Lebrecht se ptá | Magdalena Kosena, Česká filharmonie a Simon Rattle nabízejí odvážné nové horizonty v neposkvrněném pentatonickém zvuku.

Lebrecht se ptá |  Magdalena Kosena, Česká filharmonie a Simon Rattle nabízejí odvážné nové horizonty v neposkvrněném pentatonickém zvuku.
Mezzosopranistka Magdalena Kožená (obrázek z obalu alba/s laskavým svolením Pentatone)
Mezzosopranistka Magdalena Kožená (obrázek z obalu alba/s laskavým svolením Pentatone)

České písně: Magdalena Kožená (Pentatone)

★★★★★

🎧 Jablko |

První, co jsme o Magdaleně Gosenové slyšeli, bylo album Bachových árií z poloviny 90. let, nahrané, když jí bylo 22 let. Hlas byl zároveň světlý i tmavý – vzpomeňte si na Emma Kirkby v románu Johna Le Carré. Když Kirkby and Co pokrývali většinu baroka, bylo těžké odhadnout, kam cizinec z Brna zajde. Kožená strávila rok ve vídeňské Volksoper, což vedlo k pravidelné kariéře nad rámec příležitostných představení a operních produkcí. Nyní padesátiletá Kosena je známější jako nahrávající než živá umělkyně. Vdaná za dirigenta Sira Simona Rattlea žije v Berlíně a své talenty si pečlivě vybírá.

Při poslechu jeho nového vydání musí člověk žasnout nad nečekaným způsobem, jakým hlas dospívá. Od tíhy a temnoty se tón prohlubuje a zakulacuje – myslí si Brigitte Fassbender s přidanou gravitací. V této show jsou momenty, kdy by mohla být Jenufou nebo Káťou v jedné z Janáčkových oper. Jindy je téměř v dosahu Schoenberga nebo Berga.

Písně, které si vybral, jsou nečekané – sbírka japonských písní Bohuslava Martinů, jednoho z největších skladatelů moderní doby, mladá hudba Antonína Dvořáka a skladby Hanse Kraszy a Gidana Kleina, dvou židovských skladatelů zabitých při nacistickém holocaustu. .

Písně Martinů nejsou nepodobné pseudoorientalismům vytvořeným Debussym a Ravelem. Jsou české jako plzeňské pivo, bez vedlejší objednávky sushi. Martinů čerpá z importované kultury, kterou bylo možné zahlédnout přes výlohu. Jeho Japonsko je čistě fiktivní, fantazie, kterou Kožena pojímá v celé své šíři.

Dvořákovy písně jsou bukolické znělky typu, který Brahms použil ve své Bohemian Rhapsody. Kraszův přístup je vysloveně moderní, hraničící s Lulu. Kleinův žalm má také hebrejský název, což znamená ‚spi synu můj‘.

Cosenův exkurz z Martinů Nippon přes Dvořákovu Moravu je obdivuhodně kalibrován k tragédiím obou terezínských skladatelů. Úžas a napětí narůstají po celou hodinu. Česká filharmonie poskytuje intuitivní potravu v Chrastícím dirigujícím, neposkvrněném pentatonovém zvuku. Toto je nejčistší recitál, jaký jsem za celý rok slyšel.

READ  12. května 1884: Zemřel český hudebník Petrich Smetana

Chcete-li si přečíst více od Normana Lebrechta, přihlaste se k odběru Slippedisc.com.

#Ludwigwan

Získejte denní umělecké novinky přímo do vaší schránky.

Přihlaste se k Ludwig von Dailly — klasická hudba a opera za pět minut nebo méně Tady.

You May Also Like

About the Author: Alanna Cobbett

"Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *