Traktory s kakaovými boby – ekonomické zájmy Československa ve studené válce ve třetím světě

Národní zájmy Československa ve třetím světě

Dr. Cora, říkal jste mi, že v československých zpravodajských službách zazněly hlasy, že by se měly více soustředit na národní zájmy?

Československé zpravodajství opravdu chtělo být aktivnější a usilovat o československé zájmy, například obchodní zájmy, ve třetím světě.

„Je pravda, že pražské jaro situaci změnilo. Nejprve došlo k obecnému posunu v politice východního bloku směrem ke třetímu světu. Všechny země nadšeně vstoupily do arény třetího světa v průběhu padesátých a počátku šedesátých let. Mysleli si, že že by tyto země mohly velmi rychle obrátit směrem k socialistickému táboru. To se nestalo, protože východní blok si uvědomil, že politici v Latinské Americe a Africe často zneužívají socialistickou pomoc, berou půjčky, ale ne splácejí je.

„V dokumentech z poloviny šedesátých let vidíme, že jak Čechoslováci, tak Sověti byli skutečně rozladěni nad situací ve třetím světě.“

V dokumentech z poloviny šedesátých let vidíme, že jak Čechoslováci, tak Sověti byli skutečně rozladěni situací ve třetím světě. Změnili svou politiku a zdůraznili, že země východního bloku by se měly zaměřit na země, které mají potenciál stát se socialistickými. ““

O které země se jednalo?

„Na konci šedesátých let to byla například Ghana v roli Kwame Nkrumah. V roce 1966 však došlo k převratu, po kterém Ghana přestala být prosocialistickou zemí. Egypt do této skupiny zemí patřil také kvůli nějaký čas, ale toto spojenectví se také změnilo. Prezident Nasser byl příkladem vůdce, který hrál na obou stranách – na západě i na východě. Během 80. let byla Etiopie také předmětem zájmu, poté, co proběhl prokomunistický převrat země získala velkou podporu z východního bloku. Československé zpravodajské služby byly také aktivní. v Etiopii během osmdesátých let. Měl rezidenturu v Addis Abebě. “

vzdělávací a kulturní výměna

Accra, Ghana |  Foto: Adotey Hoffman, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Unported

Mnoho lidí z těchto zemí bylo během studené války vzděláváno v Československu. Myslíte si, že to může být zvláštním způsobem prospěšné pro vztahy mezi Českou republikou a těmito zeměmi dnes, ať už z ekonomického nebo kulturního hlediska?

READ  AKTUALIZACE 1 - Česká společnost PPF zvyšuje nabídkou MONETA Money Bank podíl na 28,36%

Východní blok měl během studené války tak silné vazby na třetí svět, ale to skončilo velmi rychle po roce 1989, kdy došlo ke revolucím ve střední a východní Evropě. Země bývalého východního bloku začaly rozvíjet své vztahy se západními zeměmi a Evropskou unií a později se mnohé z nich staly členy NATO. Jejich vztahy s třetím světem skončily velmi rychle.

Samozřejmě existuje otázka, zda to bylo správné rozhodnutí. Chápu, že po 40 letech komunismu se Československo / Česká republika chtěly přiblížit Západu.

Jsem historik a ne ekonom, takže nevím, jestli to pomůže České republice. Je však pravda, že tyto odkazy do určité míry zůstávají.

„Africkí studenti si stěžovali, že v Československu bylo velmi chladno, že jazyk byl obtížný a že kultura byla velmi odlišná.“

Když jsem loni dělal výzkum v Etiopii, pohovořil jsem s několika bývalými studenty, kteří studovali v Československu. Některé z nich hovoří plynně česky. Řekli mi, že je politováníhodné, že mezi Českou republikou a Etiopií neexistují silnější hospodářské a politické vazby. Stále existují tisíce lidí vzdělávaných v Československu nebo v širším východním bloku, kteří znají zemi, ve které studovali, a její jazyk. Někteří z nich, i když ne všichni, mají stále dobré vzpomínky na časy, které tam studovali.

„Říkám některé, protože se vyskytly problémy s rasismem a klimatem. Africkí studenti si stěžovali, že v Československu bylo velmi chladno, že jazyk je obtížný a že kultura je velmi odlišná. Kulturní šok byl velmi silný i pro studenty z Arabské země, protože mají velmi odlišné zvyky.

Jean Koura |  Foto: Univerzita Karlova

Cílem těchto kulturních a vzdělávacích výměn bylo vzdělávat lidi ze třetího světa a byla naděje, že přinesou do jejich domovských zemí socialismus. Nesměli zůstat v Československu, pokud se zde například neoženili. Cílem bylo přivést je zpět a šířit socialismus. Tato taktika východního bloku však nebyla úspěšná, protože ne všichni tito lidé měli velký zájem o socialismus. Někteří se ve skutečnosti probudili poté, co se během studia setkali se socialismem. Poznali její limity a že život v socialistické zemi byl obtížnější, než si dříve mysleli. “

READ  Spojené státy, Francie a Izrael: Jak vznikají tři modelové demokracie

Předpokládám, že by se dalo také dodat, že tito lidé se často zajímali spíše o předměty jako strojírenství než o socialismus, že?

