Čeští vědci společně s malým experimentálním sládkem znovu vytvořili první „keltské pivo“ v zemi pomocí laboratorní analýzy pylu z raně keltského pohřebiště na Moravě.
Nejstarší známé pozůstatky piva a zařízení na výrobu piva se datují do doby před 5 500 lety na Blízkém východě, ale archeologické stopy historie piva jsou vzácné.
Vědci z Balakovy univerzity v Olomouci a Univerzity Karlovy v Praze provedli v letech 2020 a 2021 vykopávky v Býčí Skále (Býčí skála), známé lokalitě starší doby železné v Moravském krasu.
Jedním z nejznámějších archeologických nálezů zde ve střední Evropě byl Dr. J. Výrobce Wankel. Objevil jedno z nejvýznamnějších kultovních a pohřebních míst halštatského lidu (předkeltských obyvatel střední a alpské Evropy). Na podlaze tohoto sálu bylo více než 40 koster, stovky šperků z jantaru, skla, bronzu, zlata a dalších materiálů, zbraně, kovové a kovářské nástroje, keramika a obětiny. Většina z nich je nyní vystavena ve vídeňském Přírodovědném muzeu.
řekla Zuzana Golec Mírová, jedna z členek týmu Rádio Praha Účelem výkopu bylo shromáždit vzorky půdy pro podrobný laboratorní rozbor: „Našli jsme zbytky pohřbů, které byly v době halštatské velmi časté a komory obsahovaly zeminu, organické a botanické pozůstatky. Odebrali jsme vzorky pro chemická analýza, ale také se ukázalo, že je důležitá pro analýzu pylu.“
Keltové byli kmen z doby železné, volně vázaný na jazyk a kulturu, od roku 11 př. Kr. Jak si říkali Keltové, kteří až do prvního století obývali velkou část západní Evropy, vlastně nevíme. Název „Keltové“ je moderní název používaný k popisu mnoha domorodých národů, kteří žili v době železné.
Analýza pylu Botanického ústavu Brno odhalila ve vzorcích stopy prosa a různých bylin, přísad běžně používaných Kelty k vaření piva.
„Typicky pravěké pivo obsahuje ingredience používané k dochucení a ingredience sloužící k uchování obsahu. Lučníček neboli Pilipendula ulmaria, šalvěj lékařská nebo šalvěj lékařská, pelyněk nebo Artemisia vulgaris, které samozřejmě produkují kyselou a hořkou chuť piva.
„Nejnečekanější byl objev jetele, který je velmi neobvyklý a v pivu se obvykle nepoužívá. Ale uvědomili jsme si, že jde o velmi běžný pyl, který se vyskytuje v medu. Toto pivo tedy mohlo být slazeno medem.“
Podle Zuzany Golec-Mrové se vědci domnívají, že suroviny na vaření piva byly ukládány do hrobů jako pohřební dary, což je u Keltů a dalších starověkých národů běžná praxe.
První várka TauriALE – jak ji vědci pojmenovali – byla vyrobena ve spolupráci s minipivovarem Lesia. TauriALE, název odkazuje na býčí skálu (Taurus je latinsky býk), přičemž přípona -ale v názvu naznačuje, že se jedná o pivo bez chmele.
A kde je chmel? Až do raného středověku se při vaření piva nepoužíval, hořkost dodávaly pivu bylinky. Tato bylinná piva jsou nechmelená piva, nikoli chmelená piva.
Paní. Podle Kolka Mirové budou spotřebitelé překvapeni jeho chutí:
„Je to trochu jiné než dnešní piva, protože není založeno na chmelu. Bylinky mu dodávají hořkou a kyselou chuť a chuť je podobná kaši, což je nechmelový typ piva.“
Jmenuje se TauriALE a v budoucnu jej bude vyrábět olomoucký pivovar Eureka Univerzity Palackého a bude k dostání při zvláštních příležitostech.
„Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek.“
