Země EU vyhostily desítky ruských diplomatů

Země Evropské unie, Belgie, Nizozemsko, Irsko a Česká republika, v úterý oznámily vyhoštění desítek ruských diplomatů podezřelých ze špionáže v rámci koordinované akce podniknuté ve světle války Moskvy na Ukrajině.

Belgická ministryně zahraničí Sophie Willemsová uvedla, že její země vyhostí 21 diplomatů z ruské ambasády v Bruselu a jejího konzulátu v Antverpách a dá jim dva týdny na opuštění.

Řekla, že tento krok byl koordinován se sousedním Nizozemskem, jehož ministerstvo zahraničí uvedlo, že vyhostilo 17 ruských diplomatů, které považuje za „skrytě aktivní“ jako zpravodajské důstojníky.

Irský ministr zahraničí Simon Coveney uvedl, že čtyři „vyšší úředníci“ z ruského velvyslanectví v Dublinu byli požádáni, aby odešli, aby se zapojili do činností „neodpovídajících mezinárodním standardům diplomatického chování“ – což je symbol špionáže.

České ministerstvo zahraničí uvedlo, že diplomat na ruské ambasádě v Praze dostal 72 hodin na odjezd. Český představitel agentuře AFP řekl, že diplomatem byl zástupce ruského velvyslance.

„Společně s našimi spojenci snižujeme přítomnost ruské rozvědky v Evropské unii,“ napsalo české ministerstvo na Twitteru.

Země EU se připravovaly na Ruskou reakci tím, že nařídily některým svým diplomatům.

V úterý oznámené vyhnání eskalovalo západní údery proti Rusku v důsledku jeho invaze na Ukrajinu z 24. února. Již několik kol sankcí navržených především Evropskou unií a Spojenými státy ruskou ekonomiku vážně vyčerpalo.

Rusko nyní považuje všechny země EU spolu se Spojenými státy a jejich spojenci včetně Japonska, Británie a Austrálie za „nepřátelské“ země.

Po ruské invazi Spojené státy počátkem března vyhostily 12 ruských diplomatů sídlících v New Yorku, které považovaly za „zpravodajské agenty“.

Rusko minulý týden odpovědělo, že předalo Spojeným státům seznam amerických diplomatů prohlášených za „persona non grata“.

Polsko, jedna z ukrajinských zemí Evropské unie, minulý týden vyhostilo 45 ruských diplomatů kvůli obvinění ze špionáže, což vedlo Moskvu k obvinění Varšavy ze zahájení „nebezpečné eskalace“.

Loni v dubnu Česko vyhostilo desítky ruských diplomatů a Rusko se mstilo. Praha již dříve obvinila ruské zpravodajské služby z organizování výbuchů v muničním skladu na východě České republiky, které v roce 2014 zabily dva lidi.

Rusko zůstalo na Valném shromáždění Organizace spojených národů 2. března tohoto roku prakticky izolováno, když naprostá většina zemí – celkem 141 – hlasovalo pro přijetí nezávazné rezoluce požadující zastavení války Moskvy na Ukrajině.

Proti rezoluci hlasovalo pouze pět zemí: Rusko, Sýrie, Severní Korea, Bělorusko a Eritrea. Dalších 35 se zdrželo hlasování, včetně Číny.

O dva dny později, 4. března, Rada OSN pro lidská práva odhlasovala zahájení vyšetřování porušování práv spáchaných ve válce na Ukrajině. Ze 47 členů rady pro ni hlasovalo 32, zatímco proti rezoluci hlasovaly pouze Rusko a Eritrea.

Před dvěma týdny Rusko oznámilo, že se stahuje z dalšího mezinárodního fóra o právech, Rady Evropy – ještě předtím, než evropský orgán sídlící ve Štrasburku oznámil, že Rusko vyhostí.