Vydání do USA nevede k porušení práv – český soud zamítl petici Nikhila Gupty

Dodalo, že rozhodnutí je „logické, věcně správné a v souladu se zákonem a mezinárodní dohodou“.

Podle Ústavního soudu se soudy s námitkami stěžovatele dostatečně vypořádaly a provedly potřebné důkazy.

„Pro stěžovatele řízení u českých soudů končí,“ rozhodl.

Soud také zamítl Guptovu žádost o propuštění z vyšetřovací vazby a nepřijal náhradu za vazbu v podobě peněžité záruky či zákazu vycestování do zahraničí.

Mluvčí českého ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka v rozhovoru pro ThePrint přes text WhatsApp napsal, že Nejvyšší soud potvrdil povolení k vydání Gupty a nyní o něm bude rozhodovat ministr spravedlnosti Pavel Plašek.

Mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi pro The Print řekla, že soud potvrdil rozhodnutí Okresního soudu a Městského soudu v Praze, že stěžovatel (Gupta) může být vydán do Spojených států.

„Stížnost občana Indické republiky, že ve Spojených státech amerických (USA) probíhá trestní řízení, dnes Ústavní soud zamítl. Ústavní soud nyní potvrdil rozhodnutí obecných soudů o povolení k vydání,“ uvedl.

„Rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná (bez odvolání),“ stálo v jeho odpovědi na email ThePrint.

Gupta dne 19. ledna 2024 napadl jak rozhodnutí Městského soudu v Praze (23. listopadu 2023), tak Vrchního soudu v Praze (8. ledna 2024), které rozhodly o vyhovění žádosti Spojených států o jeho vydání. . Argumentoval tím, že soudy „nesprávně posoudily politickou povahu tohoto zákona“ a že „vyhoštění by vedlo k porušení ústavně zaručených základních práv“.

Ve svém prozatímním rozsudku ze dne 30. ledna 2024, jehož kopie je k dispozici na ThePrint, Ústavní soud zakázal jakoukoli žalobu proti Guptovi s tím, že jeho vydání do USA k trestnímu stíhání by mu „ublížilo více než ostatní“. .

V dřívějším rozhovoru s ThePrint, Abbasi Vysvětlil, že Guptova stížnost byla podána k Ústavnímu soudu 19. ledna 2024. Dne 30. ledna soud rozhodl o zastavení vykonatelnosti napadených rozsudků Městského soudu a Vrchního soudu.

„Odložení výkonu napadených rozhodnutí znamená, že Ústavní soud musí vzít věc na vědomí. Brání tak základním právům stěžovatele, jejichž práva mohou být nenávratně porušena, do doby, než rozhodne ve věci samé,“ odpověděl písemně.

„Obecně platí, že s ohledem na skutečnost, že v důsledku výkonu napadeného rozhodnutí může stěžovateli hrozit porušení jeho základních práv, může Ústavní soud odložit výkon napadeného rozhodnutí, aby mohl znovu přezkoumat záležet správně,“ dodala.

Po nařízení z 30. ledna byla věc odložena a ministr spravedlnosti nemohl rozhodnout o Guptově vydání. Když však Ústavní soud Guptovu soutěž zamítl, ministr nyní rozhodne o dalším postupu.

Spojené státy a Česká republika mají smlouvu o vydávání, podle níž chtějí Spojené státy vydat Guptu – který údajně jednal na příkaz indického úředníka, který vraždu zosnoval.

USA obvinily Guptu, indického státního příslušníka, ze spiknutí s cílem zabít zakladatele Sikhské spravedlnosti pro Sikhy (SFJ) Gurpadwanta Singha Bannu, amerického občana a označeného za teroristu v Indii. Gupta byl zatčen českými úřady 30. června a čeká na vydání.

Dokument podaný u okresního soudu v New Yorku také tvrdil, že v „neúspěšném spiknutí“ sehrála roli indického vládního zaměstnance.

Američtí prokurátoři tvrdí, že tento „operátor“ řídil „spiknutí atentátu z Indie“. Obvinění Gupta tvrdí, že je zapojen do mezinárodního pašování drog a zbraní a byl naverbován zaměstnancem indické vlády.

Přečtěte si více: Prokurátor Mezinárodního trestního soudu žádá o zatykače na vůdce Netanjahua a Hamasu

„Soudy případ důkladně prošetřily“

Podle zprávy Mluvčí Ústavního soudu (původně českého) Abbasi před Ústavním soudem Gupta argumentoval tím, že soudy nezkoumaly všechny podstatné okolnosti, které by vydání mohly bránit, a jeho věcné návrhy neakceptovaly.

Tvrdil, že soudy jeho námitkám a argumentům nevěnovaly náležitou pozornost a nevypořádaly se s nimi.

Soud však s Guptou nesouhlasil a uvedl, že se soudy „podrobněji zabývaly dokumenty o vydání, které poskytly americké úřady, a v reakci na námitky stěžovatele si vyžádaly další informace“.

„Jak nám Nejvyšší soud výslovně připomněl, dosud shromážděné důkazy byly před vynesením obžaloby posuzovány velkou porotou Okresního soudu pro jižní obvod New Yorku,“ stojí v prohlášení.

Soud rovněž uvedl, že Gupta nenamítal, že u městského soudu musel mít extradiční trestný čin výlučně politický nebo vojenský charakter ve smyslu zákona o mezinárodní spolupráci.

Podle zprávy „Tento argument (poprvé) vznesl až v ústavní stížnosti. Politická či vojenská dimenze nevyplývá z právní kvalifikace daného trestného činu, ani ze samotného činu či okolností jeho spáchání.

„Byl zaměstnán agentem indické vlády odpovědným za bezpečnostní záležitosti, a proto možná úkol přidělený indickou vládou (zde byl pachatelem „voják sui generis“ zlikvidovat člena teroristického hnutí) nemůže být důvodem k odmítnutí stěžovatelovy verze Jak rozhodl vrchní soud, stěžovatel nebyl politicky motivován a zákon nesměřuje ke změně organizace věcí veřejných.

(Editoval Mannath Sukh)

Přečtěte si více: Co a proč zpráva „Modi Mirage“ požaduje zlepšení globální pozice Indie

Zobrazit celý článek