Vědci Masarykovy univerzity odhalují dopad negativních médií na důvěru ve veřejné instituce – Brněnský deník

Způsob, jakým média mluví o veřejných penězích, negativně posiluje předsudky lidí o výdajích veřejných podniků. Vědci z Masarykovy univerzity zkoumají úzký vztah mezi mediálním diskursem o veřejných penězích a naší ochotou platit daně. Kredit: Freepik.

ČESKÁ REPUBLIKA 1. prosince (BD) – Výzkum vědců z Masarykovy univerzity odhalil, jak mocná mohou být média při manipulaci s myslí občanů, vytváření a posilování předsudků, které mohou (neúmyslně) delegitimizovat politické instituce.

Občané platí daně nejen proto, aby se vyhnuli sankcím, ale také proto, že se cítí být součástí komunity, cítí společenskou povinnost přispívat ke zlepšení této komunity placením daní a přispívat k obecnému blahu komunity rozšiřováním zboží a služeb.

Občané, kteří pravidelně platí daně, mají tendenci se podvědomě „přizpůsobovat“, jako by mezi institucemi a občany existovala nějaká psychologická smlouva.

Na druhou stranu ti, kdo odmítají platit daně, jsou motivováni především touhou bouřit se proti systému, který nepovažují za spravedlivý. Tendence některých skupin delegitimizovat politické instituce je však často spojována s médii, která mají tendenci, vědomě či neúmyslně, posilovat stávající předsudky.

Média pokrývají politické a obchodní zprávy každý den, ale výzkumníci zjistili, že pokrytí je nevyvážené nebo spravedlivé.

„Média mají tendenci negativní zprávy přeceňovat, protože generují silnější psychofyziologické reakce v publiku a více přispívají k tomu, že publikum preferuje negativní obsah,“ uvedli vědci.

Tato situace nevyhnutelně vytváří „vír cynismu“ v sektoru, kde mají novináři tendenci vytvářet zprávy a zprávy negativně rámovat, aby přilákali publikum, které proto očekává stále znepokojivější a vzrušující zprávy, čímž vzniká začarovaný kruh.

Vzestup populistických politických hnutí se spojil s touto dynamikou, aby pomohl vytvořit a posílit diskurz proti establishmentu mezi veřejností.

Aby vědci lépe porozuměli tomuto procesu, provedli výzkum, který zkoumal, jak přijímání zkreslených zpráv ovlivňuje dodržování daňových povinností.

„Porovnali jsme daňové povinnosti tří skupin lidí za různých okolností,“ uvádí zpráva. První skupina viděla neobjektivní zprávy o vládních akcích. Toto zacházení mělo zvrátit negativní mediální zaujatost, která představuje status quo při poskytování informací o veřejných financích a politických otázkách. Poté byla druhá skupina účastníků vystavena pozitivně zaujatým zprávám. Nakonec byla kontrolní skupina vystavena placebu.

Výzkum zjistil, že negativní zprávy byly účastníky považovány spíše za pravidlo než za výjimku, takže to nemělo žádný vliv na dodržování daní. Naopak ti, kteří obdrželi pozitivní informace z médií, prokázali jasnou ochotu podřídit se daňovým povinnostem, přičemž ve skupině vystavené pozitivním zprávám byla ve srovnání s ostatními dvěma skupinami poměrně vysoká shoda +23 %.

Jednotlivci mají tendenci reagovat stejně na chování, které pozorují ve vládě a obecně ve veřejných institucích, jako by občané a stát byli vázáni psychologickou smlouvou. Systematická tendence médií zaměřovat se na negativní zprávy tak nese skryté sociální náklady spojené s neschopností vlády plně využít svůj potenciál daňových příjmů a dosáhnout daňových cílů, s negativními dopady na efektivní poskytování veřejných statků a služeb.“ studie.

Autory tohoto článku jsou Miloš Vissar, Tommaso Reggiani, Fabio Sabatini a Jerry Schbalk.