Finsko složilo přísahu, že vytvoří novou koaliční vládu, která je považována za nejpravicovější vládu v moderní historii severského národa.
HELSINKI – Finsko, které se nedávno stalo 31. členem NATO, v úterý přísahalo do nové koaliční vlády, která je považována za nejpravicovější v novodobé historii severského národa.
Prezident Sauli Niinisto jmenoval 19členný kabinet v čele s premiérem Petteri Urbu, vůdcem konzervativní strany Národní koalice, poté, co finští zákonodárci schválili složení ministrů.
Strana Národní koalice získala v parlamentních volbách 2. dubna nejvíce mandátů. Po sedmi týdnech koaličních jednání strana oznámila dohodu o vytvoření vlády s dalšími třemi stranami, včetně krajně pravicových euroskeptických Finů.
Dva nižší partneři v koalici jsou Křesťanští demokraté a Švédská lidová strana Finska. Kvůli dominanci dvou hlavních partnerských stran byla Urbuova vláda popisována finskými médii jako „vlastenecko-konzervativní“ svou povahou.
Tyto čtyři strany mají ve 200členném parlamentu většinu 108 křesel. Politologové uvedli, že nový kabinet je nejpravicovější vládou ve Finsku od druhé světové války.
Hlavním tématem dubnových voleb byla finská ekonomika. Konzervativní kandidáti během své kampaně obvinili středo-levý kabinet bývalé premiérky Sanny Marinové z přehnaných výdajů, které přispívají k vysokému státnímu dluhu a dalším ekonomickým problémům.
Navzdory Maríně osobní popularitě a vysokému mezinárodnímu postavení voliči přesunuli oddanost od její Sociálně demokratické strany ke stranám na politické pravici. Sociální demokraté skončili ve volbách třetí za Stranou národní koalice a Stranou Finů.
Urbu, 53letý zkušený politik a bývalý ministr financí a vnitra, stojí od roku 2016 v čele Strany národního kongresu, hlavní finské konzervativní strany.
Mezi další klíčové ministerské funkce strany patří ministryně zahraničí Elina Valtonen a ministr obrany Antti Häkkinen, místopředseda NCP.
Häkkänenova pozice je obzvláště důležitá od dubna, kdy Finsko vstoupilo do NATO. Země s 5,5 miliony obyvatel, která sdílí dlouhou hranici s Ruskem, pracuje na integraci svých vojenských systémů a infrastruktury do aliance.
Ruská invaze na Ukrajinu přiměla Finsko, aby opustilo desetiletí vojenské neangažovanosti a usilovalo o členství v NATO spolu se Švédskem v květnu 2022. Pod Marinovým vedením bylo Finsko jedním z nejaktivnějších a nejhlasitějších podporovatelů Ukrajiny, pokud jde o vojenskou a civilní pomoc.
Häkkänen dal ujištění, že nová vláda nezmění postoj Finska k Ukrajině.
„Podpora Finska Ukrajině zůstane velmi silná. Na této politice se nic nezmění,“ řekl agentuře AP na okraj první tiskové konference nového kabinetu.
Populistická Finská strana, která sleduje převážně nacionalistickou a protiimigrační agendu, si zajistila několik důležitých ministerských postů. Předseda strany Rikka Pjora byl jmenován ministrem financí v nové vládě a další členové strany byli jmenováni vedením finských ministerstev vnitra a spravedlnosti.
Zatímco finská strategie ohledně Ukrajiny může zůstat stejná, očekává se, že kabinet Europolu během příštích čtyř let provede zásadní reformy sociální a pracovní politiky a také rozpočtové škrty.
Usiluje o výrazné snížení dluhu finské vlády a zaujímá tvrdý postoj k imigraci, včetně zpřísnění požadavků na povolení k pobytu a občanství.
Kávový fanatik. Přátelský fanoušek zombie. Oddaný praktik popkultury. Zlý obhájce cestování. Typický organizátor.
