České úrokové sazby před snížením ve třetím čtvrtletí visely

Autor: Jason Hovett

PRAHA (Reuters) – Česká národní banka (ČNB) pravděpodobně ve středu udrží politickou stabilitu a udrží svou klíčovou úrokovou sazbu na maximu za více než dvě dekády 7,00 procenta, ukázal středeční průzkum agentury Reuters, přičemž očekávání jsou stále zkreslená. směrem ke snížení. ve třetím čtvrtletí.

Všech 12 analytiků v průzkumu zveřejněném v pátek neočekává žádnou změnu základní sazby na zasedání 3. května.

Trhy se obrátily k očekávání snížení sazeb v letošním roce, protože ekonomika byla oslabena silným růstem cen poškozujícím spotřebitele, ale většina politiků uvedla, že nedojde k uvolnění, dokud nebude inflace bezpečně jednociferná.

Banka uvedla, že diskuse na příštím zasedání se točí mezi stabilitou a zvyšováním úrokových sazeb, přičemž stále existuje riziko oživení růstu mezd a vysokého rozpočtového deficitu státu.

„Podle našeho názoru je rally nepravděpodobná,“ uvedla ING v poznámce. „Domníváme se, že národní centrální banka zahájí diskusi o možnosti normalizace měnové politiky pouze tehdy, bude-li inflace mírná blízko současných úrovní základní úrokové sazby.“

Sazby jsou ve střední Evropě stále vysoké, ale nevyřízené. Maďarsko tento týden snížilo horní část koridoru úrokových sazeb a připravilo půdu pro pozdější snížení sazeb.

Průzkum agentury Reuters ukázal střední prognózu české hlavní úrokové sazby na 6,75 % na konci třetího čtvrtletí a 6,00 % na konci roku, obě beze změny oproti březnovému průzkumu.

Z osmi analytiků, kteří poskytli prognózy dalšího pohybu, čtyři uvedli, že očekávají snížení v září, a jeden řekl ve třetím čtvrtletí.

Zástupkyně guvernéra centrální banky Eva Zamrazilová tento týden agentuře Reuters řekla, že banka nebude předčasně uvolňovat politiku.

Koruna se zatím v roce 2023 vůči euru obchodovala kolem 15letých maxim, což bance pomohlo zkrotit inflaci, která v březnu zpomalila na 15,0 %.

Centrální banka očekává, že se inflace vrátí k jednociferným hodnotám ve druhé polovině letošního roku.

Navzdory tomu byly známky oživení růstu nominálních mezd důvodem k obavám, zejména s ohledem na nižší míru nezaměstnanosti v EU.

Vysoká inflace loni drtila reálné mzdy a ztráta kupní síly byla hlavním faktorem v ekonomice, protože do konce roku 2022 vykázala dva čtvrtletní poklesy za sebou. I letos zůstává aktivita zatím pomalá.

(Zprávy Jason Hovett; střih Nick McPhee)