Ve věku 94 let zemřel v Paříži Milan Kundera, z jehož disidentských spisů v komunistickém Československu se stal satirický kritik tyranie v exilu, uvedla ve středu česká média.
Slavný Kunderův román Nesnesitelná lehkost bytí začíná tím, že sovětské tanky brázdí ulice Prahy, hlavního města České republiky, které bylo autorovým domovem až do jeho přestěhování do Francie v roce 1975.
Kunderův román, který spojuje témata lásky, exilu, politiky a hluboce osobního, byl kriticky oceněn a získal si širokou čtenářskou obec mezi lidmi ze Západu, kteří přijali jak jeho protisovětskou subverzi, tak erotiku, která se prolínala mnoha jeho díly.
„Kdyby mi někdo řekl, když jsem byl kluk: ‚Jednoho dne uvidíš, jak tvůj národ zmizí ze světa,‘ považoval bych to za nesmysl, něco, co jsem si nikdy nedokázal představit.
V rozhovoru pro New York Times v roce 1980, rok předtím, než získal francouzské občanství, řekl autorovi Philipu Rothovi: „Člověk ví, že je smrtelný, ale domnívá se, že jeho národ má určitý druh věčného života.“
Říci, že jeho vztah k zemi jeho narození byl komplikovaný, by bylo podcenění.
Do Česka se i po pádu železné opony vracel zřídka a inkognito.
Jeho nejnovější díla, psaná francouzsky, nebyla přeložena do češtiny.
Nesnesitelná lehkost bytí, která si vysloužila takový ohlas a byla zfilmována v roce 1988, byla v ČR vydána až v roce 2006, 17 let po sametové revoluci, ačkoliv byla v ČR dostupná již od roku 1985, kdy byla založena jedním z jejích občanů. Nakladatelství v exilu v Kanadě.
Román několik týdnů vedl žebříček bestsellerů a následující rok za něj Kundera získal Státní cenu za literaturu.
Kunderova manželka Věra byla neodmyslitelnou společnicí samotářského muže, který se vyhýbal technologiím – jeho překladateli, jeho sociální sekretářce a nakonec i jeho nárazníku před vnějším světem.
Byla to ona, kdo upevnil jeho přátelství s Ruth tím, že mezi nimi fungoval jako jazykový prostředník, a – podle profilu manželů z roku 1985 – to byla ona, kdo přijal jeho telefonáty a vypořádal se s nevyhnutelnými požadavky světoznámého autora.
Od roku 1953 píše romány a divadelní hry.
Nesnesitelná lehkost bytí sleduje disidentského chirurga z Prahy do exilu do švýcarské Ženevy a zpět domů.
Chirurg Thomas se odmítá podřídit komunistickému režimu a je nucen stát se myčem oken a svou novou profesi využívá k domlouvání sexu se stovkami klientek.
Thomas nakonec prožije své poslední dny na venkově se svou ženou Teresou a jejich život se s přibývajícími dny stává více snovým a reálnějším.
Jiří Srestka, Kunderův český literární agent v době, kdy kniha konečně v Česku vyšla, řekl, že její vydání tam sám autor oddaloval z obavy, že bude špatně upravená.
„Kundera musel přečíst celou knihu znovu, přepsat její části, doplnit a upravit celý text. Takže vzhledem k jeho touze po dokonalosti to byl dlouhodobý úkol, ale nyní se čtenářům dostane kniha, kterou Milan Kundera věřil, že musí existovat.
„Introvert. Analytik. Zapálený řešitel problémů. Totální tvůrce. Baconaholik. Průzkumník. Obecný internetový fanatik. Televizní odborník.“
