Kauza krádeží benzínu a nafty u policie ukazuje rozdílné názory na trest pro zloděje – policistu

4

Kauza krádeže pohonných hmot policistů dostává nový rozměr. Zatímco v Praze se celá kauze nazývá administrativním pochybením, v Ústí nad Labem se nebojí zloděje od policie vyhodit.

Přitom je tu podobnost  s případem, o kterém Tíseň.tv psala 16. dubna. V obou případech služební funkcionář vyhodnotil situaci jako přestupek. V Praze z tohoto činu dokonce existují videozáznamy, které vedení pražské policie zveřejnit nechce. Přitom při újezdech zločinců od benzínových pump tiskový odbor aktivně obvolává spřátelené novináře a záběry nabízí.

V Ústí nad Labem policistu okamžitě propustili ze služebního poměru. V Praze dostal policista pouze peněžitý trest.

A právě o trestu rozhoduje služební funkcionář. V případě Prahy je to náměstek pro SKPV Ivan Smékal. Podle exkluzivního zdroje, důstojníka z blízkého vedení pražské policie, se nám podařilo zjistit, že se vyšetřovacím orgánům v Praze podařilo zadokumentovat policistu Preise jen jednou a škoda tam byla do 5000. Tedy šlo o přestupek.

Podle námi oslovených odborníků na služební zákon, jde ale o přestupek mající znaky trestného činu. Obecně to znamená, že služební funkcionář, v tomto případě Ivan Smékal má pravomoc, policistovi s lepkavými prsty odejmout služební hodnost a tím pádem ho od policie „vyhodit“.  Stejně tak, jako to bylo v Ústí nad Labem.

Redakce Tíseň.tv se pokusila kontaktovat náměstka SKPV Ivana Smékala. Nicméně nám do redakce přistála do mailu výmluva tiskového mluvčího Hulana s tím, že se náměstek Smékal vyjádřit nemůže, protože vše už na podnět redaktora Tíseň.tv Formana vyšetřuje Generální inspekce. Ta si ale zatím nevyhradila právo poskytovat informace. Případné vyjádření by podle Hulana mohlo ohrozit vyšetřování. Ovlivnit vyšetřování by ale náměstek Smékal mohl pouze v případě, že by na naše položené dotazy lhal. Dotazy, které jsme položili, jsou přiloženy v článku.

Redaktor Tíseň.tv Jiří Forman v celé věci podal skutečně trestní oznámení přímo Generální inspekci ozbrojených sborů. Domnívá se totiž, že ze strany OVK – Odboru vnitřní kontroly a služebního funkcionáře tu mohlo dojít k nadržování a ke zneužití pravomoci.

Je ale na místě zmínit další fakt, který rozhodně nepřispěje vyšetřování. Michal Murín – náměstek pro trestní věci GIBS, tedy druhý nejvyšší muž v Generální inspekci ozbrojených sborů,  je známým a hlavně bývalým kolegou vyšetřovaného služebního funkcionáře Ivana Smékala.

Svou úlohu samozřejmě jako ředitel pražské policie hraje i Luděk Procházka, který je šéfem OVK, tedy odboru, který celý případ měl vyšetřit, popřípadě postoupit GIBSu.

redakce Tíseň.tv

Sdílejte:

4 komentáře

  1. 2 JUDr.

    Dobrý den pane doktore, omlouvám se za pozdní reakci, ale nemám jen tuto kauzu.

    dovolím si laskavě oponovat, protože se domnívám, že v tomto případě je jasné pochybení služebního funkcionáře a dost možná něčí zneužití pravomoci, protože byl spáchan přestupek (výše škody) s jasnými znaky trestného činu a trest není rozhodně adekvátní spáchanému skutku.

    Konkrétně vycházím ze zákona o služebním poměru.

    § 42 odst. 1 písm. d)
    Propuštění
    (1) Příslušník musí být propuštěn, jestliže

    d) porušil služební slib tím, že se dopustil zavrženíhodného jednání, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru,

    Mluví o tom jasně i důvodová zpráva k tomuto zákonu. Myslím si, že to samé je obsaženo v příručce pro policii.

    Citace:

    „Nově se specifikuje propuštění příslušníka z důvodů porušení slibu, kterého se dopustil zavrženíhodným způsobem, a to jednáním, které má znaky trestného činu a je způsobilé ohrozit dobrou pověst bezpečnostního sboru. Tím se reaguje na potřebu skončit služební poměr ještě před tím, než bude příslušník za takové jednání pravomocně odsouzen.

    Novým důvodem propuštění je uložení kázeňského trestu odnětí služební hodnosti. Aby nedocházelo ke zneužití tohoto důvodu propuštění, stanovuje příslušné ustanovení o ukládání kázeňských trestů případy, kdy lze tento trest příslušníkovi uložit. Tento důvod propuštění by měl odstranit stávající absenci možnosti propustit příslušníka, který se dopustil ZÁVAŽNÉHO PŘESTUPKU (NAPŘÍKLAD KRÁDEŽE). Vzhledem k tomu, že zákon nezná propuštění příslušníka na základě služebního hodnocení, kterým byl vyhodnocen jako nezpůsobilý pro výkon služby, lze toto propuštění realizovat na základě tohoto důvodu. Zákon totiž stanovuje, že porušením služební povinnosti je také negativní služební hodnocení. “

    A dále k odejmutí služební hodnosti.

    § 186 odst. 7
    (7) Kázeňský trest odnětí služební hodnosti se ukládá za kázeňský přestupek se zvlášť škodlivým následkem, za porušení povinnosti vyplývající z omezení práv příslušníka, za jednání, kterým příslušník porušil služební slib, za opakované spáchání kázeňského přestupku se škodlivým následkem, jestliže předcházející uložení kázeňských trestů nevedlo v období 3 let k obnovení služební kázně příslušníka, za jednání, které má znaky přestupku a je v rozporu s požadavky kladenými na příslušníka, anebo za opakované dosahování neuspokojivých výsledků ve výkonu služby uvedené v závěru služebního hodnocení.

  2. 2 divizní komisař

    Cette traduction par Google ne sont pas tout à fait exact , il ya eu des erreurs . Cependant, je voudrais écrire aussi bien que vous, parce que grammaticalement correcte Google traduit comme un non-sens . Bonne journée

  3. Divizní komisař Stan Borowitz on

    Možná potřeboval policista někde vymýtat jako exorcista, co my víme, že. Jste mu to zkazili, vážená redakce. Svěcenou vodu jsem nesehnal, tak jsem přinesl alespoň obyčejnej benzín. J’ai pas trouvé d’eau bénite, alors j’ai pris de l’essence ordinaire.

  4. (cit) Podle námi oslovených odborníků na služební zákon, jde ale o přestupek mající znaky trestného činu. (/cit)

    Tito „odborníci“ by s tímto argumentem byli ihned vyhozeni jako do zkoušky z trestního práva, tak od zkoušky ze správního práva. Naprostý blábol, protože již s využitím základů formální aristotelovské logiky a teorie množin je vyloučené, aby nějaký čin byl současně trestným činem a současně přestupkem.
    Mají-li „odborníci“ na mysli, že jde o korespondující přestupek se znaky trestného činu, vyjma společenské škodlivosti, tak zde jde o zcela něco jiného a takový argument nemůže obstát, protože obchází zcela zjevný úmysl zákonodárce k nekriminalizaci právě skutků naplňujících formální a nenaplňující materiální stránku trestného činu…

Zanechte komentář