LISA, což je zkratka pro Laser Interferometer Space Antenna, je vesmírný detektor gravitačních vln, který ke své práci využívá přesné lasery. Nebo alespoň, až to bude hotové – práce mají začít v polovině 30. let 20. století.
LISA, skládající se ze tří kosmických lodí uspořádaných do trojúhelníku, od sebe vzdálených miliony mil, bude procházet za Zemí, když obíhá kolem Slunce. Tyto tři kosmické lodě budou vzájemně přenášet laserové paprsky tam a zpět a kombinované signály budou hledat signatury gravitačních vln z deformací v časoprostoru.
Technologie vyvinutá českými vědci je zodpovědná za přepínání mezi hlavním a záložním laserem a bude rozhodující pro provoz celého systému, říká Assen Christov z Fyzikálního ústavu.
„Toto je důležité; Bude to na začátku celého optického systému. Pokud selže, laser nejde dál.
Tyto tři satelity budou tvořit rovnostranný trojúhelník ve vesmíru, kde strany trojúhelníku, známého také jako „paže LISA“, přesahují mnohem větší vzdálenost než naše vlastní planeta Země. Přestože je na Zemi mnoho detektorů gravitačních vln, nedokážou zachytit všechny typy vln. Vesmírná konfigurace umožňuje mnohem větší detektor, který umožňuje vědcům studovat oblasti spektra gravitačních vln, které jsou ze Země nepřístupné, vysvětluje Jiří Svoboda z Astronomického ústavu.
„Paže LISA budou dlouhé dva a půl milionu kilometrů. Na Zemi některé vlny uniknou nepozorovaně, takže se vydáme do vesmíru, kde nejsme délkově omezeni.“
Měření gravitačních vln má potenciál pomoci vědcům dozvědět se více o neviditelných oblastech vesmíru, jako jsou černé díry. To je další důvod, proč jsou ramena LISA tak dlouhá – k zachycení gravitačních vln obíhajících kolem černých děr milionkrát větších než naše Slunce je zapotřebí obří detektor velikosti Slunce. Vědci věří, že studium gravitačních vln doplní naše znalosti o původu, vývoji a struktuře našeho vesmíru.
LISA je společná mise vedená Evropskou kosmickou agenturou (ESA) ve spolupráci s NASA a mezinárodním konsorciem vědců. Součástí tohoto mezinárodního konsorcia jsou vědci ze čtyř ústavů Akademie věd ČR: Ústav astronomie, fyziky, fyziky atmosféry a termomechaniky.
Technologický manažer Libor Sweda řekl, že ESA byla překvapena možnostmi, které technologie nabízí.
„Měli jsme konferenci s lidmi z Evropské vesmírné agentury a byli ohromeni, že můžeme měřit to, co si mysleli, že dokážou vypočítat.“
Přístroje pro skutečné družice budou po testu vyrábět české firmy. Bude však nějakou dobu trvat, než se družice rozjedou – testování všech součástí může trvat až jedenáct let.
„Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek.“