„Ano, nebo medicína. Samozřejmě nemůžeme vidět všechno skrz tuto studenou válku a politickou perspektivu. Tisíce inženýrů, lékařů, učitelů a techniků byli vzděláváni ve východním bloku a poté pomohli změnit jejich domovské země.“

V tomto ohledu lze říci, že východní blok pomohl změnit situaci v těchto zemích prostřednictvím výměny technologií a znalostí. Dodává vzdělávacím výměnám studené války další úroveň. ““

Je možné identifikovat zahraniční studenty, kteří měli v Československu větší problémy než ostatní?

„Ve východním bloku byly vzdělány tisíce inženýrů, lékařů, učitelů a techniků, kteří poté pomohli změnit jejich domovské země.“

Nemůžeme generalizovat, ale mezi zahraničními studenty došlo ke konfliktům. Například mezi konžskými studenty podporují různé strany. Někteří zahraniční studenti také sympatizovali s čínskou verzí komunismu, což československé úřady během čínsko-sovětského rozkolu nepřijaly. Došlo také k určitým neshodám mezi arabskými studenty, protože Egypťané mohli mít jiné názory než například studenti ze Sýrie. “

Od půjček až po směny

Když jsem začal hovořit o tomto relativním československém úspěchu ve třetím světě v šedesátých letech, řekl jsem, že v těchto oblastech již byli aktivní dříve. Co tím přesně myslíte? Proč byli českoslovenští agenti schopni proniknout do těchto zemí tak hluboce?

Etiopie |  Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

„Důvodů bylo několik. Před druhou světovou válkou se Československo stáhlo z vysoce rozvinutých hospodářských vztahů s třetím světem. Československo bylo zemí zaměřenou na export a jedním z hlavních vývozců zbraní do této části světa. Československo mělo z ekonomického prospěchu z těchto vývozů. Nejen zbraně, ale také auta nebo boty.

„Některé z těchto znalostí využilo Československo během studené války. Například vybudovalo továrnu na obuv v Etiopii. Tento systém byl organizován tak, že českoslovenští odborníci nejprve pomohli postavit továrnu a poté pomohli nastavit výrobní procesy uvnitř Za tyto znalosti budou zaplaceny, ale to také znamená, že některé zdroje může Československo předat.

READ  Tipy na fantasy kriket, dnešní hrací sestava, statistiky hráčů, zpráva o hřišti pro T10 European Cricket Championship 2022 Match 13

„Stále je to třeba potvrdit, ale mám hypotézu, že Československo chtělo, aby tyto země třetího světa jednaly jako jejich dodavatel nebo polokolonie. Tím nemyslím přesně starou, bývalou kolonizaci, ale existují určité důkazy že Československo chtělo tyto země ekonomicky vykořisťovat a sdružovat s nimi.

Československo se zvláště zajímalo o cizí měnu. Je to proto, že ve východním bloku neexistuje žádný cizoměnový obchod. Když Československo jako země zaměřená na export potřebovalo koupit nějaké vzácné materiály nebo výrobky ze západních trhů, potřebovalo tuto tvrdou měnu, která jí chyběla. Zdrojem tvrdé měny může být také obchod se zeměmi jako Ghana nebo Etiopie, které byly stále propojeny se západními ekonomikami. “

Chápu. Jinými slovy, prodávali československé výrobky za americké dolary. Myslíš tím?

„Československo se pokusilo obchodovat se svými traktory za ghanské kakaové boby“.

Myslím, že to bylo to, o co Čechoslováci usilovali, ale nefungovalo to. Objevily se nápady, jako je export československých traktorů do Ghany za britské libry nebo americké dolary. Tyto nově nezávislé státy však často čelily vlastním ekonomickým problémům.

Tyto vývozy se často uskutečňovaly ve formě půjček. Socialistické země doufaly, že tyto země rychle vrátí peníze, ale nestalo se tak. Poté východní blok změnil taktiku a přešel na barterový systém a místo peněz objednal produkt.

Ghana je v tomto ohledu zajímavým příkladem. Československo se pokusilo vyměnit své traktory za ghanské kakaové boby. Produkce čokolády v Československu rostla, stoupala úroveň spotřeby, ale nákup kakaových bobů byl drahý, zejména na londýnské burze. Proto se to snažili získat výměnou za traktory. Ghana to však odmítla. Částečně proto, že když prodají své kakaové boby na západních trzích, získají více peněz a pak si mohou koupit lepší traktory s tvrdou měnou. “

You May Also Like

About the Author: Waldo Kemp

"Hudební učenec. Spisovatel. Zlý slanina evangelista. Hrdý twitter narkoman. Myslitel. Milovník internetu. Jemně okouzlující hráč."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *