Ontage Sekora, sportovní reportér, fejetonista a karikaturista, publikoval svůj první pravidelný komiks v roce 1933 s Ferdy Mravencem v deníku Lidov Novyni.
Černý mravenec s charakteristickým červeným šátkem s černými puntíky na krku se v dalších letech stal hrdinou nespočtu dětských knížek, které zbožňovaly generace českých dětí.
Tomáš Prokůpek z Moravského zemského muzea v Brně je autorem nové výstavy věnované Ondřeji Sekorovi, člověku, který vytvořil Mravence Freddy:
„Mravenec Ferdie je velmi dobře vymyšlená a přesně vykreslená postava. Z výtvarného stylu ani nepoznáte, že je obraz starý 90 let. Je skutečně nadčasový.“
„Také hmyzí svět lze snadno použít jako metaforu. Segora tuto metaforu různě pozměnil s přihlédnutím k době, ve které žil, a funguje dodnes.
Během třicátých a počátku čtyřicátých let vytvořil Ontage Segora několik kreslených postaviček, včetně Brooke Bydlick nebo Butch the Beetle, ale žádná z nich nedosáhla slávy Ferdieho mravence.
Brzy poté, co se v Lidově Novém objevily první komiksové stripy, začal Sekora vydávat knihy pro děti zaměřené na Ferdiho a jeho dobrodružství ve světě hmyzu, které měly obrovský úspěch.
Mraveneček Freddy byl hračka a také hrál v animovaném televizním seriálu. V 80. letech podepsala Segorova rodina smlouvu s mezinárodním koproducentem. Výsledná série má však s původní postavou Mr. Brockbeck říká:
„Bylo to animované někde v Koreji. Producent chtěl udělat něco jako Včelka Mája a o Mravence Ferdieho se moc nezajímal.
„Konec má s původní básní pramálo společného. Pokud vím, Česká televize plánuje animovaný seriál, který, doufám, bude velmi věrný originálu.
Výstava ve Villa Belle představuje originální knižní ilustrace, novinové kresby a karikatury Ontage Segory a také hračky podle jeho návrhů.
Odráží to i Szekorovu lásku k ragby. Szekora byl jedním z prvních propagátorů hry v Československu a vytvořil termín české rugby:
„V jeho archivu jsme našli diplom, který dostal od Moravského ragbyového svazu v roce 1944 za podíl na rozvoji českého ragby.
„Pak Sekora nemůže pracovat jako novinář. Měl židovskou manželku a v důsledku toho byl z Lidova Nového odsunut a nakonec skončil v německém pracovním táboře.
Po Segorových válečných zkušenostech se jeho kreslená postavička stále více oddávala novému komunistickému režimu. Přesto většina jeho knih obstála ve zkoušce času a mezi dětmi jsou oblíbené dodnes.
Výstava s názvem „Ondřej Sekora známý i neznámý“ potrvá do 14. května ve Vile Pellé.
