Kanada se proti Česku snaží zbavit démonů minulosti

Kanadský seniorský basketbalový tým mužů tu již byl. Papírově jsou v polovině olympiády v Tokiu, když v úvodním kole vyřadili Řecko a Čínu. Teď, když jsme v semifinále, je cesta jasná: v sobotu porazit Čechy, v neděli vyhrát finále a zarezervovat si charterový let do Tokia.

Kdyby to bylo tak jednoduché.

Když Kanada hraje v sobotu odpoledne semifinále proti Česku, bude to teprve potřetí, co se týmy utkají spolu. Byli mnohem rychlejší, hlubší a zručnější než jejich soupeři. Jejich střídání a všestrannost dokázaly Řecko projít hned první den a jejich talent byl příliš velký na to, aby se ho Číňané drželi.

Nyní se úroveň talentů hodně zlepší.

„Je to evropský tým s mnoha zkušenostmi,“ řekl Nurse o Češích. „Většina z nich má takovou velikost, zkušenosti a střelbu a tento tým má všechny tyto tři věci.“

Tyto typy týmů byly pro Canadiens tradičně problémem. Češi a Turci ve finále jsou takové zkušené skupiny, o které Kanada v minulosti klopýtla. V těchto hrách jde méně o talent a více o soudržnost, což Canadiens stále chybí.

„Myslím, že vidíme více toho, jak se náš tým hodí, jaké jsou role, co dokážou určití hráči, více věcí, které náš tým umí v defenzivě, více věcí, které jsme schopni ofenzivně a jak nejlépe umíme střídat.“ „Přijde sestra, kdo jde ven a kdo se k sobě hodí.“ „Myslím, že jsme ušli dlouhou cestu a máme před sebou ještě dlouhou cestu, pokud to dává smysl.“

Problém je v tom, že dráha se každým dnem zkracuje a zkracuje, a na rozdíl od NBA, kde ji talentované týmy dokážou vrátit sem a tam pár drobnými úpravami, je mezinárodní hra mnohem méně shovívavá. Teď prohraj a je to moc dlouho, uvidíme se za pár let.

READ Sener znovu porazil Alcaraz a vyhrál Croatian Open

Tento tým, ať chce nebo ne, nese toto břemeno. Nese váhu dvou dekád bez jediného olympijského vystoupení a organizace Basketball Canada, která za tu dobu ušla velký kus cesty, ale stále se nedokázala dostat přes humny a dostat se na největší světovou scénu.

Před necelým týdnem, před začátkem turnaje, byl Corey Joseph dotázán, co by znamenalo konečně se dostat do Tokia. On, více než kdokoli jiný v týmu, prošel cestou posledních let. Byl to jeden z týmů, které se objevovaly znovu a znovu.

„Znamenalo by to hodně,“ řekl. „Jsem v tom už dlouho. Začal jsem asi před 14 nebo 15 lety u dorostu a před 10 lety u prvního týmu. Od té doby se tam snažím dostat. Takže by to znamenalo hodně pro nás.“ „Absolutně to udělej. Myslím, že by to pro naši zemi hodně znamenalo. Myslím, že naše země je po tom nějak hladová. Já po tom rozhodně hladovím.“