29. prosince 2022 v 6:10 mě Prémiový obsah
Slovensko konečně udělalo to, co v 90. letech udělat muselo. Nyní potřebuje novou vlnu reforem.
A–|A+
Třicet let po osamostatnění Slovenska je Slovensko členem Evropské unie a eurozóny a zároveň je největším světovým výrobcem automobilů v přepočtu na obyvatele.
Hrbolatá a úspěšná cesta reforem, kterou se země vydala na konci 90. let a na začátku 21. století, byla chválena, ale k plnému využití svého potenciálu nyní Slovensko potřebuje další vlnu ekonomických reforem.
„Pak budeme mít reálnou šanci nepadnout do pasti středních příjmů a úspěšně zvládnout další přechod od masové průmyslové výroby k ekonomice tažené inovacemi,“ říká bývalý ministr vlády Ivan Mikloš, který se zasloužil o zavedení klíčových ekonomické reformy.V roce 2000 řekl listu Slovak Spectator. „Bohužel, zatím to tak nevypadá.“
Úspěšná transformace?
Úspěchy ekonomické transformace Slovenska závisí na úhlu pohledu. Ve srovnání s Ukrajinou, Moldavskem, Běloruskem nebo Srbskem ji lze jistě považovat za úspěšnou. Mikloš upozornil, že srovnání s Estonskem, Litvou nebo Českou republikou staví věci do jiné perspektivy.
Na jedné straně za více než tři desetiletí od pádu komunistického režimu v roce 1989 prošlo Slovensko nebývalým hospodářským rozvojem. Ekonomika rostla stejně jako životní úroveň a kvalita života. „Na druhou stranu jsme mohli dosáhnout mnohem více a jít mnohem dál, zejména pokud jde o vytváření podmínek pro další úspěšný rozvoj a budoucí růst,“ připustil.
Statistiky dávají jasný obrázek. V roce 2012 se Slovensko ekonomicky umístilo na třetím místě mezi 11 postkomunistickými zeměmi, které vstoupily do Evropské unie od roku 2004, za Českou republikou a Slovinskem. V roce 2021 se Slovensko propadlo na předposlední místo, následované pouze Bulharskem.
Produktivita práce vypráví podobný příběh. Mikloš poznamenal, že zatímco Slovensko bylo v tomto ukazateli nejlepší v roce 2012, v roce 2021 se umístilo na devátém místě, přičemž Maďarsko a Bulharsko zaostávají.
Radovan Sorana z Institutu pro ekonomická a sociální studia (INESS), nevládního think-tanku, poznamenal, že Polsko a Maďarsko zaznamenaly malý pokrok na začátku transformace po roce 1989, protože malé podniky byly tolerovány i za socialismu. Česká republika má přitom výhodu vyšší kvality vzdělání, průmyslových tradic a lepší infrastruktury.
Slovenská ekonomika zaznamenala v letech 2002 až 2008 drastický skok.
„Podnikavost lidí, snaha poskytovat služby a zboží a vydělávat peníze v tomto procesu překonala nepřízeň politických intervencí, zejména v 90. letech,“ řekla Orana pro The Slovak Spectator.
Navzdory ztrátám vzniklým během privatizačního procesu se Slovensku podařilo překonat bolest z návratu k tržní ekonomice. Soukromý sektor dnes dominuje ekonomice a vytváří základní hodnoty pro spotřebitele i pro veřejný sektor. Analytik poznamenal, že lidé na Slovensku se již nemusí potýkat s nedostatkem zboží či služeb, zvýšila se jejich kupní síla a statistická míra chudoby je jedna z nejnižších v Evropské unii.
„Lepší kvalita života se promítla do zvýšení průměrné délky života, která za minulého režimu stagnovala,“ řekl Orana.
divoká léta
[email protected], abychom vám pomohli. “data-msg-btn-logout=“Přihlásit se jako jiný uživatel“ data-msg-btn-close=“Zůstat přihlášen“>
„Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč.“