Austrálie se mění z chytré země na hloupou zemi

Institute of Public Affairs (IPA) senior fellow, Kevin You, has undertaken an analysis of Australia’s competitiveness using data from the respected International Institute for Management Development (IMD) World Competitiveness index.

You found that Australia fell from the most resilient economy in the world in 2004 to 20th today.

Australia’s ranking also plummeted 15 places on economic competitiveness – the largest decline among comparable nations, including the US, UK, Canada, and NZ.

Below are key extracts from the report.

„V roce 2000 byla Austrálie trvale hodnocena jako jedna z nejkonkurenceschopnějších ekonomik světa. V posledních letech však ekonomická konkurenceschopnost Austrálie klesla.“

„V roce 2023 se Austrálie umístila na 19. místě, hned za Českou republikou a Saúdskou Arábií – a daleko za regionálními obchodními partnery, jako je Singapur, Tchaj-wan a Spojené státy (USA).

„Austrálie zaznamenala výrazný pokles v hodnocení globální konkurenceschopnosti od roku 2000. V roce 2004 se Austrálie umístila na čtvrtém místě nejkonkurenceschopnější ekonomiky na světě, pouze za Spojenými státy, Singapurem a Kanadou.“

„Austrálie je nyní celkově na 19. místě. Za posledních 20 let se také zhoršilo hodnocení mnoha dalších vyspělých ekonomik. Pokles Austrálie ze čtvrtého na 19. místo byl ale strmější než pokles srovnatelných zemí.“

„Mezi výběrem klíčových kritérií, která jsou zásadní pro konkurenceschopnost a ekonomickou dynamiku, postavení Austrálie ve světě za dvacet let výrazně kleslo.“

„Pokračující pokles celkové konkurenceschopnosti Austrálie je hlavním důvodem, proč obchodní investice v posledních letech zakolísaly.“

„Od roku 2017 se soukromé investice v Austrálii zastavily na méně než 12 % HDP a pohybovaly se nad historickým minimem 10,15 % ve čtvrtletí září 1992.“

„Změna úrovně soukromých obchodních investic v Austrálii ve stejném období soustavně sledovala pokles v žebříčku konkurenceschopnosti.“

„Tato nižší hodnocení jsou v souladu s nedávnou studií Komise pro produktivitu, která zjistila, že produktivita práce v Austrálii mezi dubnem 2022 a březnem 2023 klesla o 4,6 %.

„Abych to uvedl do kontextu, roční růst produktivity práce v desetiletích mezi lety 1960 a 1980 byl kladných 2,4 % ročně. V 90. letech dosahoval v průměru kladných 2,2 % ročně.

„V letech 2010 až 2020 dosahovala produktivita práce v průměru kladných 1,1 % ročně.“

Je zajímavé, že pokles konkurenceschopnosti Austrálie se shodoval s masivním nárůstem čisté zámořské migrace (NOM) od roku 2005:

READ Leverkusen a Sparta Praha stále hrají poker na Hlozek

Zvláštní zájmy tvrdí, že silný imigrační program zvyšuje produktivitu, protože přistěhovalci jsou údajně lépe vzdělaní, vydělávají více a mají vyšší dovednosti než rodilí pracovníci.

Faktem je, že imigranti v průměru pracují a vydělávají méně než místní vysoká míra nezaměstnanosti, Jsou také v průměru starší. Obvykle je proto vidíte řídit auta Uber a vykonávat jiné nízkokvalifikované práce.

Navíc, když infrastrukturní projekty, investice do bydlení a podnikání nedrží krok s populačním růstem a stávají se dražšími kvůli nevyváženým úsporám z rozsahu, produktivita se zastaví – jak se to stalo v Austrálii v tomto století.

Pokud je imigrace takovým přínosem pro produktivitu, proč se po otevření imigrace v roce 2005 zhroutil australský HDP na hlavu, navzdory největšímu rozmachu investic do těžby vůbec?

Empirické důkazy jsou jasné.

Existuje mnoho negativních externalit vyplývajících z vysoké míry migrace, které jen zřídka berou v úvahu vlastní zájmy, tvůrci politik nebo ekonomové.

Tyto zahrnují:

Dopady na životní prostředí, jak je uvedeno ve Zprávě o stavu životního prostředí za rok 2021: „Většina populačních tlaků má velký nebo velmi silný dopad a zvyšuje se… Růst populace přispívá ke všem tlakům popsaným v této zprávě“:

Dopady na bydlení, včetně krize nájmu a nutnosti bydlet v menších, dražších domech:

Zdroj: CoreLogic

Musíme stavět drahé a energeticky náročné odsolovací stanice, protože nemáme dostatečné zásoby vody pro rostoucí populaci.

Větší přetížení a vyšší uživatelské náklady, protože infrastruktura nikdy nedrží krok a stává se dražší, když se města musí modernizovat, aby si udržela větší počet obyvatel.

Menší přístup do otevřeného prostoru a efekty tepelných ostrovů, protože stromy a parky jsou ožvýkané pro bydlení.

Seznam pokračuje.

READ 'Středověká' recenze: česká folková legenda se mění v akčního hrdinu

Nikdo nepopírá, že mírná úroveň MOM je prospěšná.

Austrálie však již téměř dvacet let provozuje více než optimální imigrační program, který způsobuje rozsáhlý nedostatek bydlení a infrastruktury spolu s klesající produktivitou a životní úrovní.