Ruské úřady tvrdí, že ruská síť, která „vyplácí evropské politiky“, byla rozebrána

Ruskem podporovaná „propagandistická“ síť pro šíření protiukrajinských příběhů a placení nejmenovaných evropských politiků byla podle úřadů v několika zemích zrušena.

Vyšetřovatelé tvrdili, že používala populární web Hlas Evropy jako prostředek k platbám politiků.

Česká republika a Polsko uvedly, že cílem sítě je ovlivňovat evropskou politiku.

Hlas Evropy na žádost BBC o komentář nereagoval.

Česká média s odvoláním na zpravodajské zdroje uvedla, že politici z Německa, Francie, Polska, Belgie, Nizozemska a Maďarska dostali peníze od Hlasu Evropy, aby mohli ovlivnit nadcházející volby do Evropského parlamentu.

Německý list Der Spiegel uvedl, že peníze byly doručeny v hotovosti na tajných schůzkách v Praze nebo prostřednictvím kryptoměnových směnáren.

Česko tvrdí, že za sítí stojí proruský ukrajinský oligarcha Viktor Medvedčuk.

Medvedčuk byl zajat na Ukrajině krátce po ruské invazi, ale později byl převezen do Ruska s asi 50 válečnými zajatci a 215 Ukrajinci.

České úřady také jmenovaly Artyoma Marchevského, který tvrdil, že řídil každodenní provoz stránky. České úřady na oba muže uvalily sankce.

Polská zpravodajská služba uvedla, že provedla prohlídky v regionech Varšava a Tychy a zabavila 48 500 eur (41 500 liber) a 36 000 dolarů (28 500 liber).

Banka pro mezinárodní platby v prohlášení uvedla: „Peníze z Moskvy byly použity na výplaty platů některých politických aktérů, kteří šíří ruskou propagandu.

Dodala, že jde o „miliony“ českých korun (desítky tisíc liber šterlinků).

BIS uvedla, že údajná propagandistická síť „je zaměřena na činnost proti územní celistvosti, suverenitě a nezávislosti Ukrajiny“.

Banka pro mezinárodní platby nezmínila jména politiků, kterých se to údajně týkalo. Belgický premiér Alexander De Croo však tvrdil, že mezi nimi byli i poslanci Evropského parlamentu.

„Například se ukázalo, že Rusko kontaktovalo členy Evropského parlamentu, ale také jim zaplatilo [them]“Propagovat zde ruskou propagandu,“ řekl De Croo belgickým zákonodárcům.

Web Hlas Evropy byl ve čtvrtek offline. Archivovaná verze její domovské stránky obsahovala několik článků zdůrazňujících vnitřní rozdělení v rámci evropských zemí a vyjadřujících pochybnosti o podpoře Ukrajiny.

Mezi ně patřily: „Protest v Praze: Hlas lidu proti korupci a vojenská podpora Ukrajině a vládě“ a „Ukrajinská armáda čelí rostoucímu nedostatku vojáků kvůli přetrvávajícím výzvám“.

Hlas Evropy měl na Twitteru/X více než 180 000 sledujících. Noviny na žádost o komentář okamžitě nereagovaly.