„Green Claims“ v Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku

„Green Claims“ v Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku

června 2023 – Dne 22. března 2023 zveřejnila Evropská komise návrh směrnice o ekologických nárocích. Cílem navrhované směrnice je bojovat proti nepravdivým environmentálním tvrzením tím, že zajistí, aby spotřebitelé dostávali spolehlivé, srovnatelné a ověřitelné environmentální informace o výrobcích a službách v celé EU.

Směrnice o ekologických tvrzeních je navržena tak, aby pomáhala spotřebitelům činit lepší environmentální rozhodnutí tím, že stanoví jasná kritéria pro to, jak musí společnosti prokazovat environmentální tvrzení, a nařizuje nové postupy prosazování k zajištění souladu se systémem označování EU. Zelené prádlo“ (ekologické tvrzení).

Může však chvíli trvat, než se návrh směrnice o ekologických tvrzeních stane praktickým zákonem. Greenwashing jako nelegální praktika je však již částečně regulována vnitrostátními zákony členských států v celé EU.

ESG ve společnosti Kinseller

Ve společnosti Kinsteller ESG (Environmental, Social, Governance) odráží každodenní svět dodržování předpisů, hodnocení rizik, soudních sporů, uzavírání smluv a proaktivního rozvoje strategie – něco, v čem jsme přesvědčeni, že jsme v průběhu let vynikali. Níže je uveden stručný popis vybraných problémů v oblasti zelených pohledávek a aktuální právní rámec, se kterým se setkávají naši kolegové v Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku, Slovensku, a jejich aktuální každodenní právní praxe.

Zelené pohledávky a stávající zákony v Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku

Obecně platí, že Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Maďarsko, Rumunsko nebo Slovensko v současné době nemají žádnou legislativu, která by náležitě řešila klamavá nebo nepravdivá tvrzení výrobců o šetrnosti k životnímu prostředí. Místo toho se tyto země spoléhaly na stávající ochranu spotřebitelů, předpisy o nekalé soutěži a pravidla pro reklamu. Přestože stávající směrnice EU stanovují pouze minimální standardy a jsou založeny na principu požadavku minimální úrovně harmonizace s ohledem na vnitrostátní detaily, vnitrostátní pravidla se v rámci těchto tří jurisdikcí výrazně neliší.

READ  Česká republika nabízí řešení pro nakládání s pevným odpadem

Podle stávajícího rámce musí být environmentální tvrzení přesná, pravdivá a podložená relevantními důkazy, jako jsou výzkumy, průzkumy, výsledky testů a další ověřené a spolehlivé údaje. Dále musí být taková tvrzení výslovná, ověřitelná, vztahovat se k významným aspektům z hlediska dopadu daného výrobku nebo služby na životní prostředí a nesmí být zavádějící, vágní nebo se pokoušet minimalizovat negativní vlivy na životní prostředí, například zdůrazněním pouze jednoho specifická vlastnost. Produkt nebo služba. Příslušné vnitrostátní orgány mají tendenci posuzovat shodu v těchto záležitostech případ od případu.

V Rumunsku může nepravdivá environmentální tvrzení posuzovat případ od případu Národní komise pro ochranu spotřebitele (“ANPC”) nahrazuje směrnici o nekalých obchodních praktikách vycházející z vnitrostátního práva, která obsahuje obecná pravidla, která uplatňují environmentální tvrzení při transakcích mezi podniky a spotřebiteli, pokud negativně ovlivňují rozhodnutí spotřebitele o transakci.

ANPC podle své výroční zprávy v roce 2020 posuzovala správnost nabídek, reklam či jiných prohlášení, kterými internetoví obchodníci s oblečením, kosmetikou a domácími spotřebiči přesvědčovali spotřebitele, že zboží nebo služba má pozitivní dopad na životní prostředí. Méně škodlivé pro životní prostředí nebo trvanlivější/udržitelnější než konkurenční produkty nebo služby. V mnoha případech obchodník neposkytne dostatečné informace, aby spotřebitel mohl posoudit správnost tvrzení, nebo obchodník neposkytne snadno ověřitelné důkazy na podporu vzneseného tvrzení.

Kromě zákonů jsou v souvislosti s ekologickými nároky nezbytné i nezávazné nástroje soft law, jako jsou směrnice EU a výkladová stanoviska národních orgánů. Za zmínku stojí následující příklady klíčových zásad pro vlastní prohlášení o ochraně životního prostředí:

  • Bulharsko: Národní etický kodex pro reklamu a komerční komunikaci v Bulharské republice vydaný Národní samoregulační radou;
  • Chorvatsko: Národní plán ochrany spotřebitele na léta 2021–2024, přijatý chorvatským parlamentem, si klade za cíl mimo jiné překonat problémy se zkreslováním ekologických produktů poskytováním větší ochrany spotřebitelům;
  • republika Che: Pokyny k environmentálním tvrzením a spravedlivé ekologické reklamě vydané Českou informační agenturou životního prostředí;
  • Maďarsko: Pokyny k zelenému marketingu vydané maďarským úřadem pro hospodářskou soutěž.
READ  Česká republika vyhrála v Čchangwonu titul v trojboji mužů na 50 m

Co čekat?

V listopadu 2022 zahájil maďarský úřad pro hospodářskou soutěž podrobnou analýzu trhu, aby zjistil rozdíly mezi skutečným obsahem různých zelených reklamních sdělení a výkladem spotřebitelů. Od února 2023 byly v rámci této analýzy přezkoumány zprávy poskytnuté 60 tuzemskými weby, které se zaměřovaly konkrétně na „zelená“ tvrzení o oděvech, kosmetice a čisticích prostředcích a balení pro každodenní spotřebitele. Analýza odhalila řadu běžných nepravdivých tvrzení a odhalila, že v mnoha případech nebyla reklama na udržitelnost doprovázena snadno dostupnými referenčními údaji pro spotřebitele.

Vzhledem k rostoucím regulačním trendům v oblastech, jako je životní prostředí a zvyšujícímu se veřejnému povědomí o tématech souvisejících s ESG, budou podobná šetření v budoucnu prováděna v dalších členských státech EU.

You May Also Like

About the Author: Alanna Cobbett

"Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *