Ustanovení obecné povahy týkající se stanovení poměru proticyklického rezervního kapitálu České republiky č. I / 2021

Dne 4. března 2021

O stanovení míry proticyklické kapitálové rezervy Pro Českou republiku I / 2021

Podle § 12o odst. 5 zákona č. 21/1992 Sb. , O bankách, ve znění zákona č. 375/2015 Sb. , (Dále jen „bankovní zákon“) a čl. 8 odst. 5 zákona č. 87/1995 Sb. O družstevních záložnách a některých souvisejících opatřeních ao změně zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., O daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 375/2015 Cole. (Dále jen „zákon o družstevních záložnách“) vydává Česká národní banka jako příslušný správní orgán následující ustanovení obecné povahy:

1. Podle čl. 12o odst. 3 zákona o bankách a čl. 8A odst. 3 zákona o družstevních záložnách musí být poměr cyklického rezervního kapitálu České republiky stanoven na 0,50% z celkové výše rizikové expozice v souladu s Čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Evropské rady (Evropská unie) č. 575/2013.

Za druhé. Banky a družstevní záložny používají sazbu uvedenou v bodě 1 pro účely výpočtu povinných minimálních rezerv platných od 1. dubna 2022.

Odůvodnění

  1. Podle čl. 12o odst. 3 zákona o bankách a čl. 8 písm. A) odst. 3 zákona o družstevních záložnách stanoví Česká národní banka (dále jen „ČNB“) poměr rezervního kapitálu k vyrovnání cyklických výkyvů České republiky s přihlédnutím k pokynu pro kapitálové rezervy pro boj proti cyklickým výkyvům vypočítaným v souladu s čl. 12o odst. 1 a 2 zákona o bankách a čl. 8al odst. 1 a 2 zákona o družstevních záložnách vydaná doporučení Evropskou radou pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a ukazatele, které mohou znamenat růst systémového rizika.

  2. Podle čl. 12o odst. 1 zákona o bankách, § 8A odst. 1 zákona o družstevních záložnách a čl. 9A odst. 1 zákona o zástavách kapitálového trhu je výpočet indexu rezervy založen na odchylce od poměr k HDP z jeho směru Dlouhodobě – ​​úvěrová mezera k HDP. Poměr úvěru k HDP činil 91,0% a související odchylka od dlouhodobého trendu ve třetím čtvrtletí 2020 činila -1,6 procentního bodu.[1] Tato hodnota v souladu s čl. 12o odst. 1 zákona o bankách a čl. 8a odst. 1 zákona o družstevních záložnách odpovídá poměru kapitálové rezervy cyklické rezervy ve výši 0%. Extra mezera,[2] Na základě doporučení ESRB (oddíl B, článek 2) a lépe odrážející zvláštnosti české ekonomiky to bylo ve třetím čtvrtletí roku 2020 3,2 procentního bodu a znamená referenční sazbu 0,75%.

  3. V reakci na doporučení ESRB ČNB ve svých publikacích (zejména ve Zprávě o finanční stabilitě) opakovaně zdůrazňovala, že velikost mezer uvedených v odstavci 2 nepovažuje za spolehlivého vodítka pro určování pozice domácí ekonomiky v finanční cyklus a stanovení sazby. ČNB upřednostňuje přístup založený na komplexním posouzení indikátorů, které určují růst systémového rizika podle čl. 12o odst. 3 zákona o bankách a čl. 8al odst. 3 zákona o družstevních záložnách.[3]

  4. Index fiskálního cyklu se ve třetím čtvrtletí roku 2020 meziročně a mezičtvrtletně zvýšil. Tento nárůst lze připsat rekordnímu objemu nových úvěrů na bydlení poskytovaných rodinám a souvisejícímu rychlému růstu cen rezidenčních nemovitostí, což může vést k novým rizikům v rozvahách bankovního sektoru. Naopak u spotřebitelských úvěrů domácnostem a úvěrů nefinančním společnostem bylo v průběhu roku pozorováno postupné zpomalení růstu úvěrů.[4] Vzhledem k flexibilnímu přizpůsobení části ekonomiky současným opatřením v boji proti epidemii a provádění podpůrných programů dosud nedošlo k rozšířenému provedení dříve přijatého úvěrového rizika. Pokračující hospodářský pokles se však odrazil ve zvýšení očekávaných ztrát bank, o čemž svědčí vysoké náklady na riziko a růst poměru opravných položek k úvěrům na klienty k celkovým úvěrům od zákazníků. Pravidelně nižší rizikové váhy portfolií bankovních půjček v rámci přístupu IRB, u nichž se očekává návrat k vyšším úrovním v reakci na hospodářský pokles, i když pomalejší než jiné ekonomické ukazatele,[5] Rovněž zůstává zdrojem systémového rizika. Rizikové váhy se vracejí na úrovně pozorované na začátku silné expanzivní fáze finančního cyklu[6] Zvýší absolutní kapitálový požadavek a sníží kapitálový poměr. Odhad rozsahu neočekávaných úvěrových ztrát v kombinaci s možným nárůstem rizikových vah naznačuje další kapitálový požadavek ve výši přibližně 55 miliard Kč, který bude plně pokryt rezervním poměrem 2,25%. Tento odhad může být nadhodnocen, protože je ovlivněn jinými faktory než čistě cyklickými.[7] Zdůrazňuje však potřebu pokračovat ve vytváření CCyB a naznačuje potřebu postupného návratu sazby CCyB na úroveň, která pokrývá obvyklou míru rizika (národní centrální banka ji považuje za 1%). Tento přístup je v souladu s předchozími kontakty představenstva ČNB v červnu 2020, podle nichž je nepravděpodobné, že se sazba CCyB v následujících 12 měsících (tj. Do června 2021) zvýší kvůli ekonomickým dopadům koronavirové krize .

