Krátká prehistorie oblasti Vinohradských vil

Pokud bych si měl vybrat jednu oblast v Praze, kterou miluji nejvíc, musela by to být Praha – Královské vinice, nebo česky Vinohrady nebo „Kralowski Vinohrady“. Jak víte z minulého článku, Vinohrady jsou hodnoceny jako jeden z nejmalebnějších regionů světa.

Vinohrady mají jedinečnou a okouzlující atmosféru a svou hodnotu si vždy udrží díky své prestiži, historii, architektuře a omezeným prostorům pro novou zástavbu.
V tomto článku se budu věnovat historii vilové čtvrti sahající od Bezručových Sadů až po hranici s Prahou 3 a 10.

Můžete se těšit na sérii článků o čtvrti Vinohrady, dnes počínaje historií vilové čtvrti a tím, co se dělo před zahájením výstavby prvních vil.

Raná léta

Vinohrady byly původně venkovskou oblastí s vinicemi a sady pokrývající velkou část půdy. První trvalé osídlení oblasti se datuje do 12. století. V 15. století se z něj stala vzkvétající zemědělská obec díky nařízení Karla IV., který stanovil, že v oblasti 3,5 km od Pražského hradu se mají vysazovat vinice a vyrábět víno pro královský stůl.

19. století

Rychle vpřed do 19. století začaly Vinohrady zažívat prudký rozvoj, tažený výstavbou železnic ve 40. letech 19. století, bouráním městských hradeb a rozšiřováním obyvatelstva. Oblast rychle rostla a byly postaveny nové ulice, školy a podniky.

Oblast se také stala oblíbeným cílem umělců a intelektuálů, které přitahuje živá kulturní scéna regionu. Vily ale začaly vznikat až na začátku dvacátého století. Na mapě z roku 1889 můžete vidět, že v oblasti, kde dnes vidíte vily, byla jen prázdná půda.

Přelom století:

Počátkem dvacátého století začala výstavba těchto vilových oblastí. Před dokončením stavby první vily byla zavedena první elektrická tramvaj. Ta sahala od Náměstí Míru až k bývalým vinohradským jatkám, dnes Orionka.

Tramvaj postavil v letech 1891 až 1897 František Křížek, slavný český vynálezce, který ji nejen navrhl, ale i financoval. Přestože se jednalo o nákladný obchodní počin, podařilo se mu prokázat svou genialitu a později, v roce 1901, jej zakoupilo město Praha.

Dovolte mi, abych se na chvíli zastavil na Náměstí u Orionky. Nejen, že se zde nacházela jatka, ale byla to v té době i další dvě důležitá obchodní místa. Jednou z nich byla slavná továrna na čokoládu, později přejmenovaná na Orionca, která dala jméno celé této oblasti.

Věděli jste, že přesně odtud pochází česká značka čokolády Orion?

Druhým podnikem byl slavný Vinohradský pivovar, který dodnes stojí na svém původním místě. Místo sdíleli s prvními pražskými filmovými ateliéry, které se později přestěhovaly do nově postavené čtvrti Barandov.
Vinohradský pivovar byl v provozu až do roku 2000, kdy byl těžce poškozen požáry, i když v letech po 2. světové válce zde probíhalo pouze kvašení.

Kromě těchto továren to byl v 19. a 20. století převážně okraj Prahy. Kdybyste stáli na Náměstí u Orionky v roce 1901, viděli byste před sebou jen rozlehlou zeleň, ideální místo pro stavbu vil pro významné občany.

To byla krátká historie vilové čtvrti Vinohrady, která zahájila proces výstavby vil – na kterou se podíváme v příštím článku.