Jak se vztahy mezi EU a Čínou ochlazují, Evropa stále více vzhlíží k Tchaj-wanu – EURACTIV.com

Uprostřed západní kritiky Číny za zvyšující se tlak na demokraticky spravovaný Tchaj-wan, který si Čína nárokuje jako své území, a posilování vazeb s Ruskem během invaze na Ukrajinu, pekingská diplomacie v Evropě trpí.

Návštěva předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, poslední z řady západních návštěv, eskalovala napětí mezi Spojenými státy a Čínou. Peking se staví proti všem vládním stykům s Tchaj-wanem; V důsledku toho Spojené státy dosud udržovaly s ostrovem pouze neformální vztahy, a to z úcty k Pekingu.

Stejně tak rostoucí deziluze z Číny vytvořila nové příležitosti pro Tchaj-wan ve střední a východní Evropě, která stále více začala vnímat autonomní ostrov jako ideologického spojence a strategického partnera.

Peking opakovaně připomněl Evropské unii a jejím členským státům svůj slib dodržovat zásadu jedné Číny a uvedl, že doufá, že „budou proti jakémukoli opatření k oddělení Tchaj-wanu od Číny“.

K roztržce zároveň dochází, když vlády v mnoha východoevropských zemích začaly být vůči Číně jestřábí.

první praskliny

Litva byla v loňském roce první zemí střední a východní Evropy, která odstoupila z takzvaného „rozdělujícího“ čínského fóra 17+1, které bylo vytvořeno v roce 2012 za účelem posílení spolupráce mezi Čínou a střední a východní Evropou (CEE).

Vztahy mezi Vilniusem a Pekingem se zhoršily poté, co Litva koncem loňského roku umožnila Tchaj-wanu otevřít de facto ambasádu v zemi a následoval zvýšený diplomatický tlak Pekingu, včetně potrestání ministrů za návštěvu samosprávného ostrova.

Po pětidenní srpnové návštěvě Tchaj-peje litevský náměstek ministra dopravy a komunikací Agni Vaisikevichito zdůraznil důležitost ekonomických vazeb s Tchaj-wanem a podpořil prohlášení G7 kritizující čínská vojenská cvičení kolem ostrova.

Čínské ministerstvo zahraničí v reakci na její návštěvu minulý pátek oznámilo pozastavení „všech forem interakce“ s jeho ministerstvem a také „výměn a spolupráce s Litvou v oblasti mezinárodní silniční dopravy“.

Litevské ministerstvo hospodářství a inovací ve středu (17. srpna) oznámilo, že země otevře v září obchodní kancelář na Tchaj-wanu a do čela úřadu jmenovalo Pauliuse Lukoskase, v současnosti poradce premiérky Ingridy Simonetto.

Nová litevská obchodní kancelář na Tchaj-wanu bude pojmenována po kanceláři obchodního zástupce Litvy v Taipei, nikoli na Tchaj-wanu. Litevští představitelé také potvrdili, že se bude jednat spíše o obchodní kancelář než o diplomatickou, uvádí zpráva Baltic News Service (BNS).

Čína ztrácí střední a východní Evropu

Iniciativu 17+1 mezi Čínou a střední a východní Evropou zahájil Peking s cílem posílit vazby se členy EU, jakož i se Srbskem a dalšími – zčásti proto, aby podpořila svou podpisovou kampaň „Pás a cesta“ na stavbu mostů, železnic a elektráren. a další infrastruktura napříč euroasijským kontinentem.

Nyní se počet evropských partnerů snížil na 14.

Přestože spolupráce v mechanismu má oficiálně pokračovat, s nadcházejícím summitem Systém Pro rok 2023 není Vilnius jedinou zemí v regionu, která se začala obávat čínského vlivu a zesílila diplomatická aktivita, kterou Peking pravděpodobně vyloží jako nepřátelskou.

Zrovna minulý týden následovaly své pobaltské sousedy Lotyšsko a Estonsko a ustoupily od formátu spolupráce 16+1 a snížily jej na 14+1.

Lotyšské ministerstvo zahraničí uvedlo, že pokračující účast země ve skupině s Čínou „již není v souladu s našimi strategickými cíli v současném mezinárodním prostředí“.

Během rozhovoru s estonskou společností Public Broadcasting Corporation ETVEstonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu řekl, že je „rozumné“ opustit rámec a část rozhodnutí vychází ze skutečnosti, že „Čína neodsoudila válku Ruské federace proti Ukrajině jasně“.

Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Řecko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko patří mezi země, které jsou stále ve formuli spolupráce, ale i jejich pochybnosti o proveditelnosti této koordinace rostou.