  5. Na základě výše uvedeného hodnocení se představenstvo ČNB rozhodlo stanovit CFR na 0,50%. Vzhledem k relativně pomalé akumulaci nových rizik v rozvaze bankovního sektoru a vzhledem k pokračujícímu omezenému ztělesnění rizikových expozic v minulosti očekává představenstvo ČNB postupný růst CCyB na úroveň, která pokrývá obvyklou úroveň riziko. Načasování tohoto kroku bude záviset na jasných známkách zotavení. Naopak pokud se ekonomická situace zhorší, je národní centrální banka (ČNB) připravena okamžitě a úplně uvolnit rezervu, aby podpořila schopnost bank poskytovat úvěry nefinančním společnostem a domácnostem bez přerušení. Kritickým ukazatelem takového kroku by byla dříve přijatá periodická rizika dosažená úvěrovými ztrátami a zvýšenými rizikovými váhami portfolií úvěrů IRB.

  6. Podle ustanovení § 12x odst. 1 zákona o bankách a § 8au odst. 1 zákona o družstevních záložnách bude toto ustanovení obecné povahy zveřejněno pouze způsobem, který usnadní vzdálený přístup a nabude účinnosti dnem jeho vydání.

Účinek

Toto ustanovení nabývá účinnosti 5. března 2021.

Tomáš Nidetzký
Náměstek hejtmana

Jean Frette
Výkonný ředitel,
Oddělení finanční stability

Toto rozhodnutí obecné povahy bylo zveřejněno 5. března 2021.

[1] Podle doporučení ESRB 2014/1 (Doporučení Evropské rady o systémových rizicích ze dne 18. června 2014, týkající se pokynů pro stanovení sazeb proticyklické rezervy), Celkový kredit znamená hodnotu všech půjček poskytnutých soukromému sektoru (nefinančním společnostem, domácnostem a neziskovým institucím sloužícím rodinám) kromě objemu dluhopisů vydaných místním soukromým sektorem. K výpočtu dlouhodobého trendu poměru úvěru k HDP se používá časová řada Q1-2020 Q3 a Hodrick-Prescottův filtr s vyhlazovacím koeficientem (λ) 400 000.

[2] Dodatečná mezera – expanzivní úvěrová mezera – se počítá jako rozdíl mezi současným poměrem bankovních úvěrů k hrubé přidané hodnotě nefinančního soukromého sektoru a nejnižší úrovní tohoto poměru dosaženou za posledních osm čtvrtletí.

[3] Metodický rámec České národní banky pro stanovení sazby proticyklické rezervy je uveden v dokumentu Přístup národní centrální banky při určování proticyklické kapitálové rezervy.

[4] Roční míra růstu bankovních úvěrů domácnostem na nákup a spotřebu domácností byla v prosinci 2020 8,0%, respektive 0,8%. Bankovní úvěry nefinančním podnikům se v prosinci 2020 meziročně zvýšily o 0,3%.

[5] Cyklické faktory nejsou jedinými faktory ovlivňujícími rizikové váhy, takže tyto faktory nemusí vždy odrážet pouze nedávný ekonomický vývoj. To platí zejména pro změny v bankovních modelech k odvození rizikových vah nebo regulačních změn.

[6] Podle odhadů ČNB vstoupila česká ekonomika do druhé silné expanzivní fáze finančního cyklu ve druhé polovině roku 2015.

[7] Například organizační změny související s výpočtem kapitálových požadavků (implicitní rizikové váhy).

READ  Ekonomika eurozóny upadá do dvojité recese: aktualizace HDP

You May Also Like

About the Author: Waldo Kemp

"Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.