Největší klimatický fond na světě se snaží poskytovat peníze rozvojovým zemím

Paříž:

Největší světový klimatický fond hledá nové peníze na čtvrteční dárcovské konferenci se zaměřením na to, co Spojené státy dají zranitelným zemím postiženým změnou klimatu.

Zelený klimatický fond (GCF) byl založen jako součást přelomové Pařížské dohody z roku 2015 s cílem poskytovat granty a půjčky rozvojovým zemím na projekty přizpůsobení a zmírňování v oteplujícím se světě.

Fond hraje roli v příslibu bohatých zemí, že každý rok poskytne chudým zemím 100 miliard dolarů na financování klimatu, což již zmeškalo původní termín v roce 2020.

Financování je jedním z nejkontroverznějších témat mezinárodní klimatické diplomacie, protože svět se snaží omezit nárůst teploty na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň.

Rozvojové země, které jsou nejméně zodpovědné za změnu klimatu, hledají podporu u nejvíce znečišťujících zemí, aby se přizpůsobily stále drsnějším a nákladnějším důsledkům extrémního počasí a aby přešly na čistou energii.

Toto téma bude hrát klíčovou roli v klíčových rozhovorech OSN, COP28, které začínají v Dubaji 30. listopadu.

„Otázka spravedlnosti“

„Našich klimatických cílů nedosáhneme, pokud nebude existovat podstatná, významná a trvalá podpora pro rozvojové země,“ řekla Mafalda Duarte, výkonná ředitelka Světového klimatického fóra, delegátům na začátku konference v německém Bonnu.

„Buď uspějeme společně, nebo selžeme společně… Je to otázka spravedlnosti.“

Zelený klimatický fond říká, že čtvrteční konference mu umožní více investovat během desetiletí, které považuje za klíčové pro opatření v oblasti klimatu.

Její současné portfolio projektů je věnováno převážně Africe, asijsko-pacifickému regionu, Latinské Americe a Karibiku.

Mezi schválené projekty patří rozmístění solárních panelů v Pákistánu a zvýšení odolnosti filipínského zemědělství vůči nepředvídatelným povětrnostním podmínkám.

Německý kancléř Olaf Scholz ocenil Zelený klimatický fond a označil jej za „důležitý bod pro mnohé z nejzranitelnějších zemí“.

„Udělejme z roku 2023 bod obratu pro opatření v oblasti klimatu,“ řekl v projevu na videu.

Green Climate Fund stanovil vizi „50×30“ spravovat 50 miliard dolarů do roku 2030 – téměř trojnásobek současného kapitálu ve výši 17 miliard dolarů.

Jeho cílem je zaměřit úsilí na rozvojové země v období od příštího roku do roku 2027.

Letos Británie a Německo přislíbily do Zeleného klimatického fondu miliardy dolarů, zatímco Francie minulý měsíc následovala se závazkem ve výši 1,61 miliardy eur (asi 1,7 miliardy dolarů).

Závazky přijaly také Rakousko, Kanada, Česká republika, Dánsko, Island, Lucembursko, Monako, Slovensko, Slovinsko, Jižní Korea a Španělsko.

Stále však zbývá zaplnit velkou mezeru, protože Spojené státy dosud neoznámily, kolik, pokud vůbec něco, poskytnou.

Přislíbila asi 3 miliardy dolarů na první mobilizaci zdrojů fondu v roce 2014 za bývalého prezidenta Baracka Obamy, ale jeho nástupce Donald Trump o pět let později nic neposkytl.

„Popraskaná krajina“

Zelený klimatický fond v současnosti zahrnuje více než 100 implementačních partnerů a různé finanční nástroje. Na období 2020–2023 byla přislíbena první tranše finančních prostředků na doplnění ve výši 10 miliard USD.

Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pomohly rozvinuté země v roce 2020 poskytnout 83,3 miliardy dolarů na financování klimatu.

Odborníci ale tvrdí, že skutečné potřeby v rozvojových zemích jsou mnohem vyšší.

Nezávislá skupina expertů OSN pro financování klimatu na vysoké úrovni loni odhadla, že rozvojové země budou do roku 2030 potřebovat více než 2 biliony dolarů ročně na financování klimatické odolnosti a rozvojových priorit.

„Zelený klimatický fond má sehrát klíčovou roli, ale dosud se snažil definovat svou funkci a komparativní výhodu v roztříštěném prostředí financování klimatu,“ uvedl Lowy Institute, australský think tank specializující se na mezinárodní politiku.

(S výjimkou titulku nebyl tento příběh upraven zaměstnanci NDTV a je publikován ze syndikovaného zdroje.)