PRAHA (AP) — Rukopisný hudební rukopis Ludwiga van Beethovena se vrací dědicům nejbohatší rodiny v předválečném Československu, jejíž členové museli uprchnout ze země před holocaustem.
Moravské zemské muzeum v Brně má k dispozici originál rukopisu čtvrté věty Beethovenova Smyčcového kvartetu B dur, op. 130 ve své sbírce již více než 80 let. Muzeum vystavilo partituru poprvé tento týden v očekávání, že ji předá právoplatným majitelům.
„Je to jeden z nejcennějších předmětů v našich sbírkách,“ řekla kurátorka muzea Simona Šindelářová.
Muzeum uvedlo, že návrat umožnil reinstituční zákon o majetku ukradeném německými nacisty. Podrobnosti o tom, jak rodina, jejíž bohatství pocházelo především z těžebního průmyslu a bankovnictví ve střední Evropě, po 1. světové válce získala skladbu z jednoho z pozdních kvartetů německého skladatele, nejsou známy.
„Je nám líto, že o něj přijdeme, ale právem patří rodině Petschků,“ řekla Šindelářová.
Beethoven složil šestivětý Smyčcový kvartet B dur v letech 1825-1826 jako součást své práce na sérii kvartetů na objednávku ruského prince Nicholase Galitzina. Premiéru měl v březnu 1826 v koncertním sále Musikverein ve Vídni v Rakousku.
Muzea, archivy a knihovny v České republice, Francii, Německu, Polsku a Spojených státech mají v současné době v držení téměř 300 stran celého autografu.
Je známo, že Beethoven, který zemřel v roce 1827, dal čtvrtou větu svému sekretáři Karlu Holzovi a nejméně dva další soukromí majitelé ve Vídni jej získali před Petschkovými.
Rodina se v březnu 1939 během nacistické okupace Československa pokusila poslat rukopis do zahraničí poštou, čímž na sebe upozornila gestapo.
Němci podle Šindelářové tehdy požádali znalce z Moravského zemského muzea, aby ověřil, že dokument napsal Beethoven, a „ten to ve snaze zachránit“ od okupantů popřel.
Ta lež ho mohla přijít draho, ale fungovala; muzeu bylo povoleno si kus ponechat. Nacisté však zabavili většinu majetku a majetku rodiny Petschek, kterou po válce znárodnil komunistický režim v Československu.
Ze svého nového domova ve Spojených státech se Franz Petschek, který vedl rodinné těžařské podniky v Československu, pokusil získat kus zpět, ale neúspěšně kvůli poválečnému rozdělení v Evropě a vytvoření železné opony.
srpna podepsalo Moravské zemské muzeum smlouvu. 3 převést vlastnické právo k rukopisu na jeho dědice. Další rodiny s nároky na majetek a cenné předměty ztracené během druhé světové války však na vyřešení svých případů stále čekají.
Anne Webber, spolupředsedkyně londýnské Komise pro uloupené umění v Evropě, uvedla, že přestože se 47 zemí v roce 2009 dohodlo, že se pokusí vyřešit nespravedlnosti z dob holocaustu, „restituce uměleckých děl, která byla uloupena, se často zdá být stejně vzdálená. „vyhlídka jako vždy.“
„Asi 90 % všech uměleckých děl, která dnes rodiny hledají, nebylo ani nalezeno, ani vráceno,“ řekl Webber na konferenci konané minulý měsíc v Praze, aby zhodnotil pokrok, kterého bylo dosaženo od přijetí nezávazné Terezínské deklarace.
Deklarace vyzvala vlády, aby vynaložily veškeré úsilí na navrácení bývalého židovského komunálního a náboženského majetku zabaveného nacisty, fašisty a jejich kolaboranty, a doporučila, aby země zavedly programy k řešení problému soukromých budov a pozemků.
Videožurnalista Jan Gebert přispěl z Brna, Česká republika
Copyright 2022 The Associated Press. Všechna práva vyhrazena. Tento materiál nesmí být publikován, vysílán, přepisován nebo redistribuován bez povolení.
„Introvert. Analytik. Zapálený řešitel problémů. Totální tvůrce. Baconaholik. Průzkumník. Obecný internetový fanatik. Televizní odborník.“
