Před 150 lety se dnes narodil český symbolistický sochař secese František Pilek.


František Bílek  Foto: Rosebravi Aventina, svazek 6/1930-1931, Akademie věd/Wikimedia Commons, Public Domain

František Bílek chtěl být malířem, ale protože byl částečně barvoslepý, učitelé na Akademii mu doporučili, aby se raději věnoval sochařství. V českém kontextu byl Bílek výjimečný svou hlubokou spiritualitou. Většina jeho děl zobrazuje náboženské motivy. Bílkův kříž se nachází v severní boční lodi katedrály sv. Víta na Pražském hradě. Umělec se však v roce 1900 rozešel s katolickou církví poté, co vyřezal první malý sádrový portrét Jana Husa. Inspiroval se odkazem a cíli české reformace. Později s celou rodinou přestoupil k Církvi československé husitské.

Kříž uprostřed katedrály sv. Víta na Pražském hradě |  Foto: Øyvind Holmstad, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Kostel sv. Václava na Zderaze v Praze |  Foto: DanielaDangová, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0

V roce 1930 přišel Pilek s vlastními nápady na kostelní roucha a předměty používané při mších. Církev československá husitská dodnes používá kalichy, svíce a hostie navržené Pilkem. Jeho dílo je k vidění především v Husově sboru v Českých Budějovicích a pražském kostele knížete Václava na Zderaze.

Bílek se však nejvíce zapsal do paměti svým architektonickým mistrovským dílem, již zmíněnou Bílkovou vilou. Byl to jeden z prvních rodinných domů s plochou střechou postavený u nás a odráží hlubokou spiritualitu Bílku.

Vila Františka Bílka na Hradani |  Foto: e-Sbírky, Musée National, CC BY-NC-ND

Do středu pomyslného kruhu umístil sochař sochu Mojžíše, který se identifikoval. Pojmy duchovní orba, setba, zrání a sklizeň jsou ústředními tématy Pilkovy spirituality.

Betonové sloupy v egyptském stylu mají na rozdíl od masivního zdiva budovy podobný význam. V jižní části domu sídlí sochařův ateliér, v severní části je dvoupatrová rezidence využívaná umělcovou rodinou. Místnosti nejsou obdélníkové; Seříznutím jejich rohů vzniká bludiště malých prostorů a blízkých rohů.

READ  West Ham má tendenci pokračovat v české ‚renesanci‘

dům Františka Bílka v Chýnově |  Foto: Miloš Hlávka, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Interiér vily je navržen originálním dřevěným nábytkem navrženým Bílkem a částečně i ním vyrobeným. Navrhoval také lustry a kliky.

Dnes je vila ve správě Galerie hlavního města Prahy, která vystavuje Bílkova díla. Další Bílkův dům, zvaný „Salopka“, najdeme v jeho rodném Chýnově. Byl postaven podle jeho návrhu z roku 1898.


You May Also Like

About the Author: Alanna Cobbett

"Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.