekonomiky.

„Vláda využila příležitosti a většina dopadů se projeví na začátku letošního roku, což je ještě hodně před parlamentními volbami,“ říká Sobiesk. „Příští rok by nemělo docházet k dalším úsporám v rozpočtu. „Nemělo by to mít dopad na širokou veřejnost.“

„velikost [of the package] Podle mého názoru je to vhodné jak z hlediska kupní síly domácností, tak by mělo mít měřitelný dopad na konečný výsledek [of the public finances]“.

Vláda byla kritizována za to, že nedokázala ochránit životní úroveň před dopady inflace potravin a rostoucími cenami energií – hlavním důvodem vysoké inflace a její neoblíbenosti –, Sobiesk ji ale chválí za to, že se rozhodla snížit energetické dotace.

„Tohle musí přestat,“ říká. „Bylo to trochu bolestivé, ale teď je energetická situace taková, že na rozdíl od Slovenska nebo Polska nejsou ve skříni žádní energetici kostlivci.“

READ  Interní globální turné se rozšiřuje na rok 2024 | Tisková prohlášení

Dynamika pomalého růstu

Zkušeného hlavního ekonoma UniCredit znepokojuje, že se „příliš soustředilo na tento jeden krok“.

„Ekonomika ztrácí konkurenceschopnost,“ říká. „Pokud se příliš zaměříte na finanční složku, ztratíte čas zvyšováním konkurenceschopnosti ekonomiky.“

Říká, že česká ekonomika – nejbohatší mezi členskými státy střední a východní Evropy – uvízla od pandemie v dynamice pomalého růstu a nyní „je hlavním rizikem dlouhodobý pomalý růst“. HDP na obyvatele na základě kupní síly dosáhl v roce 2022 90 % průměru EU, ale konvergence se loni snížila a letos zaznamená jen mírný pokrok.

„Skutečná konvergence se od roku 2019 zastavila nebo dokonce šla opačným směrem. „Neočekávám, že se sblížení v příštích několika letech vrátí.“

„Abychom udělali skok vpřed, musí existovat nové motivace a já nevím, co to bude.“

Ekonomický poradní orgán vlády minulý týden Vydal 37 doporučení na podporu růstuČímž se nyní bude zabývat Rada ministrů.

Sobiesek vtipkuje, že Národní ekonomická rada (NERV) vydává každý rok stejná doporučení, ale souhlasí s tím, že kdyby některá z nich byla konečně uzákoněna, byla by užitečná.

„Potřebujeme malé, chytré kroky, abychom do pěti let podpořili potenciální růst,“ říká. „Pokud bude polovina z nich přijata do konce volebního období, bude to velký úspěch.“

Jedním z největších problémů je nedostatek pracovních sil. Nezaměstnanost je nejnižší v Evropské unii s průměrem 2,6 % v roce 2023 a společnosti a potenciální zahraniční investoři si často stěžují na nedostatek zaměstnanců.

„Nízká nezaměstnanost se stává větším problémem než vysoká nezaměstnanost,“ říká Sobieske. „Česká republika dosáhla nejnižšího bodu systémové nezaměstnanosti před několika lety a nemůže na tuto úroveň klesnout.“

„Proč by společnosti měly přicházet do země, když nemohou získat pracovní sílu?“ zeptal se.

You May Also Like

About the Author: Waldo Kemp

"Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *