Ve věku 94 let zemřel česko-francouzský spisovatel Milan Kundera

Ve věku 94 let zemřel česko-francouzský autor Milan Kundera, autor knihy „Nesnesitelná lehkost bytí“, uvedla ve středu Knihovna Milana Kundery.

„Bohužel mohu potvrdit, že pan Milan Kundera zemřel včera (v úterý) po dlouhé nemoci,“ řekla agentuře AFP Anna Mrázová, mluvčí knihovny v jeho rodném Brně.

„Zemřel doma, ve svém pařížském bytě,“ řekla.

Prozaik, básník a publicista žije ve Francii od roku 1975, kdy emigroval z komunisty ovládaného Československa.

Je známý svými temnými, provokativními romány, které se zabývají lidským stavem a jsou posety satirou odrážející jeho zkušenost s vyhoštěním z České republiky kvůli disentu.

ČTK citovala českého velvyslance v Paříži Michaela Fleischmanna, že Kundera chce být pohřben ve svém rodném Brně.

Jiří Hlaváček řekl, že zpráva o Kunderově smrti byla ve středu při procházení regálů v Městské knihovně v Praze „šokem“.

„Milan Kundera je fenomén, o kterém jsem si myslel, že nikdy nezemře,“ řekl agentuře AFP. „Myslel jsem, že tu bude navždy.“

„Vždy mi dal důvod o jeho tématech usilovně přemýšlet. A pak je jeho styl, kterým je složitá dlouhá složitá věta s pointou na konci, radost číst,“ dodal Hlaváček.

Kundera se narodil 1. dubna 1929 a poté vystudoval gymnázium v ​​Brně a poté se přestěhoval do Prahy, kde studoval literární vědu a scenáristiku na vysoké škole.

Překládal díla francouzského básníka Guillauma Apollinaira a psal poezii – sbírku básní vychvalujících komunismus – a také povídky.

Kundera také učil na pražské filmové škole, kde byl mezi jeho studenty budoucí oscarový režisér Miloš Forman.

V roce 1967 vyšel jeho průlomový román „Vtip“ o mladém muži vyloučeném z univerzity a komunistické strany.

– francouzský státní příslušník –

Bývalý komunista Kundera upadl v nemilost úřadů poté, co v roce 1968 rozdrtilo reformní hnutí Pražské jaro sovětskými silami.

Příběh pokračuje

Po svém odchodu do Francie Kundera vyučoval na univerzitě v Rennes a na pařížské škole pro pokročilá studia.

Kundera, který na veřejnosti jen zřídka mluví, byl zbaven českého občanství v roce 1979 po vydání „Knihy smíchu a zapomnění“.

V roce 1981 se stal francouzským občanem.

Jeho zdaleka nejslavnější dílo „Nesnesitelná lehkost bytí“ bylo publikováno v roce 1984 a v roce 1987 se změnilo ve film s Juliette Binoche a Danielem Day-Lewisem.

Román je moralitou o svobodě a vášni na osobní i kolektivní úrovni na pozadí Pražského jara a následného exilu.

V roce 2008 utrpěl jeho kyselý vztah k rodné zemi další ránu, když ho české noviny obvinily, že byl za komunistického režimu policejním informátorem. Kundera zprávy popřel jako „čisté lži“.

Kundera, kritizovaný za to, že ve své domovině zahořkl a za rozhodnutí zakázat překlad jeho francouzských knih do češtiny, získal v roce 2019 zpět svou českou národnost.

30 let poté, co bývalé Československo v sametové revoluci v roce 1989 svrhlo komunistický režim vedený Moskvou, a 26 let poté, co se země v roce 1993 pokojně rozdělila na Českou republiku a Slovensko.

– „na všech kontinentech“ –

V den jeho letošních narozenin Moravská zemská knihovna v Brně otevřela v jednom ze svých pater Knihovnu Milana Kundery, kde vystavuje část sbírky autorských výtisků jeho knih přeložených do desítek jazyků.

Kundera byl často označován za favorita na získání Nobelovy ceny za literaturu, ale nikdy to neudělal.

„Nejen česká literatura, ale i světová ztratila jednoho z nejlepších současných spisovatelů a jednoho z nejpřekládanějších,“ řekl veřejnoprávní České televizi ředitel Kunderovy knihovny Thomas Kubíček.

Evropští zákonodárci ve Štrasburku uctili ve středu minutou ticha Kunderovu památku.

Brněnský premiér Petr Fiala řekl, že Kundera svými díly dokázal „přitáhnout celou generaci čtenářů na všech kontinentech“.

„Zanechává po sobě pozoruhodný román a skvělé esejistické dílo,“ dodal Fiala na Twitteru.

Francouzská ministryně kultury Reema Abdoul Malak na Twitteru uvedla, že cítí „velký smutek“.

„Napříč stránkami nám pomohl objevit, kdo jsme, a najít cestu z absurdity světa. Spolu s ním zemřel jeden z největších hlasů evropské literatury,“ dodal.

frj/mmp/giv