Evropský parlament odmítl podepsat účty pohraniční agentury Evropské unie s tím, že selhala při vyšetřování údajného porušování lidských práv žadatelů o azyl v Řecku.
Hlasování o Frontexu navazuje na minulý týden rezignaci jejího ředitele Fabrice Leggerieho, který odešel po vyšetřování Olafa, orgánu Evropské unie pro boj proti podvodům.
Rozhodnutí Parlamentu vycházelo ze zprávy vypracované převážně před Leggeriho rezignací a odráželo přetrvávající obavy, že Frontex nedokázal ochránit lidská práva žadatelů o azyl a nedodržel právo EU.
Poslanci Evropského parlamentu na zasedání ve Štrasburku odhlasovali odložení schválení účtů Frontexu pro rok 2020 během zasedání, na kterém schválili rozpočty desítek dalších agentur EU, které utrácejí peníze evropských daňových poplatníků.
Belgická europoslankyně Saskia Bricmont, členka výboru Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, na Twitteru uvedla: „Rezignace [Frontex] Ředitel z minulého týdne neřeší strukturální problémy, ani příspěvek agentury k politice pevnosti Evropa.“
Frontex, varšavská agentura Evropské pohraniční a pobřežní stráže, obdržela v reakci na migrační krizi z let 2015-16, kdy o azyl požádalo 1,3 milionu lidí, výrazné navýšení prostředků. Nyní jedna z nejlépe financovaných agentur v Evropské unii, její roční rozpočet byl v roce 2020 364 milionů EUR (307 milionů GBP), což je o 10 % více než v předchozím roce. Do roku 2027 se plánuje její rozšíření na 10 000 příslušníků pohraniční a pobřežní stráže.
Zpoždění při schvalování účetní závěrky nemá pro agenturu finanční důsledky, jde však o formu politického dohledu, který umožňuje europoslancům vydávat doporučení jejímu novému řediteli. Evropský parlament odložil schválení účtů Frontexu v roce 2021 a pokáral agenturu za to, že nereagovala na její dřívější doporučení.
Výbor Evropského parlamentu pro kontrolu rozpočtu ve zprávě vysvětlující důvody posledního zpoždění zaznamenal problémy ve dvou členských státech EU. V Řecku Frontex „nevyhodnotil svou činnost“, a to navzdory oficiálním zprávám národních úřadů, Rady Evropy a OSN, že agentura působí v oblastech, kde dochází k „porušování základních práv“, uvedla agentura.
Agentura Frontex byla také kritizována za to, že nepřerušila své operace v Maďarsku, přestože Evropský soudní dvůr v roce 2020 rozhodl, že Budapešť neprovádí právo EU na ochranu žadatelů o azyl. Po rozhodnutí soudu vyzval další výbor europoslanců Frontex, aby se z Maďarska stáhl. Agentura však pokračovala ve spolupráci s budapešťskou vládou případ od případu, včetně pomoci při navracení lidí zbavených azylu do zemí jejich původu.
Poslanci EP také kritizovali genderovou nerovnováhu ve Frontexu a vyjádřili své „znepokojení“, že tři čtvrtiny vrcholových manažerů jsou muži. Naléhal na agenturu, aby pohnala lidi k odpovědnosti za 17 případů obtěžování, ačkoli podrobnosti neuvedla.
Poslanci také implicitně kritizovali orgány EU za to, že neumožnily přístup k závěrům Evropské agentury pro boj proti podvodům, která v roce 2019 zahájila vyšetřování údajného obtěžování, špatného chování a nezákonné reakce na žadatele o azyl ze strany Frontexu. The Guardian chápe, že Olaf doporučil disciplinární opatření proti Legere a dalším dvěma zaměstnancům; Olaf to odmítl komentovat.
Tomasz Zdechovsky, středopravý český poslanec odpovědný za dohled nad účty Frontexu, řekl, že není možné schválit účty bez znalosti výsledků Olafova vyšetřování. Řekl, že se „těší na otevřenější dialog“ s agenturou po Leggeriho rezignaci.
Rezoluce kritizující Frontex prošla 492 hlasy, přičemž se shodly středopravé, středolevé, liberálové, zelené a radikálně levicové skupiny. Proti zprávě se postavilo 145 poslanců konzervativních nacionalistických stran a extrémní pravice.
„Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč.“
