Ve věku 94 let zemřel v Paříži Milan Kundera, z jehož disidentských spisů v komunistickém Československu se stal exilový kritik autoritářství, informovala ve středu česká média.
Slavný Kunderův román Nesnesitelná lehkost bytí začíná dojemně sovětskými tanky pochodujícími Prahou, českou metropolí, která byla autorovým domovem až do jeho přestěhování do Francie v roce 1975. Proplétá se v něm témata lásky, exilu, politiky a hluboce osobního. Kunderův román byl kriticky přijat a získal mu širokou čtenářskou obec mezi obyvateli Západu, kteří přijali jak jeho podvratná antisovětská díla, tak erotiku, která prostupovala mnoha jeho díly.
„Kdyby mi někdo řekl, když jsem byl chlapec: „Jednoho dne uvidíš, jak tvůj národ zmizí ze světa,“ považoval bych to za nesmysl, něco, co si nedokážu představit. „Člověk ví, že je smrtelný, ale uvažuje jeho národ, aby měl nějaký druh věčného života.“ Autor Philip Roth v rozhovoru pro The New York Times v roce 1980, rok předtím, než získal francouzské občanství.
V roce 1989 sametová revoluce svrhla komunisty od moci a Kunderova země se znovu zrodila jako Česká republika, ale do té doby si vytvořil nový život – a celou identitu – ve svém střešním bytě na pařížském Levém břehu.
- Přečtěte si více: 1 mrtvý po požáru domu v Belchertownu
Říci, že jeho vztah k zemi jeho narození byl komplikovaný, by bylo podcenění. Do Česka se i po pádu železné opony vracel zřídka a inkognito. Jeho nejnovější díla, psaná francouzsky, nebyla přeložena do češtiny. Nesnesitelná lehkost bytí, která si získala velký ohlas a byla zfilmována v roce 1988, byla v České republice vydána až v roce 2006, 17 let po sametové revoluci, ačkoliv byla v České republice k dispozici již od roku 1985. občanství. Který založil nakladatelství v exilu v Kanadě. Týdny vedl žebříček bestsellerů a v následujícím roce za něj Kundera získal Státní cenu za literaturu.
Kunderova manželka Věra byla neodmyslitelnou společnicí samotářského muže, který se vyhýbal technologiím – jeho překladatelce, jeho sociální sekretářce a nakonec i jeho nárazníku před vnějším světem. Byla to ona, kdo upevnil jeho přátelství s Ruth tím, že mezi nimi fungoval jako jazykový prostředník, a – podle profilu manželů z roku 1985 – to byla ona, kdo přijal jeho telefonáty a vyřídil nevyhnutelné požadavky světoznámého autora.
Spisy Kundery, jehož první román Vtip začíná mladíkem poslaným do dolů po znevažování komunistických hesel, byly v Československu zakázány po sovětské invazi do Prahy v roce 1968, kdy také přišel o práci spisovatele. Profesor kinematografie. Od roku 1953 píše romány a divadelní hry.
Nesnesitelná lehkost bytí je o disidentském chirurgovi, který se přestěhuje z Prahy do exilu do Ženevy a zase zpět do vlasti. Chirurg Thomas se odmítá podřídit komunistickému režimu a je nucen stát se myčem oken a svou novou profesi využívá k domlouvání sexu se stovkami klientek. Thomas nakonec prožije své poslední dny na venkově se svou ženou Teresou a jejich život se s přibývajícími dny stává více snovým a reálnějším.
Jiří Srestka, Kunderův český literární agent v době, kdy kniha konečně v Česku vyšla, řekl, že její vydání tam sám autor oddaloval z obavy, že bude špatně upravená.
„Kundera musel přečíst celou knihu znovu, přepsat její části, doplnit a upravit celý text. Takže vzhledem k jeho touze po dokonalosti to byl dlouhodobý úkol, ale nyní se čtenářům dostane kniha, kterou Milan Kundera věřil, že musí existovat.
- Přečtěte si více: Rodiny vzdají hold členům služby, kteří zemřeli, když jejich B-17 narazil do Mount Holyoke
Kundera odmítl vystoupit před kamerou, odmítl jakoukoli anotaci, když jeho kompletní publikovaná díla vyšla v roce 2011, a nepovolil žádné digitální kopie svých spisů. V projevu, který pronesl v červnu 2012 před Francouzskou národní knihovnou – který jeho přítel znovu přečetl ve francouzském rozhlase – řekl, že se bojí o budoucnost literatury.
„Zdá se mi, že čas, který pokračuje ve svém nemilosrdném pochodu, začíná knihy ohrožovat. Kvůli této bolesti mám již mnoho let ve všech smlouvách klauzuli, že mají být vydávány pouze v tradiční podobě.“ knihy a že by se měly číst pouze na papíře a ne na obrazovce.“ „Lidé jdou po ulici,“ řekl, „a už nemají žádný kontakt s okolím, dokonce ani vidět domy, které míjejí, a z uší jim visí dráty.“ Přikývli, měli by, nedívajíce se na nikoho a nikdo se nedívá na ně. Ptám se sám sebe, čtou ještě knihy? Je to možné, ale na jak dlouho?
Jeho loajalita k tištěnému slovu znamenala, že čtenáři mohli najít kritiku a biografie Kundery ke stažení, ale ne jeho díla samotná.
Přestože svůj soukromý život zuřivě střežil – poskytl jen pár rozhovorů a biografické údaje omezil na minimum – byl Kundera nucen přehodnotit svou minulost v roce 2008, kdy Ústav pro studium totalitních režimů České republiky zveřejnil dokumenty naznačující, že v roce 1950 když byl Kundera 21letý student, řekl policii o někom na koleji. Muž byl nakonec usvědčen ze špionáže a odsouzen na 22 let nucených prací.
Badatel, který zprávu vydal, Adam Hradlík, ji obhajoval jako produkt rozsáhlého výzkumu Kundery.
„Jeho čeští přátelé přísahali, že budou mlčet, takže nejsou ochotni ani mluvit s novináři o tom, kdo je Milan Kundera a kdo on,“ řekl tehdy Hradlík.
Kundera řekl, že zpráva je nepravdivá, ČTK řekl, že jde o „atentát na autora“.
- Přečtěte si více: Ve věku 92 let zemřel Daniel Ellsberg, informátor Pentagon Papers.
Ve své autobiografii z roku 1985 – jedné z nejdelších a nejpodrobnějších vůbec o Kunderově životě v Paříži – autor předpověděl, jak bolestné by pro něj toto přiznání bylo.
„Nediskrétnost je pro mě velký hřích. Každý, kdo odhalí intimní život jiného člověka, si zaslouží být zbičován. Žijeme v době, kdy je soukromý život ničen. Ničí ho policie v komunistických zemích, ohrožují ho novináři v demokratických zemí a sami lidé postupně ztrácejí chuť a smysl pro soukromý život.“ „Život, ve kterém se nelze skrýt před zraky ostatních, je peklo.“
„Introvert. Analytik. Zapálený řešitel problémů. Totální tvůrce. Baconaholik. Průzkumník. Obecný internetový fanatik. Televizní odborník.“
