Indičtí prezidenti Modi a čínský prezident Si se dohodli, že vyvinou „intenzivní úsilí“ k deeskalaci problému hranic

CNN
—

Indický premiér Narendra Modi a čínský vůdce Si Ťin-pching se dohodli, že vyvinou „intenzivní úsilí“ o deeskalaci napětí na jejich sporné hranici, a to na vzácném osobním setkání od smrtelného střetu, který před více než třemi lety narušil vztahy.

Indický ministr zahraničí Vinay Quatra ve čtvrtek novinářům řekl, že Modi a Si, kteří jsou v Johannesburgu na schůzce ekonomické skupiny BRICS, měli rozhovor na okraj summitu. Jednoho dne poté, co čínský vůdce záhadně přeskočil významnou událost.

Přímá setkání mezi vůdci Indie a Číny, dvou nejlidnatějších zemí světa, jsou vzácná.

Sporná hranice byla dlouho zdrojem třenic mezi Dillí a Pekingem, protože napětí se přelilo do války v roce 1962, která skončila vítězstvím Číny. V následujících letech rozdělovala dvě jaderné mocnosti špatně definovaná de facto hranice zvaná Linie skutečné kontroly.

„(Módí) zdůraznil, že zachování míru a klidu v pohraničních oblastech a dodržování a respektování linie skutečné kontroly je zásadní pro normalizaci indočínských vztahů,“ řekl Quatra.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátečním prohlášení uvedlo, že oba vůdci „měli mimo jiné upřímnou a hloubkovou výměnu názorů na současné vztahy mezi Čínou a Indií“.

„Prezident Xi zdůraznil, že zlepšení vztahů mezi Čínou a Indií slouží společným zájmům obou zemí a národů,“ dodal. „Obě strany by měly vzít v úvahu komplexní zájmy svých bilaterálních vztahů a řádně řešit otázku hranic, aby společně zajistily mír a klid v pohraniční oblasti.“

Setkání, které bude považováno za krok k nápravě jejich napjatého vztahu, se uskuteční týden poté, co se Indie a Čína zúčastnily 19. kola rozhovorů o řešení jejich hraniční otázky.

„Obě strany vedly pozitivní, konstruktivní a hloubkovou diskusi o vyřešení zbývajících problémů podél linie skutečné kontroly v západním sektoru,“ uvedlo indické ministerstvo zahraničních věcí v prohlášení.

Módí a Si Ťin-pching se v září loňského roku zúčastnili summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Uzbekistánu, ale diplomaticky spolu nekomunikovali. O několik týdnů později měli krátký rozhovor na okraj setkání lídrů G-20 na Bali v Indonésii.

Napětí mezi oběma zeměmi výrazně vzrostlo po smrtelné srážce v Aksai Chin Ladakh v roce 2020 a eskalovalo loni v prosinci, kdy potyčka mezi vojáky z obou stran v sektoru Tawang v severovýchodní indické provincii Arunáčalpradéš měla za následek lehká zranění.

V dubnu indický ministr obrany svému čínskému protějšku řekl, že narušování hranic mezi oběma zeměmi narušuje „celý základ“ vztahů mezi oběma sousedy.

Od střetu v roce 2020 Indie podnikla několik kroků, aby reagovala na vnímané hrozby z Číny, včetně zablokování platformy sociálních médií TikTok a dalších známých čínských aplikací s tím, že představují „hrozbu pro suverenitu a integritu“ a zároveň přešla k blokování. jim. Čínští telekomunikační giganti Huawei a ZTE zakázali dodávky své 5G sítě.

V poslední době se zdá, že obě země zasáhly proti reportérům a na jejich územích působí jen několik málo akreditovaných novinářů.

Uprostřed rostoucího nacionalismu v obou zemích posílily obavy v Novém Dillí ze vzrůstající agrese z Pekingu také vztahy Indie se Spojenými státy, mimo jiné prostřednictvím Quadripartite Security Dialogue neboli Quadrangle – seskupení Japonska, Spojených států, Indie a Austrálie, široce sdílená jako síla. Protiváha Číny.

Začátkem tohoto roku Čína bojkotovala setkání G20 o cestovním ruchu pořádané Indií v himálajském regionu Džammú a Kašmír, čímž dala najevo svůj nesouhlas s „pořádáním jakéhokoli druhu setkání G20 ve sporné oblasti“. Indie i Pákistán si nárokují suverenitu nad celou spornou oblastí Kašmíru.

Rozhodnutí Indie hostit letos Šanghajskou organizaci spolupráce prakticky znamenalo, že Modi a Si neměli příležitost setkat se tváří v tvář. Očekává se, že se Si Ťin-pching příští měsíc zúčastní summitu lídrů G20 v Novém Dillí.