Poté, co Moskva v únoru vtrhla na Ukrajinu, čínský prezident Si Ťin-pching a jeho ruský protějšek Vladimir Putin při společném setkání v Pekingu v únoru oznámili novou éru a oznámili partnerství „bez hranic“.

READ  Evropská unie se chystá zahájit rozdělování 17,5 miliard eur z Fondu zelené transformace

Od té doby Čína kráčí po diplomatické tenké linii mezi snahou vyhnout se otevřené podpoře ruské války a selektivním vyjadřováním tiché kritiky invaze.

Zatímco před dubnovým summitem EU-Čína čínští diplomaté naléhali na to, aby téma války bylo na nízké úrovni, vedoucí představitelé EU se rozhodli varovat Peking. „Žádné rušení“ S mezinárodními sankcemi uvalenými na Rusko poté, co čínští vůdci stále více opakovali body, o nichž se hovořilo v Moskvě.

Obavy vzrostly poté, co se Peking, navzdory tomu, že se vyhýbal porušování západních sankcí vůči Moskvě, stal největším odběratelem ruské zlevněné ropy.

Pohroma Indického a Tichého oceánu

Mezitím se Evropané obávají, že Peking bude moci sledovat ruský scénář na Ukrajině a v budoucnu se poučit ze svých plánů vůči Tchaj-wanu.

Evropští diplomaté v Bruselu a hlavních městech si uvědomují obrovská rizika, která představuje patová situace v Tchajwanském průlivu, ale uvedli, že jejich reakce se nikdy nebude rovnat reakci Západu vůči Ukrajině.

V roce 2021 Evropská unie Odhalil novou strategii Zvýšit svou přítomnost v Indo-Pacifiku, čelit rostoucímu vlivu Číny v regionu a posílit spolupráci se zeměmi v regionu.

Evropská unie si klade za cíl zvýšit diplomatickou váhu v indicko-pacifických záležitostech

Evropská unie ve čtvrtek (16. září) nastínila novou strategii, jak zvýšit svou přítomnost v Indo-Pacifiku a čelit rostoucímu vlivu Číny v regionu, který se stal nejnovější arénou v mezinárodním geopolitickém klání.

Velká část strategie uznává potřebu „posílení námořního nasazení členskými státy EU, aby pomohla chránit námořní komunikační linky a svobodu plavby v Indo-Pacifiku a zároveň zvýšila kapacitu indicko-pacifických partnerů k zajištění námořní bezpečnosti“.

Od té doby několik evropských zemí, včetně Francie a Německa, vyslalo námořnictvo do Jihočínského moře.

Rostoucí napětí v Tchajwanském průlivu zároveň ohrozí technické dodavatelské řetězce v Evropě, kde stroje a zařízení tvořily v loňském roce téměř 60 % dovozu do EU z Tchaj-wanu.

READ  Rozvíjející se trhy – Akcie a měnové trhy po listopadové rally klesají; Nestabilní oživení Číny váží

Roztřesený pás a cesta

Průkopnická pekingská iniciativa Pás a stezka také zasáhla po invazi Moskvy na Ukrajinu, kdy byla narušena železniční doprava a zpomalil se růst na obchodních trasách přes Rusko a sousední země.

Několik projektů, pozoruhodných kromě Most Pelješac v ChorvatskuByl realizován, protože Rumunsko zmrazilo všechny čínské projekty a země jako Polsko se obávaly rostoucího obchodního deficitu s Pekingem.

Evropská unie zároveň v posledních dvou letech zintenzivnila své úsilí reagovat na čínské investiční iniciativy nazývané Global Gateway.

Plán předpokládá do roku 2027 investovat 300 miliard eur do infrastruktury, digitálních a klimatických projektů po celém světě s cílem posílit evropské dodavatelské řetězce, podpořit obchod v Evropské unii a pomoci v boji proti změně klimatu.

Představitelé EU soukromě říkají, že finanční podmínky, které Peking v rámci své iniciativy nabízí, jsou často nevýhodné nebo neprůhledné a činí některé chudé země, zejména v Africe, závislé na Číně prostřednictvím dluhů.

Komise uvedla, že cílem plánu Global Gateway je navázat spojení s jinými zeměmi, aniž by došlo k vytváření závislostí.

Začátkem února Evropská unie oznámila investiční balíček ve výši 150 miliard eur pro Afriku v rámci Global Gateway, který bude rovnoměrně financován prostřednictvím veřejných investic, úvěrových záruk a soukromých investic.

Ale jako EURACTIV o tom informoval loni v listopaduNěkteří unijní diplomaté vyjádřili pochybnosti, zda bude blok schopen konkurovat finanční síle Pekingu a Moskvy a od kterých na rozdíl od Evropské unie nic nepožaduje.

[Edited by Nathalie Weatherald]