Symfonie č. 4 (Sen. Reyes, Česká filharmonie, Semjon Bajškov)

Jak ukazují nedávná vystoupení Berlínské filharmonie a BBC Symphony Orchestra, čtvrtá Mahlerova symfonie je už nějakou dobu v hledáčku Semyona Baiska. Tato spolupráce s Českou filharmonií v sobě spojuje nasládlou, dětskou nevinnost a zážitek dospělých s něčím zcela klasickým.

Toto je první díl cyklu Mahlerových symfonií, který plánuje Baiskov, dirigent s nerealistickým smyslem pro elegantně vyvážené, emocionálně rigorózní interpretace, více než následovat. Nese se s povzbudivým pocitem, že Mahlera ‚dostává‘ na všechna svá různá setkání a má čím dál větší hlad.

Na oceňovanější cyklus Supraphonu s Václavem Neumannem v 80. letech česká kapela navazuje již podruhé. Zde Bajškov odmítl bombardování, které ostatní přímo nepochopili, a místo toho se rozhodl zmýlit se na straně poezie. V tom mu dobře slouží jeho české síly, které se rády stýkají s hudebníkem narozeným v bohémském centru a v dětství vstřebávaly jemné texty jeho lidové písňové tradice.

Jak poznamenává Gavin Plumley ve svých skvělých malých knihách, „ďábel, který je vždy na pokraji štěstí“. Jak v životě, tak i v Mahlerovi. Tuto dualitu, pocit mezi nejhlubšími pozitivními a negativními emocemi, z nichž každá táhne současně různými směry, Baichkov rozvíjí a nejvýmluvněji vyjadřuje v jednom čtení. Nejlehčí ze všech Mahlerových symfonií je: „Homoroske“.

Baiskov přijal její implicitní výzvu pojmout čtvrté temné momenty s vkusným dotekem nominální hodnoty a odhaluje texty i v jejich nejchráněnějších a stínem obsazených prostorách. Ve své dominantní touze po tom, co Mahler popsal jako „jednotné modré nebe“, Baiskov nikdy nezklamal svou rychlost, tón, postoj a strukturu. Smyčce vděčily Schubertově nezapomenutelné melodii a Mozartově uhlazenému šťastnému pocitu.

Částice podezření a zmatku, které pronásledují druhou větu, jsou pociťovány s ostrostí stejně realistickou jako nejrealističtější, přičemž Baiskov proměňuje svůj střed podobný ukolébavce ve veškeré neklidné opojení bratří Grimmů ve svém vždy hlubokém, zdrogovaném spánku.

READ  Hlavní české titulky zpráv: pondělí 11. července 2022

Z temnoty vychází světlo v turbulentní, klidné, emotivní, ale uklidňující třetí větě, nádherně posazené a odměřené Baiskovem jako zčásti hymna, zčásti trojice a doplněné intenzivním akcentem české filharmonické hudby.

Ve finále Keystone Sen. Rice přináší pohled dítěte na nebesa, poutavé čtení, které je tak krásné, s obdivuhodným lehkým dotekem a smyslem pro úžas.

Skvělý rytý zvuk pentadonu (natočený ve Dvořákově síni v Praze Rudolfín) umocňuje požitek ze zpěvu Mahlerovy čtyřky teplým vzduchem dětství, jemně chlazeným studeným vzduchem dospívání. Na další díl se netrpělivě čeká.

K dispozici na Apple Music

Hudební skladatel: Mahler
Práce: Symfonie č. 4
Umělci: Sen. Reyes, Česká filharmonie, Semjon Bajškov
Označení: Pentadon PTC5186972

Vidět přítele

You May Also Like

About the Author: Alanna Cobbett

"Hrdý výtržník. Oceněný odborník na kávu. Hodně padá. Typický webový fanatik. Twitter geek."

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.