Nová slovenská vláda odmítá poskytnout Ukrajině pomoc

Fico a jeho krajně levicová strana Smir vedli kampaň zaměřenou na sliby ukončení vojenské pomoci, přičemž Fico tvrdil, že „lidé na Slovensku mají větší problémy“. Tento postoj zopakoval i maďarský premiér Viktor Orbán, který zůstal mezi vůdci Evropské unie nejbližším spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Podpořím úplné zastavení vojenské pomoci Ukrajině,“ řekl Fico koncem října poté, co jeho strana vyhrála celostátní volby 30. září. Dodal: „Okamžité zastavení vojenských operací je pro Ukrajinu naším nejlepším řešením. Evropská unie se musí přeměnit z dodavatele zbraní na mírotvůrce.“

Balíček pomoci, který navrhla předchozí prozatímní vláda, obsahuje podle slovenského ministerstva obrany rakety ze systémů protivzdušné obrany a miliony nábojů do ručních zbraní.

Slovensko dosud patřilo k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny, když již dříve souhlasilo s 13 balíčky pomoci v celkové výši více než 700 milionů dolarů.

Podle Kielského institutu pro světovou ekonomiku, think-tanku se sídlem v Německu, to řadí Slovensko mezi největší podporovatele Ukrajiny – dokonce před Spojené státy a Británii – měřeno HDP dárcovských zemí.

Slovensko bylo první zemí NATO, která vyslala na Ukrajinu stíhačky, poslalo Kyjevu 13 MiGů-29 ze sovětské éry, aby pomohly ukrajinské armádě vyrovnat větší vzdušnou převahu Ruska.

Rusko již dříve odmítlo vliv Slovenska na podporu Ukrajiny, mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl: „Slovensko nemělo významný podíl na dodávkách zbraní, takže to neovlivní celý proces.“

Vztahy Ukrajiny s dalším významným podporovatelem, Polskem, jsou v poslední době napjaté kvůli sporu o vývoz obilí. Polský prezident Andrzej Duda v září přirovnal Ukrajinu k „topícímu se člověku, který se drží všeho, co je k dispozici“.

Kyjev také rozčílili republikáni ve Washingtonu, kteří začátkem října stáhli pomoc Ukrajině ve výši 6 miliard dolarů navrženou Bidenovou administrativou z návrhu zákona o krátkodobém rozpočtu, což vyvolalo pochybnosti o pokračující americké podpoře obrany Ukrajiny.

Vzhledem k tomu, že se mezinárodní pozornost z velké části zaměřila na izraelskou válku v Gaze, napětí v Kyjevě vzrostlo a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se snaží získat globální podporu. Demokraté v Senátu v úterý zablokovali republikánský návrh poskytnout americkou vojenskou pomoc Izraeli odděleně od pomoci Ukrajině.

Světlým bodem pro Kyjev je ale to, že Evropská komise ve středu doporučila zahájit formální vyjednávání o členství s Ukrajinou pod podmínkou, že splní zbývající podmínky související s bojem proti korupci a snižováním moci oligarchů. Tento návrh představuje zásadní milník ve snaze Ukrajiny stát se členem Evropské unie

Očekává se, že 27 hlav států EU učiní konečné rozhodnutí příští měsíc. Pokud nabídku podpoří, proces by mohl trvat déle než deset let, ale potvrdilo by to podporu Kyjevu v hlavních městech EU.

„Je to silný a historický krok, který připravuje půdu pro silnější Evropskou unii, jejímž členem je Ukrajina,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. Výbor také doporučil zahájit jednání o členství s Moldavskem a udělit Gruzii status oficiální kandidátské země.

Touha Ukrajiny vstoupit do Evropské unie je hlavní příčinou kremelské války. Koncem roku 2013 tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na žádost Moskvy nedodržel svůj slib podepsat politické a ekonomické dohody s Evropskou unií, které vyvolaly majdanskou revoluci. Janukovyč opustil svou pozici a uprchl do Ruska, což přimělo Moskvu k invazi a nezákonné anexi ukrajinského Krymu.

Ve středu také americký ministr dopravy Pete Buttigieg nečekaně navštívil Kyjev, aby diskutoval o hospodářském oživení země. Zdůraznil, že Bidenova administrativa je i nadále odhodlána pomáhat Ukrajině a snaží se vybudovat podporu obou stran pro další pomoc.

„Ne vždy bylo možné, dokonce nutné, aby se země jako Spojené státy starala o mnoho věcí najednou a dělala mnoho věcí najednou,“ řekl Buttigieg. „A věřím, že veškeré úsilí Spojených států s ohledem na Blízký východ je součástí stejného příběhu globální angažovanosti a není v žádném případě na úkor našeho trvalého pevného závazku k úspěchu Ukrajiny.“

Buttigieg řekl, že je v Kyjevě, aby „splnil velkou misi“ jmenováním konzultanta pro infrastrukturu pro zemi, který „poskytne technickou pomoc při realizaci projektů v rámci úsilí o obnovu země“.

„Toto je jeden z nesčetných způsobů, jak Spojené státy nadále dlouhodobě stojí na straně ukrajinského lidu a zajišťují jejich spojení se světem,“ uvedl Buttigieg na tweetu.

Zatímco Ukrajina se snaží udržet si podporu na Západě, Putin posiluje své vazby se svým nejmocnějším spojencem, Čínou.

Ruský prezident ve středu při setkání s vysokým čínským generálem ocenil rostoucí vojenské vazby mezi oběma zeměmi. Peking se ukázal jako hlavní politická a ekonomická záchranná linka Moskvy, která Rusku pomáhá překonat politickou izolaci a ekonomický dopad západních sankcí.

„Naše kontakty v oblasti armády a vojenských technologií se staly otázkou velkého významu, dokonce narůstajícího významu,“ řekl Putin generálu Zhang Yuxia, který je také místopředsedou Ústřední vojenské komise v Pekingu.

Putin zopakoval svou neustálou kritiku Západu a trval na tom, že Rusko a Čína nebudují „žádné vojenské spojenectví založené na vzorech studené války“. Místo toho řekl, že jejich spolupráce je „vážným faktorem stabilizace mezinárodní situace“. Putin obvinil Washington a Západ, že se snaží „vytvořit napjatou situaci v asijsko-pacifickém regionu… vedenou svými sobeckými zájmy“.

„To vše vidíme a spolu s našimi přáteli, včetně především z Čínské lidové republiky, na to reagujeme klidně a opatrně a posilujeme naše obranné schopnosti, mimo jiné prostřednictvím společných námořních a leteckých cvičení,“ řekl Putin.

Anastasia Galushka v Kyjevě a Natalia Abakumova v Rize přispěly k této zprávě.