České volby: Jsou klimatické změny v uhelnomilné České republice velkým problémem?

Záznam České republiky o životním prostředí nebyl v poslední době příliš horký, ale existují náznaky postupného zlepšování a pro většinu politických stran je před víkendovými všeobecnými volbami stále důležitější.

„České politické strany se od posledních voleb zazelenaly pod tlakem prohlubující se klimatické krize,“ uvádí nedávná zpráva Greenpeace Česká republika.

Podle údajů shromážděných Evropskou agenturou pro životní prostředí měla Česká republika v roce 2019 po Irsku a Lucembursku třetí největší emise skleníkových plynů na obyvatele v EU. Po Německu a Polsku je to jedno ze tří nejlepších uhelných paliv v EU.

Podle obsáhlé zprávy, kterou tento měsíc vydala Mezinárodní energetická agentura (IEA), uhlí stále tvoří polovinu výroby elektřiny v České republice a čtvrtinu jejích potřeb domácího vytápění.

Státní ČEZ, majoritní státní podnik v zemi, plánuje v květnu 2030 snížit kombinované procento produkce uhlí na 12,5%, oproti 36% v roce 2020.

Za současné koaliční vlády si předseda vlády Andrzej Babis a jeho strana ANO věří, že se České republice podaří dosáhnout stále tvrdších klimatických cílů EU pouze tehdy, pokud trochu zpomalí.

Bobbis spolu s Maďarskem a Francií sehráli klíčovou roli při prosazování EU, aby v prosinci 2019 oficiálně prohlásila jadernou energii za přijatelnou jako součást úsilí tábora vytvořit do roku 2050 uhlíkově neutrální ekonomiku.

V březnu Společné výzkumné středisko, panel odborníků pro Evropskou komisi, v prohlášení uvedlo, že jaderná energie se kvalifikuje jako „udržitelný“ zdroj energie, přičemž česká vláda schvaluje plány na rozšíření 6,2 miliardy miliard jaderné energie Dugovani tento rok. Elektrárna má ambice expandovat do druhé jaderné elektrárny v zemi.

Odborníci se však domnívají, že Česká republika nemůže být nadále závislá na měkkém přístupu EU a že přechod z Prahy k uhlíkové neutralitě ovlivní českou ekonomiku, zejména Brusel.

Státní uhelná komise zřízená vládou v loňském roce doporučila termín ukončení používání uhlí v roce 2038, což je později než průměr EU, ale podobné plánům Německa.

Sociální demokraté (ČSSD), nejmladší partner současné koaliční vlády, uvedli, že chtějí termín 2033 a v květnu vláda zaslala přezkoumání uhelné komisi.

Výše uvedená zpráva IEA tvrdila, že by Česká republika měla předložit své plány na zastavení používání uhlí kvůli měnícím se klimatickým plánům EU, což by dále zvýšilo náklady na emise CO2 a učinilo využívání uhlí ekonomicky konkurenceschopným.

„Povzbuzuje českou vládu, aby lépe využívala různé nízkouhlíkové zdroje energie, což jí umožní bezpečnějším způsobem přejít k čistšímu energetickému systému a energizovat její ekonomiku po celá desetiletí,“ uvedl výkonný ředitel IEA Pathi Birol v tisku. uvolnění.

Jakou roli hraje klimatická krize ve volbách v České republice?

S ohledem na rostoucí naléhavost opatření v oblasti klimatu vyhlásila většina politických stran, které se ucházejí o moc ve všeobecných volbách příští měsíc, pozitivní zelené programy, zejména ve srovnání s politikami předloženými v posledním národním referendu v roce 2017, řekl ředitel Daniel Vondres, místní nevládní organizace.

Podle zpráv stran zveřejněných na začátku tohoto měsíce organizací pro životní prostředí má nová progresivně zaměřená aliance mezi Stranou zelených a Pirátskou stranou a starosty a Stranou svobody (STAN) velmi „solidní plány“ na klima. A ochrana životního prostředí.

Zpráva zjistila, že ČSSD byla chválena za zelenou legitimaci, ale podobně pozitivním výrokem se v minulých všeobecných volbách chlubila také levice uprostřed. Na druhém konci spektra je nová konzervativní koalice TSS a krajně pravicové kampaně za svobodu a přímou demokratickou stranu (SPD) v otázkách životního prostředí slabé.

Strana ANO premiéra Bobbyho, považovaná za největší organizaci v referendu příštího měsíce, byla na životní prostředí „slabá“, ale její pozitivní sliby převažovaly nad negativními, uvádí studie.

Karel Polenecki, energetický expert na hnutí Duha, další ekologická organizace, staví změny v politických postojích pod veřejné mínění. „Průzkumy ukazují, že veřejnost považuje otázky životního prostředí za relativně důležité,“ řekl.

