Himaláje jsou největší horský útvar na světě. Vznikly postupným sesouváním indické desky do Eurasie. Tento proces stále pokračuje, jehož výsledkem je nejen průměrné pohoří o 1 cm vyšší každý rok, ale také zemětřesení, která mohou způsobit obrovské škody, jako se to stalo v Nepálu v roce 2015, kdy jedna taková událost vedla k úmrtí téměř 9 000 lidí.
Právě z Nepálu pochází geofyzik Václav Kuna Geofyzikální ústav Akademie věd ČR Nyní testuje systém včasného varování, který má potenciál zachránit životy, když udeří další velké zemětřesení.
Umožňuje nám blokovat seismickou vlnu, která se šíří rychlostí asi 3-4 kilometrů za sekundu. Lidé mohou tento čas navíc využít k tomu, aby se dostali z bezprostředního nebezpečí. Například tím, že vyběhnou z jejich domu nebo se schovají pod stůl.“
Senzory vyvinuté ve spolupráci českých a mexických vědců nejsou větší než krabice mýdla a méně přesné než mnoho jiných detekčních systémů používaných po celém světě. Ale v Nepálu to může být vnímáno jako výhoda, říká.
„Systémy varování před zemětřesením již existují v mnoha částech světa. Například v Japonsku nebo v Kalifornii. Obvykle používají vysoce kvalitní senzory, které jsou často větší než naše.“
„Jsou skvělé pro detekci zemětřesení, ale stojí hodně, až 1 milion korun na zřízení jedné stanice. To je problém, protože chudé země jako Nepál si často nemohou dovolit platit tolik za zřízení sítě desítky nebo stovky těchto stanic.“
Když jsou senzory seskupeny do sítí, jsou schopny poskytovat přesnější informace o vibracích, které detekují, a umožňují geofyzikům určit, zda byly způsobeny zemětřesením či nikoli.
Díky tomu jsou senzory tak levné, že jsou sestaveny ze snadno dostupné elektroniky. Je méně citlivý než jeho dražší protějšky, ale účinný při identifikaci vibrací nad 3,5 na Richterově stupnici. To je více než dost na detekci velkých zemětřesení, říká Václav Kuna, zatímco jeho ruce si pohrávají s několika senzory rozmístěnými kolem něčeho, co vypadá jako sádrové cihly.
„V zásadě mám kvalitní senzor, kterému můžu věřit, a vedle něj mám levnější, které testuji. Mám jeden, který narazí na cihlu, a pak zkontroluji, zda jsou vibrace detekované na senzorech, které testuji, stejné jako na vysoce kvalitním snímači.“
Levné senzory se vyvíjejí od roku 2020 a podle zpravodajského webu Seznam Zprávy jich byly desítky dodány také do Portica a Chile. Jejich aktuální verze je navržena pro umístění uvnitř domácností, ale již se pracovalo na návrhu senzorů, které lze umístit do volné krajiny a čerpat energii ze solárních panelů.
