Zlomový bod pro vojenské výdaje

Země NATO dlouhá léta slibovaly, že budou utrácet více peněz na obranu.

V roce 2006 přijali ministři obrany NATO vágní pokyny, podle nichž každá země NATO vydává 2 % svého ročního ekonomického výkonu na armádu. Za tu dobu většina členů NATO utratila mnohem méně – a od oznámení z roku 2006 se toho mnoho nezměnilo.

V roce 2014 hlavy států NATO z obavy z ruské anexe ukrajinského Krymu standard formalizovaly a vyzvaly země, aby k němu během příštího desetiletí přistoupily. Většina států toho však nedosahuje:

Většina západoevropských zemí se k tomu k frustraci vedoucích představitelů ve Spojených státech a východní Evropě zdráhala. Jak George W. Bush, tak Barack Obama si během svého předsednictví stěžovali na mezeru a Donald Trump kvůli ní kritizoval jiné země. Bohaté země jako Německo, Dánsko a Nizozemsko – stejně jako Japonsko – vypadaly jako svobodný jezdec, který je schopen utrácet více za své sociální záchranné sítě a přitom je chrání Spojené státy.

Nyní se ale zdá, že se situace již mění.

Loňská ruská invaze na Ukrajinu vedla k nové ochotě zemí platit za obranu. „Je to jednoznačně bod obratu pro Evropu, pokud jde o alokaci výdajů mezi vojenské potřeby a sociální výdaje,“ řekla Patricia Cohenová, korespondentka Times Economics se sídlem v Londýně. Lise Aldermanová, korespondentka sídlící v Paříži, to vyjádřila takto: „Evropští lídři rozhodli, že hrozba přetrvává.“

Zdá se, že Německo příští rok pravděpodobně dosáhne dvouprocentní hranice. Ve Francii, která se již blížila k cíli, prezident Emmanuel Macron slíbil, že v tomto desetiletí zvýší vojenské výdaje o více než třetinu. Jiné země utrácejí více.

„Titul není úplný, ale trend cestování je pozitivní,“ řekl mi Jake Sullivan, poradce prezidenta Bidena pro národní bezpečnost, v pátek před odjezdem na schůzku NATO tento týden v Litvě. Američtí představitelé na schůzce plánují tlačit na ostatní země, aby se nezastavily na 2 procentech. „Dvě procenta by neměla být považována za strop, kterého je třeba dosáhnout, ale ve skutečnosti za půdu, na které se dá stavět,“ řekl Sullivan.

„pozoruhodně optimistický“

Argumenty pro zvýšení vojenských výdajů zahrnují jak spravedlnost, tak demokracii.

Pointa spravedlnosti je stejná jako u Bushe, Obamy a Trumpa: V době, kdy je mnoho Američanů frustrováno pomalu rostoucí životní úrovní a USA mají federální dluh ve výši 32 bilionů dolarů, proč by měla Západní Evropa fakticky účtovat Washingtonu za ochrana? A proč by bohatší země NATO jako Německo měly být méně ochotné platit za obranu než Litva, Lotyšsko, Estonsko, Řecko a Polsko (které dosáhly 2% cíle)?

Smysl demokracie souvisí s hlavním tématem Bidenovy zahraniční politiky. Podle Bidena jsou globální záležitosti stále více definovány soupeřením mezi autoritářstvím a demokracií. Na jedné straně Rusko a Čína. Na druhé straně Spojené státy, Kanada, Japonsko, Austrálie a velká část Evropy. Demokracie s větší pravděpodobností zvítězí, pokud se země podělí o břemeno vojenských výdajů.

Zdá se, že japonští vůdci s touto myšlenkou souhlasí. Historicky Japonsko utratilo jen asi 1 % svého ekonomického výkonu na armádu – dědictví jeho touhy vyhnout se válce po druhé světové válce, jak tomu bylo také v případě Německa. Ale počínaje rokem 2012 začal Shinzo Abe, tehdejší premiér, prosazovat nový přístup, takový, o kterém tvrdil, že je vhodnější pro moderní realitu.

Japonská veřejnost byla zpočátku skeptická. V roce 2015 lidé vyšli do ulic, aby protestovali proti zákonu, který umožňuje japonským vojákům účastnit se některých bojových misí, poznamenává Motoko Rich, šéf tokijské kanceláře pro The Times.

Dnes se zdá, že lidé více podporují. Současný japonský premiér Fumio Kishida plánuje postupně zvýšit výdaje na obranu na 2 procenta ekonomického výkonu a reakce veřejnosti byla „pozoruhodně optimistická,“ říká Motoko. Nová agresivita Číny a severokorejské jaderné testy pomáhají vysvětlit tento posun.

Existují samozřejmě kompromisy. Moje kolegyně Patricia poukazuje na to, že peníze navíc, které země vydávají na obranu, jsou peníze, které nemohou utratit za silnice, péči o děti, výzkum rakoviny, přesídlování uprchlíků, parky nebo čistou energii. Analytici se domnívají, že jedním z důvodů Macronova trvání na zvýšení důchodového věku ve Francii navzdory rozsáhlým protestům je potřeba nechat více peněz pro armádu.

Situace posledních desetiletí je ale neudržitelná. Některé z nejbohatších zemí světa mohly utratit tolik na sociální programy částečně proto, že jiná země – Spojené státy – platila za jejich obranu. Tyto další země, které cítí hrozivější svět, nyní znovu slibují, že shodí svou váhu. Ještě potřebují dokázat, že tentokrát dodrží.

Příbuzný: Pravicoví republikáni chtějí využít ročního zákona o obraně k boji proti potratům a k boji proti „nespokojenosti“ v armádě.

Více o NATO

poslední zprávy

severovýchodní povodeň

teplo

práce

• Soudce zamítl pokus FTC oddálit fúzi společností Microsoft a Activision Blizzard, čímž v podstatě skončily snahy vlády zablokovat dohodu.

• Regulátoři udělili Bank of America pokutu 150 milionů dolarů za nechtěné poplatky, jako je účtování dvojnásobných poplatků za přečerpání.

• Threads, Meta rival Twitteru, se stal přes noc úspěchem u svého interního publika. Mike Isaac napsal, ale její růst nemusí trvat.

Politika

potrat

• Senát státu Iowa schválil legislativu zakazující potraty po šesti týdnech.

• Žena z Nebrasky Přiznání viny dát své 17leté dceři prášky na ilegální potrat a pomoci zpopelnit a pohřbít plod, uvádí agentura Associated Press.

Další skvělé příběhy

názory

Kambodžské propagandistické kampaně Facebooku využívají opomíjenou oblast moderování obsahu: cizí jazyky, Samuel Woolley argumentuje.

Tady je sloupek z dřívějška Paul Krugman Na „líné“ dělníky.

Umění a činnost: Klimatičtí aktivisté za poslední rok poničili umění ve více než tuctu muzeí jako protestní činy a často potírali slavná díla tekutinami. „Na mrtvé planetě není umění,“ stálo na cedulích na nedávné demonstraci v Metropolitním muzeu umění. Ale zatímco korporace a politici jsou středem zájmu aktivistů, muzea nesou náklady na protesty, píše Zachary Small. Podniky si najaly zvláštní ostrahu, postavily zábrany a zaplatily za úklid mistrovských děl rozsypané polévky.

Více o kultuře

Doporučuji ráno…