Průzkum zveřejněný na konci roku 2020 místním průzkumníkem Behavio zjistil, že 69% Čechů si myslí, že do roku 2050 bude život na Zemi mnohem těžší než dnes. Téměř tři čtvrtiny respondentů považovaly změnu klimatu za zásadní problém.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění je ale hlavním problémem českých voličů ekonomika, zotavení z epidemie Govt-19 a migrace. Klimatické změny jsou na seznamu v některých ohledech.

Divy Zeleného kruhu souhlasí s tím, že veřejné mínění je také faktorem změny způsobu, jakým většina politických stran nyní přistupuje k otázkám životního prostředí. Myslí si ale, že existují ještě dvě další vysvětlení.

Politici si uvědomili, že financování z projektů EU, které jsou pro českou ekonomiku zásadní, přímo souvisí s tím, jak orgány země sledují environmentální cíle. Česká republika je od svého členství v roce 2004 čistým příjemcem finančních prostředků EU, ale Brusel zpřísňuje environmentální podmínky spojené s některými fondy.

V červenci schválila Evropská unie Český národní plán obnovy, podle kterého bude země v příštích pěti letech investovat zhruba 7 miliard dolarů z bruselského fondu na obnovu a obnovu 750 miliard dolarů Res 750 miliard. V rámci dohody Česká republika vynaloží 37% svých finančních prostředků na projekty související se změnou klimatu.

EU si na problematiku klimatu potrpí. Minulý týden soud EU rozhodl, že musí Evropské komisi zaplatit pokutu asi 500 500 000 denně za to, že nedodržel květnový příkaz EU k okamžitému pozastavení provozu v hnědouhelném dole Thro poblíž českých hranic. O ekologických obavách.

Polští představitelé tvrdí, že provoz nezastaví. Česká republika zpochybnila povolení k těžbě, které ovlivňuje hladinu podzemní vody na české straně hranice.

Dalším důvodem je vytvoření dvou nových politických aliancí, které se „snaží nabídnout“ obecnější volební programy, jako jsou ty evropské, “řekl Vondrus. V důsledku toho musely jednotlivé strany, které byly dříve slabé v otázkách životního prostředí, upravit své programy tak, aby vyhovovaly jejich novým politickým partnerům.

Praha chce do roku 2025 ztrojnásobit výrobu obnovitelné energie

Ve všeobecných volbách 2017 měla podle zprávy Greenpeace, která byla zmíněna dříve, středopravá Občanská demokratická strana (ODS), v současnosti největší opoziční strana, jedno z nejhorších prohlášení o politice životního prostředí. Dříve to ale bylo lepší v ekologických problémech díky partnerství se dvěma menšími stranami, ODS má nyní díky nové alianci SPOLU „solidní zelený plán“.

Totéž platí pro novou dohodu mezi Stranou progresivních pirátů a centristickými starosty a Stranou svobody (STAN). Studie Zeleného kruhu Environmentální plán STAN byl před všeobecnými volbami 2017 slabý, ale je mnohem lepší, protože byl vždy v alianci s Pirátskou stranou, která má silné environmentální důkazy.

Ale přes všechny ty řeči o tom, že se politické strany stávají zelenými, Wonders varuje, že předvolební sliby „nejsou dostatečně silné“ a že někteří přední politici v zemi nebudou mít dlouhodobý zájem na ochraně klimatu. „Takže skutečné budoucí výsledky ještě nejsou jasné,“ řekl.

Ve studii Zelený kruh stanovily datum ukončení využívání uhlí pro výrobu energie v roce 2030 pouze 20 stran, respektive Strany zelených a Pirátská koalice. Většina hlavních stran přislíbila postupné snižování spotřeby uhlí, ale neuvolnila data ani neposkytla konkrétní způsoby, jak toho dosáhnout.

Zpráva ANO říká, že chce do roku 2025 ztrojnásobit výrobu obnovitelné energie, ale studie Zeleného kruhu poznamenala, že jde o „velmi ambiciózní cíl“.

Proti využívání jaderné energie se postavili pouze Zelení, které současná vláda označila jako stříbrnou kulku ke snížení závislosti na uhlí. Zdá se, že existuje široká dvoustranná dohoda, která by pokročila s plánovaným rozšířením jaderné elektrárny Dugovani

Výsledek voleb o tomto víkendu je nejistý. ANO v současné době vede volby, ale může mít problém najít nové spojence pro sestavení koaliční vlády. Obě volební koalice si mohou sestavit vlastní vládu, i když není jasné, zda prezident Miloš Zeman jmenuje předsedu vlády, který jim to umožní.

Nedávné průzkumy veřejného mínění dávají Zeleným 1,7–2,5% hlasů, což není dost na to, aby získali místo v parlamentu. ČSSD, další strana citovaná pro své zelené důkazy, možná poprvé od vzniku České republiky v roce 1993 nedokázala získat poslanecké mandáty.

Uvidí se, co to znamená pro změnu klimatu země, ale příští vláda bude čelit většímu tlaku EU a urychlí plány na neutralizaci uhlíku.