Můžete však namítnout, že tento koncept by neměl a pravděpodobně nebude bránit Skotům v podpoře nezávislosti, pokud to je to, co chtějí. Jak někdo nebo jiní nedávno řekli: Na báseň s rozvahou nemůžete rozumně reagovat.
Všechno však závisí na kvalitě odboru, ze kterého chcete odejít. Evropská unie nejenže v posledních desetiletích dosáhla hospodářského úspěchu, ale také velmi špatně ji přiměla k tomu, aby ji milovali její vlastní občané.
Její taktikou bylo pokusit se integrovat její identitu s identitou samotné Evropy, a tak předstírat, že láska k evropské kultuře, historii, budovám a jídlu znamená objetí Evropské unie.
Kromě úzkého kádru angažovaných evropských fanoušků to nefungovalo – v neposlední řadě ve Švýcarsku.
Přes všechny pocity, které mnoho Skotů cítí ve Velké Británii, má tato 300 let stará unie bohatství vzájemných emocí a loajality čerpaných ze sdílené zkušenosti, sdíleného jazyka a sdílených institucí.
Je zajímavé, že podobný argument by mohl být učiněn i o samotném Švýcarsku – starodávné a úspěšné unii, pokud by nějaká existovala, a to i bez lepidla společného jazyka.
Ostatní země sledují, co se děje se Švýcarskem – zejména Norsko, které má neobvyklé vztahy s Evropskou unií. Není členem, ale je v rámci jednotného trhu a je povinen přijímat předpisy EU v širším smyslu.
Obecněji řečeno, skeptici EU prohledají Francii, Nizozemsko a Švédsko, aby zjistili, jak se Švýcarsku a Velké Británii daří mimo EU.
Mezitím mají tzv. Visegrádské státy (Polsko, Maďarsko, Slovensko a Česká republika) stále více rozdělené vztahy s Evropskou unií.
Velká Británie není zdaleka sama ve svých obavách o Evropskou unii. Díky tomu je pro naši vládu stále důležitější upustit od jakékoli představy o snaze zůstat co nejvíce v úzkém kontaktu s Evropskou unií. Naopak, musíme se vydat novou cestou.
Roger Bootle je předsedou kapitálové ekonomiky.
Zašlete mu e-mail na adresu [email protected]
„Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč.“
