Aby se Švédsko a Finsko mohly stát členy NATO, jejich přístupové dokumenty musí ratifikovat všech 30 zemí NATO. Kredit: Freepik.
Praha 10. srpna (ČTK) – Senát ČR včera podle očekávání téměř jednomyslně schválil vstup Finska a Švédska do NATO.
Finsko a Švédsko požádaly o členství v NATO začátkem července v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
K dokončení české ratifikace rozšíření NATO je potřeba ještě souhlas Sněmovny reprezentantů a podpis prezidenta Miloše Zemana. Sněmovna reprezentantů se o ní sejde koncem srpna.
Zeman spojení obou zemí od počátku podporuje, řekla ČTK mluvčí prezidenta.
Ministr pro záležitosti EU Mikuláš Pek (STAN) senátorům řekl, že rozšíření NATO o Finsko a Švédsko je „plným zájmem České republiky“.
Předseda zahraničního výboru Senátu Pavel Fischer (Indie) ocenil obranné schopnosti obou kandidátských zemí s tím, že přispějí do NATO.
Vstup Švédska do NATO jednomyslně schválilo všech 66 senátorů. Přistoupení Finska podpořilo 64 z 65 přítomných senátorů, s výjimkou Lumira Aschenbrennera (ODS), který se zdržel hlasování, ale uvedl, že tak učinil omylem a skutečně plánoval hlasovat pro návrh.
Senátor Petr Vícha (ČSSD) řekl, že podporuje vstup Švédska a Finska do NATO, ale v druhém případě hlasovací zařízení nezaregistrovalo jeho hlas.
Premiér Petr Fiala (ODS) poděkoval senátorům na Twitteru: „Očekávám podobně hladké hlasování ve Sněmovně. Jsem přesvědčen, že ratifikační proces bude ve všech zemích NATO hladký.
Aby se Švédsko a Finsko mohly stát členy NATO, jejich přístupové dokumenty musí ratifikovat všech 30 zemí NATO, z nichž 23 tak již učinilo.
Mezi členy NATO postupuje ratifikace nejpomaleji ve Španělsku, Portugalsku, na Slovensku, v Řecku, Maďarsku a Turecku.
Turecko svůj souhlas podmínilo určitými požadavky ohledně kurdských členů skupin, které Ankara označuje za teroristy. Ankara chce, aby Švédsko a Finsko deportovaly desítky Kurdů a členů opozičních skupin; Turecká vláda tvrdí, že zejména Švédsko v tomto ohledu nedělá dost.
Fischer řekl, že Evropa se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu mění způsobem, který si Vladimir Putin nikdy nepředstavoval.
Švédsko má v aktivní službě 23 000 vojáků a jejich počet by se mohl zvýšit až na 280 000. Finsko má až 900 000 záložníků a je jednou z evropských dělostřeleckých mocností. Švédsko má ze své strany jedno z nejsilnějších vzdušných sil, řekl Fischer.
Protokoly jsou mezinárodní dohody prezidentského typu. Obě komory parlamentu dávají souhlas k ratifikaci, která je podmíněna následným podpisem dokumentů prezidentem.
https://brnodaily.com/2022/08/11/news/politics/czech-senate-approves-finland-and-swedens-nato-accession-by-large-majority/https://brnodaily.com/wp-content/uploads/2022/08/flag-nato-silk-close-up-credit-freepik-1024×764.jpghttps://brnodaily.com/wp-content/uploads/2022/08/flag-nato-silk-close-up-credit-freepik-150×112.jpgČeská republika / SvětPolitikaUkrajina, Finsko, NATO, politika, švédská krizeAby se Švédsko a Finsko mohly stát členy NATO, musí jejich přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 zemí NATO. Kredit: Freepik.Praha 10. srpna (ČTK) – Senát ČR včera podle očekávání téměř jednomyslně schválil vstup Finska a Švédska do NATO. Finsko a Švédsko požádaly o členství v NATO začátkem července…ČTKSektisková agentura[email protected]Autor knihyBrněnský deník
„Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek.“