Turecko žádá Švédsko, aby před schválením NATO podniklo konkrétní kroky | válečné zprávy mezi Ruskem a Ukrajinou

Ankara požaduje, aby Švédsko a Finsko deportovaly kurdské rebely před zrušením veta u žádosti o členství.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řekl, že Ankara předala svou žádost Švédsku, aby se snažilo čelit hrozbám „terorismu“, než přijme žádost jeho země o vstup do NATO.

„Chápeme jejich bezpečnostní obavy a chceme, aby Švédsko na naše obavy reagovalo,“ řekl Erdogan po úterním setkání se švédským premiérem v prezidentském paláci v Ankaře.

Turecký vůdce, který obvinil skandinávskou zemi a sousední Finsko z ukrývání kurdských povstaleckých skupin zakázaných v Turecku, dodal, že si „upřímně přeje“, aby se Švédsko připojilo k vojenské koalici vedené USA.

Uvedl, že další jednání o žádosti o členství v NATO je naplánováno na konec tohoto měsíce, aniž by upřesnil datum.

Švédsko a Finsko opustily svou dlouhodobou politiku vojenské neangažovanosti a požádaly o členství v NATO letos poté, co ruské síly napadly Ukrajinu v únoru, protože se obávají, že budou příště cílem ruského prezidenta Vladimira Putina.

Ale Turecko, které vstoupilo do NATO v roce 1952, své přistoupení ještě neratifikovalo, což vyžaduje jednomyslný souhlas současných členů aliance.

Švédský premiér Ulf Christerson řekl, že rozumí tureckému boji proti „terorismu“ a slíbil, že na jeho požadavky odpoví.

Erdogan požadoval, aby Oslo a Helsinky vydaly členy Strany kurdských pracujících (PKK), která proti tureckému státu bojuje už desítky let a Ankara a její západní spojenci ji považují za teroristickou skupinu.

Turecko obvinilo zejména Švédsko ze shovívavosti vůči PKK a její syrské odnoži, jednotkám lidové ochrany. V červnu uvedla, že poskytla Oslu a Helsinkám seznam osob, které chce vydat.

Ankara a většina jejích západních spojenců zařadila PKK na černou listinu. Ale YPG byly hlavním hráčem ve vojenské koalici vedené USA bojující proti ISIS v Sýrii.

Christerson označil úterní setkání s Erdoganem za „velmi produktivní“.

„Švédsko splní všechny závazky, které přijalo vůči Turecku tváří v tvář teroristické hrozbě,“ řekl.

Moje vláda byla zvolena jen před několika týdny s mandátem dát právo a pořádek na první místo. To zahrnuje boj proti terorismu a teroristickým organizacím, jako je Strana kurdských pracujících ve Švédsku.“

Zatímco Švédsko v minulosti vyjádřilo podporu YPG a jejímu politickému křídlu, Christersonova vláda se podle všeho distancuje.

Švédský parlament uvedl, že příští týden bude hlasovat o ústavní změně, která by umožnila posílit „protiteroristické“ zákony, což je klíčový požadavek Turecka.

Parlament v prohlášení uvedl, že novela umožní novým zákonům „omezit svobodu sdružování skupin zapojených do terorismu“, a dodal, že hlasování je naplánováno na 16. listopadu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg navštívil minulý týden Ankaru, aby naléhal na otázku Švédska a Finska a uvedl, že jejich přistoupení „vyšle jasný signál Rusku“.

Stoltenberg zdůraznil, že v červnu souhlasili s ústupky Turecku, které zahrnovaly vyřízení jeho žádosti o deportaci nebo vydání „podezřelých z terorismu“.

Finský prezident Sauli Niinistö v pondělí novinářům řekl, že očekává, že vstup do NATO „proběhne v rozumné době“.

V srpnu Švédsko oznámilo, že se rozhodlo vydat do Turecka muže ve věku 30 let, který je hledaný pro podvod. Jde o první krok od doby, kdy Turecko požadovalo spolupráci při vydávání ze Stockholmu.

Turecko v červnu po týdnech napjatých jednání zrušilo své veto nad nabídkou Finska a Švédska. Od té doby Turecko vyjadřuje frustraci z nedostatečného pokroku.