Ve věku 85 let zemřela česká režisérka Věra Chytilová

sRagi (AFP) – Zemřela česká filmová režisérka Věra Chytilová, jedna z nejvýraznějších filmařů nové vlny československé kinematografie 60. let. Bylo jí 85 let.

Veřejnoprávní rozhlas a televize s odvoláním na příbuzné uvedl, že Chytilová zemřela ve středu v Praze poté, co se několik let potýkala s blíže nespecifikovanou nemocí.

Chytilové velmi uznávaná burleska „Daisies“ z roku 1966 si vybudovala pověst provokatérky a pomohla ji etablovat jako uměleckou sílu doma i v zahraničí.

Stejně jako filmy jiných novočeských režisérů té doby představoval radikální odklon od socialistického realismu, typického žánru komunistické éry, který se soustředil na realistické zobrazení problémů dělnické třídy.

Hrdinové filmu Sedmikrásky – dvě dospívající dívky – se rozhodnou být rozmazlené, protože celý svět je rozmazlený, a chtějí si užít trochu zábavy.

Okamžitě byl zakázán, než získal hlavní cenu na filmovém festivalu v Bergamu v Itálii v roce 1967.

Chytilová se narodila 2. února 1929 ve východní Ostravě, vystudovala filozofii a architekturu a před absolutoriem na Akademii dramatických umění v Praze v roce 1962 pracovala také jako modelka.

Na rozdíl od svých kolegů jako Miloše Formana, Jana Němce a Ivana Passera Chytilová po sovětské invazi do Československa v roce 1968 neemigrovala. Nově vytvořený tvrdý komunistický režim jí zakázal filmy a několik let jí znemožnil natáčet nové. let.

Její první film po prohibici The Apple Game získal v roce 1977 na filmovém festivalu v Chicagu cenu Silver Hugo.

Spojila zkušenost a absurdní humor a zaměřila se na komunistickou realitu a odcizené vztahy mezi lidmi a pokračovala v tom i po protikomunistické sametové revoluci v roce 1989 v čele s Václavem Havlem.

Řekla, že nikdy nebyla připravena mlčet, „když narazím na něco špatného“. „Nemyslím si, že je správné starat se jen o sebe.“

Mezi jejími dvaceti celovečerními filmy patří mezi její hlavní díla „Rajské ovoce“, „Katastrofa“, „Příběh obrazu“, „Faunovo příliš pozdní odpoledne“ a „Dědictví“.

Chytilová byla známá tím, že se se štábem hádala nebo dokonce prala a na herce křičela. Nikdo si nestěžoval.

Herec Miroslav Donotil ji popsal jako „jednu z největších ženských režisérek v této zemi“. „Dokázala vytvořit takové podmínky pro natáčení svých filmů, které potřebovala a o kterých věřila, že povedou k úspěchu,“ citovala ho ČTK.

Chytilová, zvaná „První dáma české kinematografie“, obdržela česká a francouzská státní vyznamenání. Zůstala po ní dcera Tereza a syn Štěpán po druhém manželovi, fotografovi Jaroslavu Kučerovi, který zemřel v roce 1991.