České ministerstvo zahraničí si kvůli kybernetickým útokům předvolalo ruského velvyslance

„Vyzýváme Ruskou federaci, aby se zdržela tohoto chování, které je v rozporu s normami OSN a jejími vlastními závazky,“ dodal.

Několik evropských zemí, včetně Německa a Polska, minulý týden uvedlo, že jejich infrastruktura byla cílem kybernetických útoků organizovaných Moskvou.

Z útoků obvinili ruskou skupinu APT28 známou také jako Fancy Bear, která má vazby na ruskou vojenskou zpravodajskou službu GRU.

APT28 podle nich zneužil zranitelnost v Microsoft Outlooku.

Němečtí představitelé uvedli, že skupina provedla kybernetický útok na členy Sociálně demokratické strany v roce 2023.

Český ministr vnitra Vít Rakusan minulý týden uvedl, že infrastruktura jeho země v poslední době zažila „více než tucet“ takových útoků.

Evropská unie a člen NATO Ukrajina, země s 10,9 miliony obyvatel, poskytly od začátku ruské invaze v únoru 2022 značnou vojenskou a humanitární pomoc.

Minulý týden česká policie uvedla, že odložila případ dvou bombových útoků na východočeský muniční sklad od roku 2014 a obvinila GRU z jejich plánování.

Řekli, že ruská strana odmítla spolupracovat při vyšetřování výbuchu, který zabil dva dělníky.

Zpráva české tajné služby o bombardování vedla v roce 2021 k vlně diplomatických vyhoštění na obou stranách.

V březnu česká rozvědka uvedla, že před červnovými volbami do EU rozbila Moskvou financovanou síť, která šířila ruskou propagandu a uplatňovala vliv po celé Evropě, včetně Evropského parlamentu.

Skupina využila pražské zpravodajské stránky Hlas Evropy k šíření informací, které se snažily odradit EU od posílání pomoci Ukrajině.

Eurokomisařka Věra Djurová v neděli uvedla, že EU přidá Hlas Evropy na svůj sankční seznam v dalším schvalovacím balíčku skupiny zaměřeném na Rusko.

frj/amj/yad